Zpožděné lety jsou byznys za miliardy. Češi nechávají kompenzace propadnout

EU po třinácti letech vyjednávání mění pravidla

Po více než třinácti letech jednání dosáhly Evropský parlament a zástupci členských států dohody na revizi pravidel pro práva leteckých cestujících. Jde o první zásadnější aktualizaci systému od roku 2004, kdy vstoupilo v platnost nařízení EU 261/2004.

Z pohledu cestujících je klíčové, že současný systém finančních odškodnění zůstává zatím beze změny. Nárok na odškodnění tak nadále vzniká při zpoždění letu delším než tři hodiny nebo při zrušení letu oznámeném méně než 14 dní před odletem. Kompenzace se pohybují ve výši 250 až 600 eur podle délky letu.

Evropská komise původně navrhovala výraznější změny, které by znamenaly delší čekací doby pro vznik nároku a nižší maximální kompenzace. Tento návrh ale v konečném kompromisu neprošel.

Nová pravidla, která začnou platit až v druhé polovině příštího roku, zároveň zavádějí větší povinnosti pro aerolinky. Cestující mají být aktivně informováni o svých právech, dopravci budou muset rychleji reagovat na žádosti o odškodnění a jasněji odůvodňovat případné zamítnutí nároků.

Letní provoz opět narazí na své limity

Schválení reformy přichází v době, kdy evropská letecká doprava vstupuje do další rekordní sezóny.

Jen během července vzlétne nad Evropou více než milion letadel. Letiště napříč Evropou očekávají další růst počtu cestujících, aerolinky přidávají nové linky a vzdušné koridory se znovu dostávají na hranici kapacit.

Podobný vývoj očekává i Letiště Václava Havla v Praze. „Letošní letní letový řád opět potvrzuje naši výbornou konektivitu s Evropou. Vedle posílení stávajících linek mohou cestující využít i nová spojení do oblíbených dovolenkových destinací,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos.

Více letů ale zároveň znamená i vyšší pravděpodobnost komplikací. Kapacitní limity některých letišť, přetížené řízení letového provozu i letní bouřky vytvářejí prostředí, ve kterém se zpoždění stávají běžnou součástí cestování.

„Každý rok vidíme stejný scénář. Počet cestujících roste rychleji než kapacita některých letišť a vzdušných koridorů. Aerolinky současně plánují velmi napjaté letové řády, aby pokryly poptávku. Zpoždění proto nejsou výjimkou, ale běžnou součástí letního provozu,“ říká Jakub Urban, právník společnosti Refundio.

Každý pátý let měl významné zpoždění

Data organizace Eurocontrol ukazují, že během loňského července odlétal se zpožděním přibližně každý třetí let. Téměř 22 procent spojů nabralo více než půlhodinové zpoždění a přibližně osm procent dorazilo do cílové destinace s více než hodinovým zpožděním.

V absolutních číslech jde o desítky tisíc letů během jediného měsíce.

Na letištích zůstávají ležet stovky milionů korun

Zpoždění nebo zrušení letu nemusí znamenat jen ztracený čas. V mnoha případech vzniká cestujícím nárok na finanční kompenzaci.

Rodina se čtyřmi členy letící například na Mallorcu tak může při splnění podmínek získat až 1 600 eur, tedy téměř 40 tisíc korun. Přesto zůstává většina nároků nevyužita.

Podle průzkumu Eurobarometru nepodalo mezi Čechy, kteří zažili při cestování komplikace, žádnou stížnost ani žádost o odškodnění 77 procent respondentů.

Podobný problém potvrzují i celoevropská data. Podle analýzy zveřejněné deníkem Financial Times dosahuje objem nevyplacených kompenzací evropských aerolinek přibližně 3,2 miliardy eur. Za posledních patnáct let mohli cestující získat zhruba 18 miliard eur, vyplacena však byla méně než polovina této částky.

Proč aerolinky často odmítají platit

Samotný nárok ještě neznamená automatickou výplatu peněz.

Letecké společnosti často odkazují na tzv. mimořádné okolnosti, za které nenesou odpovědnost. Evropská pravidla skutečně vymezují situace, kdy kompenzace nenáleží – například extrémní počasí, bezpečnostní hrozby nebo uzavření vzdušného prostoru.

Spory ale často vznikají právě nad výkladem těchto situací. I to bylo jedním z hlavních bodů v rámci diskusí o revizi stávajících pravidel.

„Letecké společnosti velkou část žádostí zamítají, často i v případech, kdy nárok objektivně vznikl. V takové situaci je důležité nenechat se odbýt a obrátit se na příslušný úřad nebo specializovanou společnost,“ říká Urban.

Největší chyba? Neudělat nic

Letecká doprava bude i nadále fungovat na hranici kapacit a počet provozních komplikací pravděpodobně poroste. Největší překážkou cestujících není samotná legislativa ani aerolinky, ale nízké povědomí o jejich právech.

„Za dobu naší praxe jsme viděli tisíce případů, kdy lidé automaticky předpokládali, že nemají nárok na nic. Přitom šlo často o kompenzace v řádu stovek eur na osobu. Největší chybou je neudělat vůbec nic,“ uzavírá Urban.