Checkpoint Kalandíja je zvláštní místo připomínající vstup do pevnosti. Autobus zastaví u betonové zdi, kde všichni vystoupí. Osm metrů vysoká bariéra se táhne, kam oko dohlédne. Zeď je počmáraná politickým graffiti, portréty a jmény palestinských hrdinů či mučedníků, kteří padli v boji za samostatnou Palestinu nebo sedí v izraelském vězení.
Důstojnost stranou
U zdi panuje čilý ruch: taxikáři a autobusy nakládají ty, kteří se z Jeruzaléma vrací zpátky do Palestiny, děti se snaží turistům prodat žvýkačky, dav lidí se tlačí k bráně. Na vše dohlížejí kamery připevněné k vrcholku zdi.
Kdo chce na druhou stranu, musí projít „klecí“ - úzkou chodbou z mříží a turniketem. Následuje osobní prohlídka, detektor kovu a kontrola dokladů. Palestinci, kteří pracují nebo bydlí v Jeruzalémě, povolení ke vstupu do města nepotřebují, ostatní ano. V úzkém prostoru mezi mřížemi se tlačí namačkaní lidé. Když vidí zahraničního novináře s fotoaparátem, někteří vztekle nadávají na nedůstojné podmínky. Jiní trpělivě čekají, až na ně přijde řada.
Přede mnou ve frontě stojí otec se dvěma syny. Úspěšně prošel detektorem kovu, ale při prohlídce dokladů nastal problém. Jedno z dětí nemá povolení. Izraelská vojačka za přepážkou odmítá diskutovat, muž s poníženým výrazem v tváři odchází, děti jsou zklamané a nechápou, proč nemůžou pokračovat v cestě. Když přistupuji k přepážce, vojačka už zase se smíchem cosi ukazuje na mobilu svému kolegovi. Zaráží mě mladistvý věk většiny vojáků u checkpointu. „Pěkný den,“ přeje vojačka. Cesta do Izraele je volná.
V kristových letech poprvé do Jeruzaléma
Radost má naopak Firaz. Je mu třicet tři let a poprvé se podívá do Jeruzaléma, který považuje za hlavní město Palestiny. „Nevěřil jsem, že se mi to někdy podaří. Podával jsem si žádost pětkrát!“ gestikuluje nadšeně. Nikdy ji nedostal. Možná proto, že strávil půl roku v izraelském preventivním vězení kvůli podezření z odbojové činnosti.
Naopak Šádí Usmán povolení nepotřebuje. Do Jeruzaléma jezdí každý den za prací z Ramalláhu, úředně hlavního města palestinské samosprávy. Vstává v půl sedmé, aby byl v práci na devátou. Normálně by cesta zabrala půl hodiny, u bariéry je ale ráno dlouhá fronta.
Přechod Kalandíja připomíná hraniční přechody z dob železné opony a izraelská bezpečnostní bariéra berlínskou zeď, která rozdělovala východní Němce od západních. Tohle přirovnání Izraelci nemají rádi. Upozorňují, že zeď je tu na jejich ochranu. Izrael ji vztyčil v reakci na druhou palestinskou intifádu, která probíhala v letech 2000-2005. Stavba bariéry výrazně snížila palestinských teroristických útoků, hájí zeď její zastánci.
Zeď do Jeruzaléma vrátila turisty
Eldad Brin je Izraelec narozený v Jeruzalémě. Vystudovaný urbanista zná město jako málokdo – pracuje totiž jako turistický průvodce. Většinu pracovní doby ukazuje turistům z celého světa typické památky: Zeď nářků, mešitu Al-Aksá nebo chrám Božího hrobu. Když ale přijedou zvědaví novináři či politici, z Brina se stane aktivista. Pro neziskovku Ir Amim provádí zájemce podél betonové zdi a ukazuje jim její dopad na život ve městě.
„Zeď do Jeruzaléma vrátila turisty a byznys. Zas ale odřízla obchodní stezku,“ říká Brin. Vadí mu hlavně to, že zeď nerespektuje tzv. „Zelenou linii“ a odděluje celé palestinské osady od Západního břehu. Ty se pak ocitnou na izraelské straně zdi a stávají se z nich izolovaná ghetta. „Zeď kreslí hranice tak, jak bychom je rádi viděli v budoucnosti, aniž bychom se někoho zeptali,“ říká Brin.
| Fakta o zdi |
|---|
| > Celková délka zdi je 708 kilometrů, 61,8 procenta zdi je dokončeno, 8,2 procenta je ve výstavbě, 30 procent má být postaveno. Po jejím dokončení povede 85 procent zdi na palestinském území Západního břehu. Zeď odřízne 9,4 procenta území obývaných Palestinci od zbytku Palestiny. > Skrz zeď vede 66 průchodů, z nichž většina se otevírá jen v době sklizně oliv. Osm metrů vysokou zeď doplňují protitankové zátarasy a ostnatý drát. > Kritici zdi upozorňují, že její trasa se významně odchyluje od takzvané Zelené linie, která označuje hranici mezi státem Izrael a palestinským územím. Ta byla dohodnuta během příměří po válce v roce 1949. > Některá palestinská území jsou zdí zcela obklíčená, nebo se v obklíčení ocitnou po jejím dokončení. > Podle izraelských statistik zeď významně snížila počet palestinských sebevražedných útoků ze Západního břehu. V letech 2000–2003, kdy byl postaven první díl zdi, bylo provedeno třiasedmdesát sebevražedných útoků, v letech 2003–2006 jen dvanáct. |
Jeruzalém
Od našeho zpravodaje
