Pirátka mi dává svojí vizitku, na které je místo telefonního čísla černobílý QR kód. Chvíli mě nechá vizitku bezradně převracet v rukou, pak vyfoukne kouř z cigarety a pobaveně řekne: „Vyfoť si to chytrým telefonem a dostaneš se na můj profil.“
Mohl bych tady psát o tom, že v Praze se sešli delegáti 29 pirátských stran z celého světa a zvolili si nové předsednictvo. Mohl bych také říci, že „piráti“ jsou politickým fenoménem, jehož síla se nezadržitelně sílí a v Německu nebo Švédsku už mají své poslance. Jenže mnohem více o téhle mladé straně vypovídají právě takové detaily, jako je vizitka se speciálním kódem, který dešifruje jenom počítač. Počítače a internet jsou totiž pro piráty totéž, co ekologie pro zelené. Je to téma, na kterém strana postavila svůj úspěch a které do politiky přinesla jednou provždy.
Kamarádi z internetu
Vedle Utkovićové stojí její kolega ze Srbska a živě debatuje s pirátem z Německa. „Ne, slovo předseda nepoužívej, říkej zakladatel. Dohodli jsme se přece, že máme horizontální strukturu,“ říká důrazně Ivan Vuković. V Srbsku budou za tři týdny volby a podle průzkumů by piráty volilo 8 až 13 procent Srbů, jenže se tak nestane kvůli byrokratickým překážkám. K založení strany je třeba 10 tisíc podpisů a 30 tisíc eur. „Někdo v Srbsku nemá rád malé strany,“ krčí rameny Vuković, který je povoláním grafický designér.
Pro Utkovićovou byl Vuković dodneška jenom virtuální facebooková identita s přezdívkou „Gingko Biloba“, fyzicky se seznámili až dnes. Mezinárodní konference Pirátské internacionály jako je ta dnešní pražská slouží právě k tomu, ačkoli mají samozřejmě také formální program.
„Nechceme omezovat jako zelení“
Na terase je slyšet hlavně angličtina a skoro stejně často i němčina – z Německa totiž přijelo nejvíc z celkem asi dvou stovek hostů. Je mezi nimi i berlínský programátor Pavel Mayer, od podzimu navíc poslanec za piráty v berlínském zemském sněmu. „V roce 2009 jsem byl tak naštvaný, až jsem si řekl, že to tak už dál nejde,“ popisuje tenhle český emigrant lámanou češtinou, proč se rozhodl pro politickou dráhu. Piráti měli podle Mayera pořádnou dávku štěstí, že se v Německu dostali do dvou parlamentů a ukázali tak, že jsou volitelní. Nyní leží v Německu v průzkumech dokonce před Zelenými, volilo by je 13 procent Němců.
„Zelení jsou nám z velkých stran asi nejblíže, ale oni mají trochu problém s technologií. Také chtějí dělat zákony co se smí a co ne, my jsme spíš liberální a chceme lidi přesvědčit, co je správné, ne jim to předepisovat,“ říká o Zelených padesátník Mayer. O úspěších pirátů mluví Mayer opatrně. „Největším úspěchem je, že ostatní strany se teď ptají, co dělají špatně, že lidi volí piráty. Ignorovat už nás teď nemůžou.“
Odstřihnout velké vydavatele
Teď už se ale všichni z terasy hrnou dovnitř na hlavní „tahák“ dnešního dne. Tím je vystoupení Coryho Doctorowa, který je hlavní celebritou pražské konference. Britsko kanadský autor sci-fi románů se proslavil svým bojem za liberalizaci autorských práv. Právě na toto téma je i jeho pražská přednáška. Tenhle malý, rychle mluvící muž s velkými brýlemi navrhuje zrušit placení za jednotlivé skladby na internetu a místo toho vytvořit paušální měsíční poplatek, který by umožnil neomezeně stahovat filmy či hudební skladby. Hlavního nepřítele takového opatření vidí ve velkých vydavatelských společnostech. „Některé věci je potřeba regulovat. Stejně jako je třeba chránit lidi před zlými půjčkami nebo bránit vzniku monopolů.“
Na konci svého dlouhého vystoupení Doctorow sklízí obrovský aplaus a ještě několik desítek minut s ostatními debatuje o budoucnosti internetové bezpečnosti, pak mizí na letiště. „Nejvíce mě zaujala věta, že svět je tvořen počítači. Člověku dojde až časem, co všechno to znamená. Já sám to ještě úplně nechápu,“ říká Tomáš Vymazal z České pirátské strany, která konferenci pořádá.
Problémy tekuté demokracie
Když jde o proslovy a nové myšlenky, jsou piráti inspirativní a ostatní strany by se od nich mohly učit. Vnitropolitické mechanismy už jim jdou o poznání hůř. Na konferenci se volí nové předsednictvo a také se upravují stanovy a dodatky k nim. Část delegátů je přítomna fyzicky na místě, ostatní, třeba ti z Kanady a Austrálie, sledují vše živě na videu a hlasují pomocí internetového „chatu“. Na pohled to působí vizionářsky, ale v praxi tento způsob rozhodování přináší problémy.
Kanadský delegát na internetu si stěžuje, že je znevýhodňován oproti těm, co jsou na místě. Australský si přeje hlasovat o tom, aby se ve všech dokumentech používal místo „on“ a „ona“ jen neutrální střední rod. Virtuální delegáti prosadí výměnu moderátora. Výměna jednoho slovíčka v úpravě stanov už trvá přes půl hodiny. Hlasuje se o každé, byť i jen pětiminutové pauze na kávu. Německý člen předsednictva to už nevydrží a probírání stanov ruší a přesouvá na jindy.
Přiznaný amatérismus
Jindy progresivní piráti v těchto chvílích působí nemotorně a amatérsky jako by nebyli stranou, ale mládežnickou odnoží strany typu Mladí konzervativci nebo Mladí sociální demokraté. Je to jednak dětská nemoc mladé strany, ale také problém tekuté demokracie založené na okamžité přímé demokracii prosazované skrze systém delegátů. „Sehnat předsedajícího, co přesně zná stanovy a předejde tak excesům, je těžké,“ připouští Vymazal. S akcí je přesto spokojený – skončila v zisku a i přes jisté organizační přehmaty všichni si ji pochvalují.
„Jsme na začátku, ve spoustě věcí se nevyznáme,“ shrnuje problémy pirátů poslanec Mayer. „Zatím si to můžeme dovolit. Ale přijde čas, kdy od nás lidé budou chtít vidět, že umíme problémy i řešit. Rozhodně nenabídneme žádná jednoduchá řešení. Ty nemáme. A zhruba deseti procentům lidí je to zřejmě sympatické,“ uzavírá Mayer.
