Bohuslav Sobotka: Teď máme něco jako velkou koalici

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka Zdroj: Anna Vackova, E15

Žádný jiný premiér ani žádná jiná vláda nečekala na jmenování tak dlouho. Kabinet Bohuslava Sobotky – podle veřejných vyjádření jeho představitelů – také působí hodně nesourodě. Premiér přesto věří v jeho úspěch a ve čtvrtek, kdy jsme rozhovor vedli, při tomto tvrzení působil velmi uvolněně a sebevědomě. Zároveň se ale netají tím, že vládu čekají mnohá rizika. „Existuje určitá nejistota v příjmech státu i určitá rizika na výdajové straně rozpočtu,“ říká premiér.

E15: Začali jste vládnout, před sebou hrnete rozpory, které se nepodařilo vyřešit před ustavením kabinetu, a zdá se, že rozdílností názorů spíše přibývá, zvláště mezi ANO a ČSSD. Neohrozí to koalici?

Je potřeba si uvědomit, že v zemi teď máme něco jako velkou koalici. Andrej Babiš mluvil o opoziční smlouvě, to v žádném případě. Obě strany jsou ve vládě, nesou vládní odpovědnost, mají své ministry, to opoziční smlouva vypadala jinak. Fakticky jde o velkou koalici, vládu vytvořily první a druhá politicky nejsilnější strana, středolevě orientovaná ČSSD a pravostředově orientované hnutí ANO. To s sebou nese určité potenciální střety. Ale předpokládám, že se s nimi vyrovnáme, dohodli jsme se na společném programu, země potřebuje stabilitu.

E15: Letos se hospodaření státu řídí rozpočtem, který připravil Rusnokův kabinet. V čem vidíte jeho největší úskalí pro uskutečňování programového prohlášení?

Samozřejmě existuje určitá nejistota na straně příjmů. Uvidíme, jak bude korespondovat vývoj ekonomiky s odhady, na kterých byl rozpočet postaven. Určitá rizika také existují na výdajové straně. Navýšili jsme ale vládní rozpočtovou rezervu na zhruba devět miliard korun, a tak máme jistý manévrovací prostor, abychom se případně přizpůsobili vývoji příjmů státní pokladny.

E15: Můžete být konkrétní?

První věc, se kterou se budeme muset vypořádat, je zdravotnictví. Minulá vláda navýšila platby za státní pojištěnce, což umožnilo poněkud rozvolnit restriktivní úhradovou vyhlášku, která v loňském roce prohloubila tendenci nemocnic k zadlužování. Vyrovnat se musíme s tím, že byl zrušen poplatek za pobyt v nemocnici, což vnímáme jako vstřícný krok zejména vůči seniorům a také rodinám s dětmi. Potřebujeme tedy najít dvě miliardy korun, abychom tento výpadek příjmů kompenzovali nemocnicím ještě v letošním roce. Ministra zdravotnictví jsem požádal, aby co nejdříve předložil do vlády stabilizační balíček. Měl by zahrnovat opatření pro letošní a začátek příštího roku, která by vedla ke stabilizaci ve zdravotnictví na delší dobu.

ČSSD je připravena otevřít otázku zvýšení daní z příjmů právnických osob. To by zvedlo příjmy státu. Tuzemská sazba je ve srovnání s okolními zeměmi nízká. Alternativou je sektorová daň.

E15: Existuje předběžný odhad, o jak velkou sumu nakonec může jít?

Letos půjde o dvě miliardy korun, další finanční prostředky bychom chtěli vynaložit na odkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven. Bude to aktivita vlády a velkou část by mohl najít ministr zdravotnictví v rezervách svého rezortu. A od prvního ledna příštího roku by mělo dojít k navýšení plateb za státní pojištěnce. Koalice se dohodla, že tyto platby budeme valorizovat každoročně, tak abychom dohnali určitý deficit, který se v systému zdravotního pojištění vytvořil tím, že minulá vláda zkombinovala zvýšení DPH u léků se zmrazením platby za státní pojištěnce.

E15: Bude stabilizační balíček už počítat s tím, že by se měla snižovat DPH právě u léků?

