Je dobře, že mzdy v Česku rostou, říká Pavel Bouška, expandující výrobce krmiv

Od letoška máte kapitál ve velkoobchodu se sportovní módou, coworkingovém centru nebo v internetovém supermarketu s potravinami. Je to ústup ze scény krmiv pro zvířata?

Skupina Vafo se vždycky bude primárně věnovat domácím zvířatům. Naše síly se k tomu byznysu napínají z více než osmdesáti procent.

Budete tedy nakupovat firmy i v krmivech?

V akvizicích jsme aktivní i v pet byznysu, a to v celoevropském měřítku. To, že zatím nic nedopadlo, vypovídá o náročnosti trhu. V některých nabídkách jsme neobstáli, jiné jsou v jednání.

V čem je trh náročný?

Do roku 2008 po našem oboru nikdo ani nevzdechl. Když pak vypukla krize, investoři z celého světa najednou objevili zvířecí krmiva. A to v takové míře, že když to trochu přeženu, vytvořila se tu až taková pet bublina. Do odvětví přišla spousta čistě finančních investorů, hodně private equity fondů. To samozřejmě trh zdražilo.

Investiční žraloci vás při nákupech podniků přeplácejí?

Asi na koupi a prodeji společností neumíme vydělat tolik peněz jako oni. Často jsou totiž ochotni zaplatit výrazně vyšší cenu než my. Přestože my jsme schopni do ceny za - počítat synergické efekty, které takoví investoři nemohou mít. Neházíme však flintu do žita, pracujeme dál.

Zajímají se tito investoři také o vás?

Už moc ne. Všude, kde mohu, říkám, že prodej firmy vylučuji. Převzal jsem byznys od svého otce, mám štěstí, že jsem žil a žiji v době, kdy se dobře rozvíjí. Cítím jako povinnost udržet podnik v rodinném majetku.

V Česku se podniká nejlépe v historii, v žebříčku Světové banky země poskočila o devět míst

Domácí

Kde všude se po akvizicích ve svém hlavním oboru rozhlížíte?

Po celé Evropě. Nyní jsme už v jednom případě v pokročilejší fázi jednání, ale jistě chápete, že máme podepsané dohody o mlčenlivosti, které platí, i když se transakce neuzavře.

Prozradíte alespoň, jestli tímto nákupem budete rozšiřovat výrobu, nebo si pořídíte například nějakou síť obchodů?

Do retailu nepůjdeme. V případě krmiv se vždycky budeme orientovat na vývoj, výrobu, distribuci. Přímý prodej nechceme. Díky výborné spolupráci s nejlepšími prodejci a distributory v jednotlivých lokalitách dokážeme i v zemích typu Finska konkurovat globálním firmám. To je strategie, která nás dostala tam, kde jsme. Je pro nás svatá a určitě ji měnit nebudeme.

Co si tedy chcete pořídit?

Zaprvé je to výroba v zemi západní Evropy, a to výrobku, který zatím v portfoliu nemáme. Je to zároveň země, kde naše současná distribuce není nejlepší. Je to firma řádově menší, než jsme my, ale zároveň má obrat v desítkách milionů eur. Takže vlastně tak malá není. Rozšířili bychom tedy výrobní sortiment a současně zlepšili distribuci, protože je to společnost, která se soustředí na svou zemi. Je tam hodně synergických efektů a je to tedy přesně ten typ investice, který se mi moc líbí.

Jak vás ovlivní to, že různé fondy budují v oboru krmiv obří nadnárodní skupiny?

Koncentrace už skutečně začíná být povážlivá. Investičních peněz proudí do oboru více a více. Neustále se objevují rodinné firmy, které končí u private equity fondů. To mě mrzí spíš kvůli atmosféře. Když jsem začal jezdit na celoevropské konference o krmivech, sedělo tam z dvou set účastníků skoro sto majitelů. Dneska jich tam nesedí ani padesát a je to na atmosféře znát. Ale o to více zase ten zbytek drží při sobě. Například největší evropský výrobce a prodejce je stále v rukou zakladatele, takže spolu naštěstí ještě pořád můžeme chodit na kafe nebo na panáka.

Díky čemu to poslední rodinní mohykáni ustávají?

