Summit NATO ukáže, jak je rozkol mezi Washingtonem a Evropou hluboký. Co všechno se bude v Ankaře řešit?
- Některé země včetně Česka si nejspíše vyslechnou silné výtky k výdajům na zbrojení.
- Důležitým tématem bude i průmyslová základna NATO a zbrojní zakázky.
- Ukrajina je nyní v lepší pozici a má alianci co nabídnout.
V Ankaře se tento týden uskuteční další důležitý summit NATO, který prověří životaschopnost aliance. Představitelé evropských zemí jedou do Turecka s nervozitou, protože vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v uplynulých měsících značně poškodily spory o Grónsko, cla i válka na Blízkém východě. Washington očekává, že mu Evropa jasně předvede schopnost větší bezpečnostní autonomie. Potenciálních třecích ploch je ale celá řada a někteří členové paktu možná nebudou mít velkou chuť vyhovět Trumpovi za každou cenu.
„Budujeme budoucnost: silnější Evropu v silnějším NATO, modernizované alianci. Evropští spojenci a Kanada ve spolupráci se Spojenými státy přebírají větší odpovědnost za obranu aliance,“ píše se v připravovaném prohlášení, které získala agentura Reuters.
Otázkou ale je, jestli si Washington a Evropané posun skutečně vykládají stejným způsobem. „Evropa bude ještě nějakou dobu závislá na USA. Proto není v našem zájmu vyvolávat rozbroje. Musíme ale také asertivně přimět USA, aby pochopily, že Evropu nelze brát za samozřejmost, že i my máme své zájmy,“ citoval web Politico nejmenovaného evropského diplomata.
Jaký je program summitu?
Dvoudenní summit v Ankaře začne v úterý 7. července. První den bude věnován především Fóru obranného průmyslu. Večer je pak na programu pracovní večeře hlav států a vlád v doprovodu jejich partnerek a partnerů.
Na tuto akci jsou pozvání i prezidenti Ukrajiny a Jižní Koreje, jakožto země, která hraje stále větší roli v bezpečnosti Evropy. Měli by se jí zúčastnit i představitelé Evropské unie. Ve středu pak bude následovat jednání Severoatlantické rady.
Co bude stěžejním tématem události?
Hlavní problematikou nejspíše nepřekvapivě bude chronicky třeskuté téma výdajů na obranu. Loni v Haagu se členské země NATO dohodly, že do roku 2035 budou vynakládat na armádní rozpočty celkem pět procent HDP a to ve dvou kategoriích. Na základní obranné potřeby mají jít 3,5 procenta a na širší investice, které s obrannou souvisejí, dalších 1,5 procenta. Dosud platí závazek dvou procent hrubého domácího produktu.
Na nynějším summitu se bude řešit, jestli jsou členové skutečně ochotní a schopní dostát těmto příslibům a vykročili k jejich plnění. Přestože některé evropské státy v čele s Polskem a Pobaltím skutečně zvyšují své výdaje na vojsko poměrně výrazně, jiné se stále potýkají s dvouprocentní hranicí, což jistě neujde Trumpově pozornosti. „Prezident Trump plně očekává, že všichni spojenci okamžitě vykročí a urychleně se vydají na cestu k pěti procentům,“ zdůraznil velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker.
Očekává se, že kritice bude čelit několik států včetně České republiky. Největší nevole Bílého domu nejspíš bude směřovat ke Španělsku, které loni pětiprocentní závazek zcela odmítlo. Nejde však jen o Spojené státy. „Černí pasažéři“ kolektivní obrany začínají být i pod tlakem evropských spojenců. Litevský prezident Gitanas Nauséda například varoval, že aliance tak riskuje rozpad. „Bylo by velmi kontroverzní, kdyby se některé země snažily udělat více a tohoto cíle dosáhly v nadcházejících letech, zatímco jiné země by kolísaly, řekněme na úrovni dvou nebo 2,5 procenta,“ řekl novinářům.
Jaké další body jsou na programu?
Důležitým tématem bude i otázka obranné průmyslové základny NATO a i tato záležitost může vyvolávat spory a napětí. „V systému jsou nyní peníze, ale musíme být schopni je utratit. Evropa musí být schopna vyrábět,“ podotkla pro CNBC expertka Ulrike Frankeová z European Council on Foreign Relations. Evropský obranný průmysl přitom stále zůstává roztříštěný, omezený dodavatelskými řetězci, byrokracií, nedostatkem pracovních sil a dlouholetými nedostatečnými investicemi.
