Dnes a zítra jdeme volit. Určíme kurz, kterým se bude republika ubírat v dalších letech (netroufnu si říct, jestli zrovna čtyřech, nebo jestli si vláda svůj turnus, jak jsme již také zažili, nedobrovolně nezkrátí). Ať už to ale dopadne jakkoliv, zdržme se hysterických reakcí a snažme se konstruktivně přistupovat k problémům, které určitě vzniknou.
Příkladem udržení chladné hlavy může být třeba loňské zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Polovina lidu se v okamžik oznámení výsledků mohla vzteknout, polovina z té poloviny začala věštit konec světa a kopat si na zahradě atomové bunkry a zbytek nevěřícně kroutil hlavou, ale „kousnul se“.
Hezky to popsal John Oliver ve své show na HBO: „Máme toho, koho jsme si zvolili, ale na nás je, abychom toho člověka ukočírovali,“ šlo by parafrázovat jeho slova. Těm aktivním, kteří nesouhlasili, ale respektují demokratické principy, tak nezbylo, než přitvrdit, stát se pedanty a kontrolory veřejné pravdy, diskutovat, vysvětlovat, opravovat a upřesňovat. A katastrofa (až na pár diplomatických faux pas) se (zatím) nekonala.
Volte. V podstatě vždy půjde o menší zlo, ale co bychom také v naší desetimilionové vesnici, kde každý nějak zná každého, chtěli. A jestli vám nakonec výsledek nebude vonět, buďte pedanty, hajte fakta a diskutujte, vysvětlujte, opravujte, upřesňujte.
