Zápisník Marka Schwarzmanna: Kolky na všechno

ilustrační foto z Teheránské čajovny

ilustrační foto z Teheránské čajovny Zdroj: David Horak

Dát si čaj a k němu třeba vodní dýmku. Pohodová činnost, jíž se v čajovnách věnuje stále více zákazníků a která dle mých vlastních zkušeností skýtá příjemná překvapení v mixu chutí nejrůznějších druhů tabáků. Ano, člověk si tím také kazí plíce, ale to je téma na jinou dlouhou řeč. Zarazila mne však nedávno celními úřady rozjetá kampaň a série kontrol čajoven souvisejících s vodními dýmkami. Proč? Že by do nich cpali hašiš nebo kdejaké jiné opojné, zákonem zakázané látky? Kdepak.

Razie úřední šiml odůvodňuje zákonem o spotřební dani, který káže prodej tabákových výrobků pouze a jen v okolkovaném obalu. Ale čajovníci přece dovážené tabáky nejrůznějších druhů a chutí normálně kupují okolkované, ne? Poznamenal by v tomto okamžiku každý normální a věci mírně znalý člověk. Ano, zněla by také odpověď na daný dotaz.

Problém však spočívá v tom, že tabák v dýmce dále přeprodává svým hostům, kteří si kvůli tomu nemohou „dopřát“ toho luxusu strhnout a zmuchlat úřední kolek. Vzhledem k praxi, kdy čajovníci při přípravě jedné dýmky spotřebují pouze zlomek z jednoho či více balení tabáku, je však tento požadavek zákona pro zmíněné živnostníky v podstatě likvidační.

V zájmu záchrany čajoven v Čechách jsem se tedy rozhodl přispět vlastní, idealistickou troškou do mlýna: proč nekolkovat rovnou prodávané vodnice? Čajovník připraví hagar, nalepí oficiální kolek, předá jej s dýmkou hostovi, a je po problému. Vyhnuli bychom se celním manévrům a takřka šikaně vůči provozovatelům čajoven, šiml by získal více volného času na „závažnější kauzy“ a byl by zase „klid“.