Česko jako porodnice jednorožců. V přepočtu překoná i Polsko, na obzoru je ale výstraha

Česko je společně s Polskem lídrem střední a východní Evropy mezi zeměmi, odkud se rekrutují technologičtí jednorožci. Regionální žebříček finančně-datové analytické platformy Multiples.vc je ale něčím mnohem víc než pouhým přehledem. Dává investorům nahlédnout do toho, které obory se brzy prosadí, a je svým způsobem pro Česko i varováním. 

Mezi čtyřicítkou jednorožců, čili technologických firem s valuací nad miliardu dolarů, má Česko hned sedm zástupců, respektive jde o startupy s českými zakladateli. Spolu s Polskem tak tvoří motor středo- a východoevropského regionu. „Jde o mimořádně silný výsledek. Na obyvatele je to lepší číslo než v Polsku, které má devět firem, ale více než trojnásobnou populaci,“ hodnotí Kamil Levinský, výkonný ředitel fondu Jet Venture 1. 

Slibný český startup skončil v konkursu. Nejasný je osud stovek investorů

Byznys

Ano, žebříček má přinejmenším z českého pohledu několik nedostatků. Chybí v něm třeba technologická firma FTMO Otakara Šuffnera a Marka Vašíčka. Po nákupu amerického konkurenta OANDA se valuace FTMO odhaduje na zhruba 1,4 miliardy dolarů, v přepočtu tedy přes 30 miliard korun. Žebříček také počítá antivirové AVG a Avast jako dvě entity, reálně jde dnes už o jednu. A do třetice – valuace firmy Rohlík Tomáše Čupra je aktuálně na 2,28 miliardy amerických dolarů, tedy kolem 50 miliard českých korun, oproti uvedené 1,2 miliardy. 

Jako okno do středoevropského technologického prostoru ovšem přehled slouží dobře. Potažmo jako zrcadlo pro samotné Česko. Protože úspěch jeho technologických startupů je dán paradoxně malým domácím trhem. „Polské firmy typu Allegro nebo platebního systému BLIK vyrostly do miliardových hodnot především na téměř čtyřicetimilionovém domácím trhu, česká firma ale musí od prvního dne prodávat do zahraničí,“ říká Marek Pokorný, analytik Portu. „Kdo u nás staví technologický produkt, musí ho od prvního dne stavět pro svět, jinak nevyroste,“ dívá se na tabulku Martin Drdúl, spoluzakladatel Tensor Ventures.  

Z regionálního pohledu je na tom koneckonců podobně Estonsko. V absolutním počtu má v žebříčku sice čtyři firmy – Skype, Bolt, Pipedrive a Veriff –, ale vzhledem k populaci přibližně 1,3 milionu obyvatel je jeho výkon mimořádný. „Estonsko ukazuje, že rozhodující není velikost domácího trhu. Důležitější je schopnost vytvořit opakující se cyklus: úspěšná firma vychová zakladatele, produktové a obchodní manažery i andělské investory, kteří následně pomohou další generaci. Skype tak nebyl jen velký exit, ale také zdroj zkušeností, ambicí a kontaktů, na které mohly navázat další firmy,“ říká Kamil Levinský. 

Česko, co se důvodů jeho úspěchu týče, těží ze své dobré softwarové, inženýrské a kyberbezpečnostní tradice. „Důležitou roli hraje také relativní blízkost k západoevropským trhům, která startupům usnadňuje získávání zahraničních zákazníků, investorů i možnost rychlejší expanze,“ přibližuje další aspekt, jenž pomohl Česku k dobrému postavení, Tomáš Maxa, analytik XTB. 

Detailnější pohled do žebříčku ovšem dává Česku i jedno varování. Čeští zástupci nejsou hvězdami posledních měsíců či let – lapidárně řečeno, pohledem dravé, mladé technologické scény jde o firmy, jež těží své postavení z historie. „Vysoká pozice Česka stojí hlavně na jedné vlně kybernetické bezpečnosti z devadesátých a nultých let. Polsko má naopak firmy, které jsou dodnes veřejně obchodované a stále rostou,“ srovnává Marek Pokorný. 

Startupový zákon míří do cílové rovinky. Investorům má zatraktivnit sázku na riziko

Startupy

Nejmladší firma v první desítce je totiž hned druhá – ElevenLabs postavil hlasovou AI na hodnotu 11 miliard dolarů za pouhé čtyři roky. Chorvatský Rimac s pohonnými jednotkami pro elektromobily je také typem firmy, která by v obdobném žebříčku před deseti lety vůbec nebyla. „Deep tech do žebříčku nastupuje. Zatím tam sice chybí české jméno, ale beru to spíše jako zadání pro nás investory, ne jako výtku,“ komentuje Martin Drdúl. 

Pro běžného investora z toho vyplývá jedna nepříjemná věc. Skoro nic z české technologické hodnoty se dnes nedá koupit, protože je buď v soukromých rukách, nebo už prodané zahraničnímu vlastníkovi. 

Vintage nádech českých jednorožců ovšem není jediné smutné odhalení žebříčku. Zastoupení regionu se v praxi kupuje na varšavské burze, ne na pražské, což pro Česko také nevypadá lichotivě. A nic nenaznačuje, že by mělo být lépe. „Rohlík se posouvá z kategorie online supermarketu do technologické skupiny, odděluje software Veloq pro další obchodníky. Vstup na burzu plánuje nejdřív v roce 2027, a to nejspíš ve Frankfurtu, Londýně nebo Amsterdamu,“ soudí Marek Pokorný. 

Konkurent českého Kiwi získal další stovky milionů, koupil rivala a posiluje centrálu vývoje v Praze

Byznys

Pokud se mají analytici a lidé z venture kapitálových fondů dívat do budoucnosti, Česko má přece jen v zásobě další startupy pro miliardovou valuaci v dolarech. „Nejzřetelnějším kandidátem je dnes Exaforce, firma s americkým a českým zakladatelem, která staví inženýrské jádro v Praze a v květnu získala 125 milionů dolarů, celkem už 200 milionů, od velkých fondů ze Silicon Valley,“ říká Marek Pokorný. 

Co se oborů týká, Tomáš Maxa z XTB vidí největší potenciál v oblastech, jako jsou umělá inteligence, kyberbezpečnost nebo fintech. „Robotika, space tech, gaming a vertikální AI. Spojuje je totiž jedna zásadní věc: software se tu musí potkat s fyzickým světem nebo s velmi specifickou doménou. Tam už nestačí jen umět psát kód, musíte do hloubky rozumět i tomu, co vlastně ovládáte,“ doplňuje Martin Drdúl a přidává ještě obory kvantových technologií a computational biotech. 

Jak ale říká Kamil Levinský, honba za vidinou jednorožce nemusí být tím, co je pro zakladatele firem klíčové. „Unicorn je užitečná mediální zkratka, ale není to cíl sám o sobě. Kvalitní a rychlý exit za 50 až 100 milionů eur, který přinese zakladatelům i investorům excelentní výnos, může být ekonomicky lepší výsledek než miliardová valuace za 15 let od vstupu a několikrát zředěná dalšími investičními koly.“