CSG rozjíždí byznys s motory do dronů. Utržíme na něm miliardu už příští rok, říká Strnadův manažer

Skupina Czechoslovak Group oznamuje jednu byznysovou novinku za druhou. Tou poslední je založení společnosti AviaNera, která je zaměřena na vývoj a výrobu motorů do bezpilotních prostředků. Stane se z ní plnohodnotný pilíř CSG, nebo bude spadat pod CSG Aero? Jaké s ní máte plány?

Stane se určitě plnohodnotným pilířem, jinak bychom do toho nešli. Je důležité říct, co nám ukázala válka na Ukrajině, jaké trendy jsou dnes na vzestupu. Jsou to především drony a rakety. To znamená, že NATO a jednotlivé země do nich investují, vidí, že tohle je směr, kterým se vývoj ubírá. Jde v podstatě o boj na dálku.

Je logické, že chceme být součástí tohoto trendu. Chceme vyvinout špičkové technologie, které si najdou zákazníka po celém světě. Proto věřím, že to skutečně bude významný pilíř našeho byznysu. Je to naším cílem.

Můžete tento záměr převést do čísel? 

Včera jsme probírali byznys plán na příští rok a můžu naznačit, že v této oblasti očekáváme velmi dynamický rozvoj. Samozřejmě že jedna věc jsou očekávání, se kterými do projektu jdete, a druhá potom realita.

Jak velkou část tržeb z tohoto byznysu chcete generovat?

Jen příští rok, tedy na samém začátku, můžeme dosáhnout na tržby významně vyšší než miliarda korun. Hrubý provozní zisk EBITDA by v takovém případě dosahoval přes 200 milionů korun, což na první celý rok vůbec není špatné.

To ano, ale zároveň to znamená, že se bavíme o jednotkách procent celé CSG. To zatím nevypadá jako plnohodnotný pilíř.

Ano, zatím. Ale berte to tak, že začínáme z nuly. Hodně záleží, s čím to porovnáváte. Když kupujete zavedenou fabriku, dostanete hotový byznys i s tržbami v řádu stovek milionů nebo miliard. My to stavíme jinak. Zároveň nepopírám, že akvizičně růst chceme. Je to určitě cesta, která by nám pomohla nový plnohodnotný pilíř vybudovat rychleji.

Říkáte, že budete začínat od nuly, zároveň ale najímáte klíčové manažery z dnes už konkurenční PBS Group, kterou jste se pokoušeli dříve koupit. Jmenovitě jde například o bývalého výkonného ředitele PBS Pavla Čechala. Jak to jde dohromady?

Nechci komentovat, o jaké společnosti jsme měli nebo máme zájem. Věříme, že tento typ byznysu je budoucnost a nám zkrátka dává smysl do něj investovat.

Každopádně když budujete něco na zelené louce, je logické, že se poohlédnete po lidech, kteří mají v oboru zkušenosti, nebo dokonce patří ke špičce. Pan Čechal k těmto lidem rozhodně patří.

Čím jste ho přesvědčili k tomu, aby šel budovat něco od píky, když má PBS Group podle všeho velmi dobré vyhlídky?

Perspektivou CSG. Být členem CSG s sebou nese výhody, které jsou velmi lákavé. Synergie obchodních týmů, prakticky celosvětové obchodní kontakty a rozložení našich obchodních aktivit znamenají prestiž, a hlavně vysoké šance pro dynamický rozvoj, který je, myslím, lákavý pro všechny manažery, kteří mají nějakou vizi.

O PBS Group už tedy zájem nemáte?

Opakuji, že ke konkrétním akvizičním cílům se nevyjadřujeme.

Ptám se proto, zda převzetí vrcholového manažera a s ním i řady techniků nelze považovat za součást nátlaku k prodeji?

Lidé přicházejí a odcházejí. Já bych to takhle neviděl.

Místopředseda představenstva a provozní ředitel CSG David Chour | Zdroj: CSG

Co bude AviaNera konkrétně vyrábět?

Hlavně pohonné jednotky pro drony. Minimálně v nejbližším období to bude zcela stěžejní produkt.

To je produkt, který vyrábí i PBS, která už avizovala, že si bude hlídat patenty. Nebojíte se do budoucna nějakých sporů?

V tomto mám klidné spaní. CSG je zcela transparentní a nikdy bychom nerozjížděli činnosti, které by porušovaly patenty nebo jiná práva třetích stran. Určitě má PBS právo si prověřovat trh a patenty svých technologií. My jsme si ale naprosto jisti, že to, co děláme, patenty nebo práva třetích stran neporušuje.

Stále ale nechápu, jak můžete z nuly vyvinout za necelý rok produkty, které chcete příští rok prodat za miliardu korun.

Když chceme v příštím roce udělat tržby v miliardách, musíme už být v nějaké fázi vývoje, testování či přípravy výroby.

A kde ten vývoj probíhá?

To bohužel nemohu zatím komentovat. Ale vše, co jsem řekl k patentům, platí. V dohledné době se dozvíte informace, které na vaše otázky odpoví. Zatím je ale brzy.

Vládnou drony, Evropa musí reagovat, zdůrazňuje ředitel Aliance pro bezpilotní letecký průmysl

e15 a byznys

Pro vás je teď možná aktuálnější téma výsledek voleb a zejména rétorika kandidáta na premiéra Andreje Babiše směrem k vaší skupině a muniční iniciativě. Už s ním majitel skupiny Michal Strnad mluvil?

Já bych řekl, že představitelé potenciálních vládních stran mají teď jiné starosti, než aby se zabývali jednotlivými projekty, jako je muniční iniciativa.

Přesto, jak vnímáte jeho kritiku tohoto projektu, když říká, že iniciativa není transparentní a „někdo na ní vydělal třicet miliard korun na úkor Ukrajinců a Čechů“?

Pro nás je důležité, že deklaruje podporu pro český zbrojní průmysl a export zbrojních firem. Málokdo si to uvědomuje, ale zbrojní průmysl v téhle fázi může pomáhat s výpadky, které vidíme jinde, například v automobilovém průmyslu. Má zásadní přínos pro hrubý národní produkt této země.

Jen my sami plánujeme nabrat více než tisíc lidí, možná až dva tisíce. To vše během příštího roku. Věřím, že nejen my, ale i konkurence bude nabírat minimálně po stovkách. Obor bude růst, bude platit daně a odvody a předpokládám, že z toho důvodu bude pro příští vládu důležitý partner. Pro mě by za této konstelace bylo překvapením, kdyby nějaká vláda domácí zbrojní průmysl nepodporovala.

Dva tisíce nových zaměstnanců by bylo hodně. Pokud počítám správně, šlo by o 15procentní nárůst zaměstnanců skupiny. Už víte, na jaké pozice budete nabírat?

Hlavně dělnické. Potřebujeme například lakýrníky, obráběče, svářeče a podobně. K tomu také hodně techniků a specialistů.

Zpátky k muniční iniciativě. Jakou část tržeb a zisku loni generovala? Jen připomenu, že celkově skupina utržila přibližně sto miliard korun a EBITDA činila zhruba 35 miliard korun.

V takovém detailu se k muniční iniciativě nevyjadřujeme. Mohu ale říct, že na muniční iniciativě rozhodně nejsme závislí, jak mnozí tvrdí. A ta představa, že by tu iniciativu „držely“ české peníze, je realitě ještě vzdálenější. Obranný průmysl v Česku zažívá prudký rozvoj: rozšiřuje své kapacity, generuje příjmy pro veřejné rozpočty, vytváří nová pracovní místa a přispívá k obranyschopnosti naší republiky, NATO i Ukrajiny. Kdyby Česká republika do iniciativy nepřispívala, iniciativa by stejně dál pokračovala. Navíc se na ní podílejí i další české zbrojní firmy, a to buď vlastní výrobou, nebo prodejem cizí munice.

Strnad luxuje topmanažery z trhu. Zbrojař CSG lovil v řadách Škody Auto, PPF i nového arcirivala

Průmysl a energetika

Rozumím, tímto směrem vůbec nemířím. Jde mi o to, co muniční iniciativa v číslech znamená pro byznys CSG.

Z pochopitelných důvodů, včetně bezpečnostních, takové informace nezveřejňujeme. Nedávno však prošla veřejností informace, že ziskovost českých firem je v tomto projektu zhruba deset procent. To zhruba odpovídá i naší zkušenosti.

Je potřeba si uvědomit, proč a kdy iniciativa vznikla. Bylo to v době, kdy byl v západním světě obrovský nedostatek velkorážové munice. Nikdo tu munici nedokázal sehnat, natož vyrobit. Proto tento projekt považuji za velmi úspěšný a smysluplný.

Jednou za čas se objeví nová analýza ohledně rostoucích výrobních kapacit v západním světě. Může tento trend znamenat konec pro českou iniciativu?

Zatím tomu nic nenasvědčuje. Loni jsme dodali asi 1,2 milionu kusů munice a letos zatím asi 0,9 milionu kusů. Takže žádný výrazný pokles rozhodně nenastal. Pokud válka potrvá v současném rozsahu, západoevropské kapacity nebudou stačit ještě hodně dlouho. Už jen z toho důvodu, že bude potřeba doplňovat zásoby také státům, které dodávkami munice podporují Ukrajinu.