To je věc, s níž musí primárně počítat rozpočet na příští rok. Je to opatření, které by mělo zlepšit bilanci zdravotního pojištění, konkrétní odhady budou záležet na tom, na jaké sazbě daně z přidané hodnoty se koalice dohodne. Což platí i o dalších sociálně citlivých položkách, například dětské výživě a dětských plenách.

E15: Je výčet položek se sníženou sazbou uvedený v programovém prohlášení definitivní a trvá ČSSD na pětiprocentní sazbě?

Nemyslím si, že bychom počet položek měli navyšovat. O sazbě se bude jednat a sociální demokracie bude při jednáních uplatňovat návrat k pětiprocentní sazbě DPH, která zde platila do roku 2007. Toto snížení by mohlo ušetřit peníze zejména seniorům a rodinám s dětmi.

E15: Ministerstvo financí už musí začít s přípravou státního rozpočtu na rok 2015. Zákony, na kterých má být postaven, hlavně daňové, ovšem v koalici dohodnuty nejsou.

Požádal jsem ministra financí, aby ještě před koncem měsíce března uspořádal pro všechny tři koaliční strany seminář, aby byly zřejmé hlavní problémy, na které budeme muset dát odpověď. A to do začátku léta, protože v horizontu červen, červenec, srpen už by měla probíhat standardní příprava rozpočtu a rezorty musí vědět, s čím mohou počítat. Před námi jsou hlavně rozhodnutí o tom, na jakou sazbu snížíme DPH na léky a jaké zvolíme tempo valorizací penzí. Jestli to bude valorizace, která bude vycházet z inflace, nebo to bude valorizace o něco vyšší než míra inflace.

E15: To jsou hlavní priority pro přípravu plánu státních financí?

Budeme také potřebovat zprávu nutnosti finančních prostředků na kofinancování fondů EU. Důležitá je také otázka prostředků, které by měly podpořit hospodářský růst, a to zejména v oblasti výstavby dopravní infrastruktury. Očekávám, že ministr dopravy provede audit projektů tak, abychom přesně věděli, kde je připravenost na výstavbu taková, abychom ji mohli v následujících letech financovat. Letos nebyla zahájena jediná nová stavba úseku dálnice či rychlostní komunikace a doufám, že příští rok už bude situace lepší. Na to se musí zaměřit aktivita nového vedení Ředitelství silnic a dálnic. Také očekávám, že ministr dopravy přijde s realistickým návrhem dotace státu do Fondu dopravy. Plynulá výstavba by měla vést ke strategickému cíli vlády – propojení se sousedy dálnicemi a rychlostními komunikacemi a pohnout s výstavbou rychlostní komunikace R35.

E15: O jaké výši dotace uvažujete?

Tak loni ministerstvo dopravy nedokázalo z Fondu dopravní infrastruktury utratit ani dvanáct miliard korun. Takže očekáváme především realistickou informaci. Osobně jsem stoupencem toho, abychom umožnili financování všech staveb, které jsou připraveny, a podpořím navýšení rozpočtu fondu nad rámec letošního roku. Pokud to ale bude skutečně potřeba. Mechanické navýšení, aniž by byla jistota, že projekty jsou připraveny, by bylo k ničemu. Připraveny jsou R35 či D3, v krátkém čase chci navštívit Zlínský kraj, protože vedeme diskuzi o připravenosti rychlostní komunikace R49, která má propojit tento region s Trenčínským krajem. Vláda by zkrátka měla kvůli podpoře hospodářského růstu výstavbu komunikací urychlit.

E15: Zatím stále mluvíme o rozpočtových výdajích. Co ale příjmy státní pokladny, těm pouhý růst ekonomiky nijak zvlášť nepomůže.

Automatické zvýšení příjmů z hospodářského růstu samozřejmě výdajové priority nepokryje. Současně je pro nás závazný limit tříprocentního deficitu veřejných rozpočtů v příštím roce. To, co budeme chtít napřesrok mobilizovat, jsou zdroje například z volných disponibilních prostředků státních podniků, je to koneckonců věc, kterou využila i Rusnokova vláda. A hlavně očekávám, že ministr financí hodně rychle předloží do vlády legislativní návrhy na boj s daňovými úniky.

