Ve svém srpnovém projevu vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj evropské státy, aby zakázaly turistická víza pro občany Ruské federace. Řada zemí včetně Česka pozastavila výdej víz hned na začátku války, jiné, například Francie nebo Německo, se zákazem váhají. Americký ekonom ukrajinského původu a spolupředseda humanitární organizace Ukrainian American House Roman Shermeta má na to jasný názor. „Zatímco Ukrajinci se schovávají ve sklepech před bombami a sní jen o tom, aby přežili, Rusové si jezdí do Evropy prohlédnout pařížskou Eiffelovku, protože údajně nemají s touto válkou nic společného. Dělá to jejich stát a mají za to kolektivně nést odpovědnost,“ říká v rozhovoru pro deník E15.
Jste přesvědčeným zastáncem názoru, že Evropa má zavřít hranice pro ruské turisty. Nepotrestali bychom tím spíše obyčejné lidi místo toho, abychom se soustředili na ruské oligarchy a ruskou vládu?
Je to těžká otázka. Když někdo spáchá zločin, odpovědnost leží na pachateli. Ale když to udělá celý stát, je mnohem složitější určit, kdo má za to nést odpovědnost. A v tomto případě už uplatňujeme kolektivní odpovědnost prostřednictvím sankcí. To se ovšem neděje v západních dějinách poprvé.
Putinovi zlí muži: Kdo velí armádě a kdo řídí invazi na Ukrajinu?
Po invazi nacistického Německa do Polska Němci také nemohli svobodně cestovat po Evropě nebo světě – nemohli vycestovat na dovolenou do Velké Británie, to bylo nemyslitelné. Spousta běženců z nacistického Německa získala azyl v jiných zemích, to ano. Ale rozhodně do zahraničí nevyráželi jako turisti, kteří si jdou prohlédnout londýnský Big Ben.
Takže jde i o etický rozměr – nesmí si užívat dovolenou, zatímco jejich vláda páchá zločiny na Ukrajině?
Zákaz vydávání turistických víz Rusům se dá odůvodnit několika argumenty. První spočívá v tom, že většina Rusů podporuje válku. Z posledních výzkumů plyne, že jde o 80 procent obyvatel. Možná to nejsou spolehlivé údaje, ale to jsou jediná data, co máme. Z toho logicky plyne, že pravděpodobně většina ruských turistů v Evropě podporuje válku. Pořád se na sociálních sítích objevují desítky videí, kde ruští turisté pokřikují nebo útočí na ukrajinské uprchlíky.
Další argument je etického rázu. Lidé, kteří se ukrývají před bombami ve sklepích, rozhodně nesní o dovolené, ale o tom, aby přežili. Ve stejnou dobu si Rusové prohlíží Eiffelovku a tvrdí, že nemají s tou válkou nic společného. Mám pocit, že si běžní Rusové nedostatečně uvědomují svou odpovědnost za to, co se děje.
Měli by se tedy vrátit i Rusové, kteří jsou teď v zahraničí?
Zákaz by se neměl tykat Rusů, kteří potřebují ochranu, protože riskují svou svobodu či životy v boji proti Putinovi. Mám ruské kamarády, odpůrce režimu, kteří opustili Rusko hned na začátku války, a samozřejmě nechci, aby se vrátili zpátky – hrozilo by jim velké nebezpečí. Pokud někdo nesouhlasí s politikou Putina a chce být součástí civilizované společnosti, máme dokonce povinnost pomoct těmto lidem utéct z Ruska. Zákaz turistických viz nemá nic společného s pomocí odpůrcům režimu a politickým vězňům.
Zda se vám, že dosavadní sankce fungují?
Rozhodně. Díky tomu, že uplatňujeme vůči ruským firmám ekonomické sankce, ruský stát nemá tolik ekonomických zdrojů, aby vyráběl rakety, které míří na Ukrajinu.
Rusko je teď de facto v defaultu. Mají sice 600 miliard dolarů v rezervách, ale 300 z nich jsou zmraženy sankcemi. Postupně tak přichází o ekonomické možnosti pro dlouhodobé udržování této války. Finanční sankce ale musí být úplné, tedy měli bychom zablokovat všechny ruské banky bez výjimky a přestat odebírat ruskou ropu a plyn.
V neposlední řadě je důležitá absolutní blokace ruské propagandy. Sem tam pořád narazím na rozhovor s nějakým ruským politikem, který šíří lživé informace. O blokaci ruských propagandistických médií by se měly zamyslet zejména země jako Německo a Francie.
Jak vnímáte obavu Evropanů z rostoucích cen energií? Je etické se starat o vysoké účty v době války?
