Single v Praze? Nejdražší kombinace, vysoká mzda nestačí. Jinde v Česku člověku po výplatě zbude i dvakrát víc
- Pražan žijící sám má po zaplacení nájmu méně peněz než obyvatel jakéhokoli jiného kraje.
- Pražské nájmy mohou letos zdražit o šest až devět procent, tedy rychleji, než rostou mzdy.
- Existuje přitom region, kde single člověku po výplatě zůstane více než dvojnásobek.
Praha je symbolem nejvyšších výdělků a nejlepších pracovních příležitostí. Nová analýza ale ukazuje, že pro lidi žijící samotné už vysoké mzdy automaticky neznamenají vyšší životní úroveň. Po zaplacení nákladů na bydlení jim totiž zůstává méně peněz než obyvatelům kteréhokoli jiného kraje.
Podle analýzy poradenské společnosti Moore Czech Republic činí medián hrubé mzdy v Praze 49 775 korun a po odvodech zůstává přibližně 38 476 korun čistého. Modelový nájem ale pohltí zhruba 74 procent této částky. Samostatně žijícímu Pražanovi tak po zaplacení bydlení i s energiemi zbude necelých sedm tisíc korun na ostatní výdaje, což je nejméně ze všech krajů.
Více než dvojnásobek zůstává jednotlivci v Ústeckém kraji, konkrétně 15 217 korun. Moravskoslezský kraj je se 14 499 korunami zbylými po nákladech na bydlení druhý nejlepší v republice a hned za ním je Vysočina se 13 865 korunami měsíčně.
Pražská mzda nerovná se vysoká životní úroveň
Podle ekonoma Dominika Stroukala z Metropolitní univerzity v Praze samotná výše mzdy o životní úrovni vypovídá jen omezeně. „Mzdová prémie za práci v hlavním městě je z velké části fiktivní, jakmile se odečte bydlení. Člověk s pražským platem často po zaplacení nájmu disponuje podobnou nebo nižší částkou než člověk s nižším platem v regionu s levnějším bydlením,“ říká Stroukal.
Podobně problém popisuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle něhož je Praha na první pohled bohatší region, ale zároveň má nejdražší nájemní bydlení v zemi. „V prvním čtvrtletí 2026 činilo průměrné nájemné v Praze 466 korun za metr čtvereční. Byt o 55 metrech tak vychází zhruba na 25 600 korun měsíčně ještě před započtením části poplatků a energií. Tím se velká část pražského mzdového náskoku vymaže,“ říká Kovanda a bydlení v Praze nazývá „pražskou daní“.
Kovanda navíc varuje, že se situace přelévá i do regionů. „V Praze je problém nejviditelnější, ale podobný mechanismus se může prosazovat i v Brně, Liberci, Plzni či v dalších městech s rostoucí poptávkou po práci a omezenou bytovou výstavbou,“ tvrdí Kovanda, podle něhož právě nedostatek bytů tlačí lidi do drahých nájmů.
Jednočlenné domácnosti přibývají právě v Praze
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se české domácnosti dlouhodobě zmenšují. Zatímco před dvaceti lety tvořily jednočlenné domácnosti zhruba 23 procent všech domácností, loni už jejich podíl dosáhl téměř 32 procent. Domácností jednotlivců je tak dnes téměř stejně jako dvoučlenných domácností, které byly dosud nejrozšířenějším typem.
A právě Praha patří mezi kraje, kde je tento trend nejvýraznější. „Průměrná velikost domácností v Praze dlouhodobě patří k nejnižším mezi kraji v Česku. Hlavním důvodem tohoto vývoje je růst počtu jednočlenných domácností,“ říká Matouš Hutník, vedoucí komunikace Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Podle výsledků sčítání lidu vzrostl počet jednočlenných domácností v metropoli mezi lety 2011 a 2021 o více než 82 tisíc a tvořily přibližně 47 procent všech pražských domácností.
Praha patří mezi nejhůře dostupná města
Výsledky ekonomické analýzy o životě tzv. singles zapadají do širšího obrazu vývoje pražského bydlení. Letošní index deníku The Economist, který porovnává dostupnost nájemního bydlení právě pro lidi žijící samotné, zařadil Prahu mezi nejméně dostupná evropská města. Hodnocení vychází z toho, zda si průměrně vydělávající člověk může dovolit pronájem jednopokojového bytu, aniž by na něj vydával více než 30 procent hrubého příjmu. Podobný obrázek nabízí i index databáze Numbeo, podle něhož se česká metropole stala městem s nejvyššími náklady na život ve východní Evropě
Ostatně už loni e15 upozornila, že Praha patří mezi evropská města s nejméně dostupným bydlením v poměru nájmů ke mzdám. Nájem zde podle tehdejšího srovnání představoval v průměru více než polovinu měsíční mzdy a česká metropole se zařadila mezi deset nejdražších evropských měst z pohledu dostupnosti nájemního bydlení.
Situace se navíc nemusí v nejbližších letech zlepšit. „Z ekonomického hlediska nestačí sledovat, zda mzdy rostou. Klíčové je, zda rostou rychleji než náklady na základní životní potřeby, především bydlení,“ říká Kovanda. A právě z tiskové zprávy Asociace nájemního bydlení vyplývá, že nájmy by letos mohly vzrůst o šest až devět procent, tedy rychleji, než ekonomové očekávají růst mezd.
Přestože Praha zůstává regionem s nejvyšší průměrnou mzdou v Česku, jak e15 nedávno informovala, tempo jejího růstu v tuto chvíli už není nejrychlejší. Jak vyplývá z analýz trhu práce ČSÚ za třetí čtvrtletí 2025 a první čtvrtletí 2026, hlavní město se letos propadlo za čtyři kraje a rychleji nyní rostou mzdy například v Moravskoslezském nebo Plzeňském kraji.