Společné zadávání veřejných zakázek by teoreticky mohlo snížit náklady a přinést další výhody. V praxi mají ale jednotlivé země tendenci upřednostňovat domácí firmy a také se zdráhají příliš spoléhat na ostatní, jejichž zájmy mohou být odlišné. Whitaker vyzval k větší konsolidaci evropských obranných společností. „Je potřeba vynaložit skutečné úsilí na sladění celého obranného průmyslu. Musíme ho zefektivnit a zajistit, aby vyráběl více toho, co je potřeba,“ vyzval.
Problémem je i to, že USA nadále chtějí, aby Evropané ve velkém nakupovaly americké zbraně. Některé evropské státy ale razí přesvědčení, že když mají vydávat více na zbrojení, mají z toho mít prospěch domácí společnosti.
Bude se na summitu projednávat i podpora Ukrajiny?
Ano, i podpoře a budoucnosti Ukrajiny bude na summitu nejspíš vyčleněn velký prostor. Trump by se měl ve středu sejít se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Kyjev je nyní v lepší pozici než před pár měsíci, protože svými dronovými útoky na energetickou infrastrukturu dokázal na Krymu a v Rusku vyvolat palivovou krizi.
Moskva má podle odborníků zároveň těžké ztráty na frontě. „Data naznačují, že Rusové si v roce 2026 vedou hrozně,“ tvrdí Seth Jones z think tanku Center for Strategic and International Studies.
Ve hře je konečný příslib sedmdesáti miliard eur pro Ukrajinu v letošním roce, v Ankaře se bude zcela jistě projednávat i podpora ve formě protivzdušné obrany. Frankeová však tvrdí, že NATO by nemělo vnímat Kyjev pouze jako příjemce západní pomoci. Bránící se země se pro alianci stává zdrojem inovací a bojových zkušeností, především v oblasti dronů. Je tak možné, že na summitu se bude řešit i to, jak může Ukrajina NATO pomoci s přípravou na moderní válku.
Proč je setkání představitelů NATO v této době tak důležité?
Od návratu Trumpa do Bílého domu utrpělo transatlantické partnerství řadu ran, což se promítá do obav o budoucnost aliance. Mnozí tak vnímají summit jako další pokus ukonejšit amerického prezidenta a udržet pakt při životě. V tomto směru bude hrát velkou roli generální tajemník NATO Mark Rutte, který zřejmě hodlá Trumpa zavalit pozitivními zprávami o pokroku ve výdajích a ohromit zbrojními dohodami.
„Je tu dobrý příběh k vyprávění. Čísla nelžou,“ řekl serveru Euractiv nejmenovaný diplomat z aliance. Rutte už v červnu zdůraznil, že některé země jsou v plnění závazků v předstihu. „Evropští spojenci a Kanada skutečně zrychlují s rekordním nárůstem v loňském roce. Vydali o více než 90 miliard dolarů navíc v reálném vyjádření, což znamená 139 miliard dolarů nominálně,“ podotkl generální tajemník.
Aliance každopádně směřuje k nevyhnutelným změnám. Americká administrativa v poslední době hovoří o posunu k takzvanému NATO 3.0. V podstatě to neznamená nic jiného, než převzetí větší evropské zodpovědnosti za svou obranu tak, aby si USA uvolnily ruce k prosazování svých zájmů na západní polokouli. Evropané ale chtějí znát jasný americký plán, což může být s Trumpem velmi složité.
Co může od summitu čekat Česká republika?
Česká delegace jede do Ankary ve slabé pozici. Rutte minulý měsíc potvrdil, že Česko ve společnosti Slovinska a Albánie nesplnilo dvouprocentní závazek. „Téměř všichni spojenci jsou na dvou procentech. Loni Albánie, Česko a Slovinsko nebyly, ale jasně se zavázaly k dosažení více než dvou procent letos,“ uvedl Rutte.
Jenže premiér Andrej Babiš (ANO) hovoří jinak. „Ani naše vláda letos dvě procenta HDP na obranu nesplní. Nejdřív musíme dát do pořádku veřejné finance,“ napsal v červnu na Facebooku. „Jsem přesvědčen, že už příští rok se nám podaří hranici dvě procenta HDP splnit. Ne jednorázově a naoko, ale jako součást dlouhodobého plánu,“ dodal.
Babiš kritiku na summitu očekává. „Údajně dostaneme sodu, kartáč za to, že neplníme,“ připustil v nedávném videu. Deník N navíc přinesl informace, že americká strana není zvědavá na další české výmluvy a žádosti o shovívavost. V Česku však tyto stěžejní záležitosti zcela zastínil spor mezi premiérem, prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) o reprezentaci na summitu.
