E15: Soud první instance zamítl loni v listopadu žalobu tří firem – T-Mobile, Deutsche Forfait a Nova Ljubljanska banka – na prodej podniku Sazky, nyní to řeší odvolací soud. Jsou ještě nějaké další žaloby na prodej?
Nyní jsou to tyto tři. Ale samotné množství žalob bych nehodnotil. Často to byla taktika ze strany věřitelů. Za žalobou byl většinou nějaký neříkám nátlak, ale upozornění, že tady někdo je a že něco chce. Žaloby se pak v průběhu konkurzu zase braly zpět, anebo jsme vůči nim uspěli. Až zůstaly tyto tři. To ale neznamená, že je konec. