E-shop na dálniční známky: Chyby v hackathonech jsou pochopitelné | E15.cz

Hackathony sotva bude pořádat stát. Systém ale dostal políček, tvrdí spolutvůrce Paralelní Polis

Jan VávraMichal Šenk

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Na víkendové akci Znamkamarada, kde dobrovolníci pro stát zdarma naprogramovali e-shop pro prodej dálničních známek ferznamka.cz, fungoval Martin Leskovjan jako právní konzultant. Výsledek hackathonu není bez chyb, což je však z pohledu tohoto spoluzakladatele pražského neziskového spolku Paralelní Polis pochopitelné. „Hlavní přínos vidím v tom, že namísto plácání klišé o tom, co je zase špatně, někdo předložil kritiku pozitivní, tedy šel a něco udělal. Navíc dobrovolně,“ říká v rozhovoru pro E15.cz Leskovjan.

Co všechno ukázal hackathon s ambicí postavit státu funkční řešení jeho zakázky? Dá se taková akce považovat za životaschopnou alternativu zařaditelnou do systému?

Těžko si lze představit, že by stát adaptoval tuto formu vývoje a pořádal hackathony. Byl to spíše políček systému vytváření a přidělování zakázek. Důležité je, že akce narušila zákulisní mechanismy, které o zakázkách reálně rozhodují. Podobné zakázky jsou dlouho dopředu plánované a koordinované s budoucím dodavatelem ještě před tím, než je zakázka vypsána.

To je poměrně silné nařčení. Měl byste konkrétní příklady?

Mohu zmínit třeba kauzu spojenou s ministerstvem práce a sociálních věcí a jeho úředníky Vladimírem Šiškou a Milanem Hojerem týkající se firem OKsystem a Fujitsu. U soudu padlo mnoho zajímavých detailů o tom, jak příprava probíhala.

Ve světle této kauzy i kauzy kolem e-shopu s dálničními známkami – je to výjimka, nebo princip? Jak u nás obecně vypadají zadání IT zakázek ve státní správě?

Státní správa znamená stovky zadavatelů, kde na zadání pracují kvalifikovaní odborníci i diletanti. Pohybujeme se tedy v celé škále kvality.

Hackathon s výsledkem v podobě webu ferznamka.cz ukázal, že podobné akce mohou nadchnout široké masy v IT komunitě. Proč bývají hackathony tak populární? Proti může mluvit třeba to, že v časovém presu – protože podobné akce vždy dávají poměrně krátký čas na řešení – zákonitě vznikají chyby.

Chyby vznikají, i když je času dostatek. Naopak koncentrace chytrých a schopných lidí s velkou motivací a různými zkušenostmi dokáže za krátkou dobu vyprodukovat komplexní a funkční řešení. Je to nástroj a je důležité se ptát čeho. V tomto konkrétním případě vnímám přínos v tom, že namísto plácání klišé o tom, co je zase špatně, někdo předložil pozitivní kritiku, tedy šel a udělal to dobrovolně a dokázal tak, že to lze dělat řádově efektivněji a levněji.

Jak hodnotíte samotný výsledek hackathonu, tedy funkčnost řešení?

Těžkosti dělalo hlavně extenzivní pojetí SPZ jako osobního údaje podle českého Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde v praktické aplikaci nastávají absurdní situace. SPZ jako soukromý údaj vyžaduje například pro ověření, zda vůz má zakoupenou dálniční známku, souhlas vlastníka. Vzniká tak administrativní problém u vypůjčených a sdílených aut. Je to také o osobní údaj, který je však povinně vystavován veřejně a v mnoha situacích zaznamenáván.

Právě s tím souvisely i chyby, o kterých se pak diskutovalo. Jak zásadní nedostatky to jsou a do jaké míry je lze omluvit časovým tlakem, pod kterým e-shop vznikal?

Šlo o veřejně dostupné API (rozhraní pro programování aplikací – pozn. red.), které vývojáři po spuštění nestihli schovat, a tím pádem bylo možné číst údaje z e-shopu. Důvodem byla potřeba dostupnosti systému pro velký okruh vývojářů, kteří na tom pracovali, což je legitimní. To, že výsledek nestihli upravit po dokončení vývoje je pochopitelné, i když tím problém neomlouvám. Opraveno to pak bylo v řádu hodin od oficiálního spuštění. Kolegové tento problém reportovali v sobotu v noci.

Paralelní Polis pořádá na téma víkendového hackathonu veřejnou debatu

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video