Můžu uvést příklad. Jedna zahraniční země nás oslovila a sondovala možnosti spolupráce. Chtěli by stavět muniční závod, protože vyprázdnili zásoby a vlastní výrobu nemají. Takových zemí je víc.

Jak dlouho může být o muniční iniciativu ještě zájem?

V praxi bude potřeba munice ze třetích zemí minimálně pět až sedm let. I kdyby zítra skončila válka. V jakém formátu se to bude provádět, už není otázka na mě, ale na politiky.

A ještě jedna věc. Často se v této souvislosti mluví o přeprodeji cizí munice. Jenže když nakupujete ze třetích zemí dlouho uskladněnou munici, musíte ji také rozebrat, zkontrolovat, rentgenovat, repasovat do použitelného stavu a často doplňovat chybějící díly. To něco stojí. V diskusi už to ale nezaznívá.

Takový stav podle mých informací platil do loňského roku. Od letoška na Ukrajinu míří takřka výhradně munice nová, díky čemuž velká část zmíněné práce odpadá. Souhlasíte?

V roce 2024 panoval obrovský nedostatek kapacit pro výrobu munice ráže 155 mm a řešením, se kterým přišla právě česká muniční iniciativa, byl nákup ze skladů v různých zemích. Jednalo se o munici v různém stavu, na které bylo potřeba provést revize a v řadě případů vyměnit nebo doplnit některé komponenty. Letos už je situace lepší, protože naběhly nové výrobní kapacity.

Poslední velké téma je vstup na burzu. Když agentura Bloomberg zveřejnila informace o tomto záměru, zmínila, že by si skupina podle jejích informací přála valuaci kolem 30 miliard eur, tedy nějakých 730 miliard korun. Můžete to potvrdit?

Tohle je velice citlivé téma, které bohužel nemůžeme komentovat nad rámec informací, které jsou v oficiálních dokumentech. Musíme dodržovat striktní pravidla.

Jde mi o to, jak toto číslo vzniklo?

Je to jako u každého subjektu. Je to srovnání s trhem, to znamená, že se díváte na firmy v oboru, a potom na to, čím se ta firma odlišuje.

To znamená, že pro vás byla oborová inspirace společnost Rheinmetall, jejíž tržní valuace se pohybuje v nižších desítkách násobku EBITDA?

Metodicky se vychází z co možná největšího balíku podobných zalistovaných společností.

Zeptám se jinak. V čem spatřujete hodnotu společnosti?

Ve výrobě munice, a hlavně v její plné integraci. V tom jsme ojedinělí. Za dva roky budeme mít plnou vertikálu – od výroby nitrocelulózy až po finální produkt. Posledním úzkým hrdlem je pro nás výroba nitrocelulózy, ze které se vyrábí střelný prach. Brzy budeme soběstační, nyní jsme ale ještě stále závislí na trhu.

Dlouhodobě zmiňujete, že budete dvouciferně růst i do budoucna. To stále platí?

Odpovím diplomaticky – když se podíváte na pololetní výsledky, myslím, že dobře ukazují trend.

Je to také klíčový faktor na první pohled vysoké valuace?

Bez komentáře. 

Tak jiné téma, které rezonuje – Tatra. V ní se vám nedaří sladit noty s druhým akcionářem, skupinou Promet Group. Ve vašem interním čtvrtletníku píšete, že velkou, sedmimiliardovou investici můžete realizovat i v případě, že se na ní Promet nebude podílet. To je zcela nová informace. Můžete to rozvést?

Tatra je na rozcestí. Aby uspokojila poptávku a vyrostla na dvojnásobek, musí výrazně investovat. Když se podíváte, kam šly zisky z minulosti, uvědomíte si, že sotva vystačily na investice do údržby. Dluh byl sice nízký, ale čistá marže byla žalostná.

Pokud má Tatra skokově růst, jsou potřeba investice jiného řádu. Naše ochota investovat je poměrně vysoká. To znamená, že pokud se minoritní akcionář rozhodne jít do toho s námi, budeme jen rádi. Pokud ne – i to se může stát – máme varianty, jak financování vyřešit.

Jaké?

Je spousta cest, jak si může Tatra zajistit dluhové financování. Můžou to být dluhopisy, leasingy a celá řada jiných nástrojů. Je to i o komunikaci s bankami, aby řekly, jaká forma pro ně bude dostačující.

Je vyšší podíl dluhového financování dnes nejpravděpodobnější varianta?

Do konce listopadu by mělo být jasno. Stále ještě doufáme, že minoritní akcionář se k našemu záměru připojí.