Čím více se ti velcí mezi sebou skupují, tím více se daří menším hráčům, jako jsme my. Vždycky si díky tomu najdeme skulinku, segment trhu, který je pro ně nezajímavý nebo ho neumějí tak rychle uchopit.

Stavíte nový výrobní závod v jižních Čechách. Bude po něm následovat ještě něco dalšího?

Nové kapacity potřebujeme stále. Jen letos jsme vyrostli zhruba o čtyřicet procent. Hledání nových výrobních možností a lokalit je pro nás tématem téměř neustále.

Dokážete pro ně najít lidi?

Máme vysoký stupeň automatizace, takže sehnat obsluhu ke složitým strojům není skutečně jednoduché. V Chráštanech máme kolem 160 zaměstnanců a hledáme další dvounohé kamarády. Když přátelům prozradím, kolik si u nás lidé ve výrobě vydělají, nevěří mi. Předpovídám, že časem bude perspektivnější mít dobrý výuční list než vysokoškolské vzdělání humanitního zaměření.

V pololetí v Česku přibylo 15 tisíc podnikatelů, je jich skoro milion

Domácí

To vám ale prodraží výrobu, ne?

Je dobře, že mzdy rostou. A je dobře, že ve výrobě a technických oborech rostou rychleji než jinde. Není důvod, aby se v Česku bralo méně než v jiných evropských zemích. A nežehrám na to, že to pro nás bude znamenat vyšší náklady. Je starostí nás podnikatelů najít pro lidi takové uplatnění, aby to dávalo smysl a mohli jsme vyšší mzdy zaplatit.

Co od oboru kolem krmení pro zvířata čekáte dál?

Síly se určitě budou dál koncentrovat. Vždy jsem se koukal do USA. Tam se totiž v našem oboru odehrávalo, co dříve či později dorazilo do Evropy. Současně ale nemám strach o naše firmy. Češi jsou národ pejskařů a vždy jsme díky tomu v našem odvětví byli o krok dále než například východoevropská konkurence.

Jaké trendy k nám tedy z USA dorazí?

Roste kvalita krmiv. Bohatneme, a tak i pro naše zvířata hledáme něco alternativního a lepšího. Jsou to například krmiva s vysokým obsahem masa a bez obilovin, kterých se v Česku ještě tolik neprodává. Odbyt se však zvyšuje dobře a věřím, že jejich podíl na českém trhu bude výrazně vyšší. Posun k prémiovým výrobkům bude dále posilovat.

Kam se posune Vafo v tržbách?

Světový trh s krmivy pro mazlíčky je dnes asi osmdesát miliard eur. My sice letos výrazně přesáhneme sto milionů eur, je to prima, ale v globálním měřítku je to zanedbatelné. Nicméně v celosvětovém žebříčku výrobců krmiv jsme na čtyřicátém místě, takže to asi tak špatné není. Kdybych byl v maratonu čtyřicátý, byl bych na sebe pyšný. Navíc věřím, že se nám třeba ještě někoho podaří koupit a tržby zdvojnásobit.

Máte nějaké nové země ve světě, kam vyvážíte?

Novinkou je, že vstupujeme na japonský trh. Byla to dlouhá práce, je to zcela jiná kultura. Je to pro nás po Evropské unii druhý největší trh. Bude s tím sice ještě hodně starostí a práce, ale to je dobře. Budeme například zboží přebalovat do japonských obalů, proto- že bez toho tam není šance uspět. Vedle Japonska vyjednáváme ve spolupráci s místním partnerem s čínskými úřady. Zájem čínského zákazníka by byl, dostat se na trh přes podmínky státní regulace je ale velmi obtížné. Otvírají se nám však trhy Jižní Ameriky, jednáme o vstupu do Brazílie.

Čím se ve světě prosazujete?

Díky tomu, že jsme evropská značka. Lidé tam chtějí kupovat evropské zboží, protože vědí, že v Evropě máme kulturu žití s domácími zvířaty nejvyspělejší na světě. I když je byznys v Americe větší, tak když tam vidím v obchodech štěňata zavřená v klecích, vnímám, že náš svět je z určitého hlediska vyspělejší, a jsem na to pyšný. A zákazníci po celém světě to vidí. Česká republika má navíc dobrou reputaci v chovu psů. Jsme například světovým pojmem ve výchově policejních psů.