Bohuslav SobotkaBohuslav Sobotka|Anna Vackova, E15

E15: Čekáte od nich okamžitý efekt?

Očekáváme, že bychom mohli mobilizovat vyšší příjmy z DPH, aniž bychom zvyšovali sazbu. Právě tím, že zavedeme určitá opatření, která by mohla daňové úniky omezit. Některá z nich mohou naběhnout už od ledna příštího roku. Strašně důležité je, aby rezort financí připravil legislativní návrhy včas. Pan ministr angažoval novou náměstkyni pro daně, předpokládám, že je to pro ni prioritní úkol a pan ministr co nejdříve přijde na vládu s určitým akčním plánem boje proti daňovým únikům včetně vyčíslení přínosu pro státní rozpočet. ČSSD je v rámci koaličních jednání připravena otevřít i otázku zvýšení daní z příjmů právnických osob. To by umožnilo zvýšit příjmy státu, aniž by to ohrozilo konkurenceschopnost. Tuzemská sazba je ve srovnání s okolními zeměmi nízká. Alternativou je sektorová daň, jsou to dvě rovnocenné možnosti.

E15: Mluvil jste o zprávě, která by měla upřesnit kofinancování projektů z evropských fondů. Vloni skončilo jedno finanční období, peníze z něj se mohou dočerpávat další dva roky. Letos v lednu jsme vstoupili do období 2014–2020. Při tomto souběhu bude na kofinancování potřeba dost peněz. Poradí si s tím vláda?

Nebude to malá suma a vláda má přirozeně ambici, aby čerpání peněz v rámci nové finanční perspektivy nabíhalo pokud možno co nejrychleji, respektive bylo pokud možno rovnoměrné. To, že jsme vloni přišli o deset miliard, je důsledkem toho, že se v době Topolánkovy a zejména Nečasovy vlády vůbec nevypisovaly výzvy. Na straně státu neexistovala aktivita, která by směřovala k efektivnímu vynakládání prostředků z EU. To, co potřebujeme, je aktivita správců operačních programů. Nových programů, aby od počátku bylo zřejmé, že budou postupovat v rovnoměrném tempu čerpání prostředků tak, abychom na konci finanční perspektivy zase nemuseli sprintovat.

E15: Kolik to bude stát?

Potřebujeme dohodu o způsobu kofinancování. Vzhledem k tomu, že vláda má kromě určení udržení deficitu státního rozpočtu pod třemi procenty HDP i další prioritu, a to udržení hospodářského růstu, předpokládám, že kofinancování bude jedna z rozpočtových položek, kterým dá ministerstvo financí přednost. Stejně velký problém jako rychlé rozběhnutí čerpání nových operačních programů je záchrana peněz, které zbývá dočerpat. Letos jsme identifikovali riziko ztráty čtyřiadvaceti miliard korun. Doufám, že realita bude výrazně lepší. Je to úkol především pro ministra životního prostředí, pro školství a také ministerstvo průmyslu a dopravy. Situací v čerpání evropských fondů se vláda bude zabývat každý měsíc. Poměrně dlouho jsem o této záležitosti hovořil i s panem Barossem při návštěvě v Bruselu. Komise EU přislíbila maximální součinnost při hledání cest k tomu, jak peníze z minulého období efektivně dočerpat.

E15: Počítáte i s přesuny peněz z jednotlivých programů?

Možnosti na přesun finančních prostředků budeme hledat. Spíše nemožné ale jsou přesuny financí mezi jednotlivými operačními programy. Snažíme se, aby s tím Evropská komise souhlasila. Jsou to peníze, které by mohly pomoci ke zlepšení dopravní infrastruktury v regionech. Teď ovšem můžeme měnit pouze mezi jednotlivými prioritními osami v rámci operačních programů. Například už jsme jednali s ministrem životního prostředí o tom, aby se maximálně posílily projekty na zateplování domů a veřejných budov. Potřebné je také chladně vyhodnotit stav přípravy projektů, identifikovat ty, u nichž už není ani teoretická možnost, že se stihnou. Tam je potřeba udělat řez a správci operačních programů musí být v tomto směru aktivní. Nemá smysl, abychom se upínali k nadějím, které se nakonec nenaplní. Prostě proto, že například chybí potřebná razítka na územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Ještě dvě poznámky, které jsou před závorkou dočerpání. První nutnost je zákon o státní službě a druhá novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. U EIA potřebujeme harmonizaci. Na ministerstvu životního prostředí teď je jednat s generálním ředitelstvím ENVY (Environmental Accreditation). Nechceme být papežštější než papež.