Válka není jediným důvodem růstu cen energií. Na konci pandemie se poptávka po ropě výrazně zvětšila, což jsme my, ekonomové také čekali. Samozřejmě k tomu přispěla válka a sankce, a ceny ještě víc rostly. Ale prosím vás, ceny energií se zvedly nejen pro Evropany, ale i pro Ukrajince, a ti jsou ke všemu ještě ohrožení na životech. Dočasně vysoká cena energií je cenou za svobodu Ukrajiny a bezpečnost Evropy.
Dobrá zpráva je, že se ceny ropy stabilizují. V jednom okamžiku byla cena 130 dolarů za barel, teď je dole zhruba na 80 až 89 dolarech. Evropský energetický trh byl sice úzce provázán s ruským, ale z dlouhodobé perspektivy se cena ustálí díky tomu, že najdeme alternativy.
Zrovna před chvílí schválila americká vláda zákon o investicích do obnovitelných zdrojů energie. Počítá s výdaji ve výši zhruba 369 miliard dolarů (pozn. redakce: 9,5 bilionu korun) na klimatické a energetické programy, včetně pobídek k urychlení výstavby větrných a solárních elektráren a také velkokapacitních baterií k ukládání energie z těchto zdrojů pro pozdější využití v případě poklesu výroby.
Na Twitteru jste vyzval sponzory Amnesty International (AI), aby přestali podporovat organizaci. Důvodem je zpráva, podle níž Ukrajina ohrožuje civilisty. Ta je podle vás z morálního i faktického hlediska závadná. Vysvětlil byste proč?
Pokud mezinárodní organizace s rozpočtem více než 300 milionů dolarů, která má ukrajinskou pobočku, vypracuje zprávu, aniž by ji konzultovala s jediným členem ukrajinského týmu, je něco špatně.
Osobně jsem navštívil některé vojenské základny zmíněné ve zprávě. Ano, některé se nacházely na okraji města, které ale bylo bombardováno Rusy, takže Ukrajinci neměli žádnou jinou možnost, pokud chtěli ochránit civilisty. Co měli udělat – odejít a nechat město okupovat, aby vznikla další Buča?
Jednou z vašich specializací je behaviorální ekonomie. Existuje způsob, jak uplatnit její poznatky v praxi během válečných konfliktů?
Jeden z projektu, na kterém zrovna pracujeme s kolegy z celého světa, se zabývá formulací zpráv nebo výzev tak, aby je uposlechlo co nejvíc civilistů, a k tomu využíváme poznatky z výzkumů. Například, výzva k evakuaci může znít takto: „Měli byste se evakuovat na západ Ukrajiny, který se neostřeluje“.
Takovým formulacím říkáme „ziskové“, protože zdůrazňují zisk z nějaké akce. Podobné sdělení jde formulovat i z hlediska ztrát. Taková formulace je podle behaviorální ekonomiky účinnější, protože lidé nemají rádi ztráty mnohem víc, než mají rádi zisky. Takže efektivnější sdělení může znít: „Pokud zůstanete tu, je možné, že přijdete o blízké, nebo vlastní život.“
Podílíte se i na vytváření plánu povalečné obnovy Ukrajiny. Není na to brzo?
Existuje víc než 30 zájmových skupin, které aktivně diskutují plán rekonstrukce, a pohled všech těchto skupin je zhruba stejný. Všechny se shodují na tom, že se plán musí začít implementovat už teď. První fáze, která se má začít implementovat ještě během války, má Ukrajině pomoct zajisti funkční infrastrukturu, která je potřebná pro zásobování a základní fungování měst. Například by se měly opravit kyjevské mosty, které zajišťují spojení uvnitř města. Jde o mnohamilionový projekt, na kterém se musí začít pracovat okamžitě. Stejně tak by se měly opravit železniční spoje.
Některé věci naopak počkají na konec války, a to je třetí fáze. Například rekonstrukce fabrik jako Azov není možná, dokud válka neskončí. A pak je tam prostřední fáze, která se spustí ještě během války a bude pokračovat i po jejím konci, a to je získání firem a investorů, kteří jsou ochotní podstoupit riziko a vstoupit na ukrajinský trh už dnes.
Příkladem je McDonalds, který znovuotevřel své pobočky na Ukrajině, obzvlášť na jejím západě. Dalším příkladem je turecká firma Bajraktar, která vyrábí dróny, ta se tam rozhodla otevřít továrnu. Někdo může říct, že je to zbytečné riziko, ale za předpokladu, že máte dobrý systém protivzdušné obrany, to není tak nebezpečné.
Americký ekonom ukrajinského původu. Spolupředseda Ukrainian American House. Přednáší na Case Western Reserve University v Ohiu. Patří mezi nejlepší ekonomy ukrajinského původu v žebříčku Forbes. V roce 2019 se dostal do žebříčku nejlepších ekonomů do 40 let podle byznysového časopisu Poets and Quants.
