Chtělo to odvahu. Můžeme si myslet cokoliv o nápadu britské premiérky Theresy Mayové na nové parlamentní volby, aby si ujasnila veřejnou a politickou podporu před začátkem jednání o brexitu.
Možná kalkuluje s tím, že se opozice nezmůže na smysluplnou kampaň. Riskuje ale také, že část konzervativních voličů není nadšená z rozluky s unií a hlas jí nedá. Dovede si ale někdo představit, že by v Česku premiér sám od sebe přišel s předčasnými volbami, aby mu voliči potvrdili smysluplnost některého jeho nápadu?
Přišel čas na ověření jedné hypotézy. Novodobý turecký paša Recep Tayyip Erdogan dostal, co chtěl. Polovina tureckého lidu, nejspíš s určitou zákulisní dopomocí, mu dala obrovskou moc nad každodenním životem v Turecku. Do posledních chvil své venkovské ovce burcoval strašením evropskými nacisty. Teď se ukáže, jestli tato slova myslel vážně a Turecko se s „hnědou Evropou“ přestane bavit, nebo zda šlo jen o předreferendovou manipulaci. Asi bude pravdivé druhé tvrzení. Půlce Turků to ale bude stejně jedno.
Bez appky ani ránu. Jak jen mohlo lidstvo přežít bez mobilních aplikací, takzvaných appek. Díky appce si lze splnit dětský sen a stát se včelařem, aniž byste o včelu jen zavadili. Bez appky se nedá běhat a jezdit na kole, protože smyslem pohybu není pohyb, ale sdílení výkonu na sociální síti. Tak už aby tady byla i appka na pravidelné vylučování. Koneckonců i to se dá sdílet.