E15: A jsme?

Mám pocit, že v některých oblastech ano, a my to teď budeme řešit v rámci zákona, který teď budeme připravovat, a to o liniových stavbách, s jehož pomocí chceme pohnout s připraveností staveb.

E15: Zmínil jste také zákon o státní službě. Zdá se, že se nerodí zrovna lehce, už jste jednání o něm odsunuli na dubnovou schůzi sněmovny.

Ten samozřejmě naráží na velký odpor. A jak jsem zjistil v posledních týdnech, v naší zemi jsou desítky expertů na zákon o státní službě. Je škoda, že takovým způsobem, jakým jsou aktivní dnes, nebyli aktivní v uplynulých dvanácti letech. Koalice bude muset odpor ve sněmovně a v Senátu překonat, norma musí být účinná od 1. ledna příštího roku, na půdě parlamentu jsme připraveni vést trpělivý dialog. Jedná se o novelizaci, ne úplně nový zákon, takže jako koalice bychom se měli soustředit na nezbytně nutné změny. Někdy mám pocit, že je snaha teď, okamžitě vyřešit úplně všechny problémy, které se za pětadvacet let nastřádaly z hlediska fungování státní správy. Tuto ambici nyní mít nemůžeme. Potřebujeme zákon spustit, oddělit státní aparát od personálních pravomocí politických nominantů. Neznamená to, že by státní aparát neměl plnit politické zadání kabinetu, ale vláda už by neměla po každých volbách být v pokušení vyměnit od základů složení jednotlivých odborů v rezortech.

E15: Po projevu prezidenta Zemana v Evropském parlamentu jste řekl, že byste ta slova klidně podepsal. Včetně těch o federalizace Evropy?

Federalizace Evropy určitě není téma, s nímž by ČSSD šla do eurovoleb. Co bych mohl podepsat, je větší důraz na společnou zahraniční a obrannou politiku EU. Společné obranné projekty jsou zatím nesmělé, ale Česko se na nich aktivně podílí. Společná zahraniční politika je naprosto nezbytná. Také potřebujeme, řekněme, větší důraz na aktivity představitelů EU, kteří by tyto politiky měli v příštích letech personifikovat. Proto bude důležitý výběr eurokomisařů a ostatních představitelů EU na další období. Určitě jsem pro přijetí společné evropské měny a uvítal bych i debatu o harmonizaci daní v EU. To je cesta správným směrem. Pokud jde o federalizaci Evropy, nevidím ji jako projekt, který bychom měli v nejbližších deseti možná dvaceti letech transformovat do nějakých konkrétních politických programů.

E15: Co horizont přijetí eura?

Při návštěvě Evropského parlamentu jsem jasně řekl, že euro nemůžeme přijmout za zády občanů. Lidé se ale v referendu vyslovili pro vstup Česka do Evropské unie, a součástí toho rozhodnutí bylo i to, že jednou – v budoucnu přijmeme společnou měnu. Vláda má povinnost lidem vysvětlit pozitivní dopady přijetí eura i možná rizika. Máme povinnost bojovat o veřejné mínění a jsem rád, že prezident republiky je připraven vládě v tomto boji pomoci. To, že euro přijalo Slovensko, a poměrně dobře zvládlo ekonomickou krizi, to, že velmi konkrétně plánuje kroky k přijetí společné evropské měny Polsko, fakt, že eurozóna rozšířila počet svých členů a tak dál, jsou pozitivní signály. Skeptici, kteří tvrdili, že se eurozóna rozpadne, neměli pravdu.