Pěchoučkova mise. Připravuje ČVUT na dobu, kdy bude kvůli AI potřeba víc psychologů než programátorů
- Lidé jako on mají dnes ty nejlepší předpoklady k tomu, aby měnili svět.
- Michal Pěchouček nejžhavějšímu trendu současnosti rozumí teoreticky i prakticky.
- Na rozdíl od kalifornských technomágů ale vnímá umělou inteligenci hlavně jako nový druh hrozeb.
Kybernetik a rektor Českého vysokého učení technického upozorňuje na možnou brutální proměnu pracovního trhu, čím dál dokonalejší kyberpodvody a na obecně vytříbené schopnosti programů typu ChatGPT ovlivňovat myšlení lidí. „Už delší dobu varuji před tím, že umělá inteligence jednou bude schopna vlastně celá spáchat kybernetický útok. A teď už se to děje,“ vysvětluje Pěchouček v rozhovoru pro e15 magazín.
O to větší má profesor technické kybernetiky, vědy o samořízení strojů, před sebou profesní výzvu. Nebo spíše misi, jak označuje svůj nedávný nástup do funkce rektora Českého vysokého učení technického sám Pěchouček, který se na oblast digitálních hrozeb zaměřoval i v roli technologického ředitele kyberbezpečnostní firmy Avast.
První změny na ČVUT
Nedávno si Michal Pěchouček odbyl pomyslných prvních 100 dnů hájení ve funkci rektora ČVUT. První větší změnu však podle svých slov udělal hned první den. Vyhlásil grantový program ČVUT Starting s cílem přilákat desítku mladých odborných asistentů se zkušeností ze zahraničí.
„Nabídli jsme jim možnost založit si na ČVUT nové výzkumné skupiny. Pro nás to bylo velké gesto otevřenosti univerzity směrem k nastupující generaci,“ popisuje Pěchouček. V únoru také na ČVUT přešel někdejší prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost na Univerzitě Karlově Ladislav Krištoufek. Profesor ekonomie se odborně specializuje na výzkum kryptoaktiv.
Z původně české firmy převzaté americkou společností NortonLifeLock odešel předloni. „Postupně jsem si uvědomil, že tu nejvyšší míru odolnosti společnosti můžeme zajistit spíše prací s lidmi než spoléháním na technologie. Umět vzdělat technickou inteligenci pro svět plný technologií je pro českou ekonomiku velmi důležité. I proto jsem se rozhodl působit v akademické sféře. Je to způsob, jak zrovna já můžu pomoci Česku,“ dodává čtyřiapadesátiletý Pěchouček. Zároveň už tuší, kolik na něj čeká nástrah.
Pracovní metoda nadchnutím
Počítačový svět, který je rektorovi ČVUT vlastní, funguje na své nejzákladnější úrovni na binárním principu. Vše se redukuje na jedničky a nuly reprezentující pouhou přítomnost nebo absenci elektrického proudu ve spínačích. Zdánlivě primitivní svět černobílých stavů „zapnuto nebo vypnuto“ ale dokáže vystavět tak komplexní digitální vesmíry, že v nich dnes vzniká umělá inteligence. V rektorské roli však Pěchouček musí pracovat hlavně s lidmi.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
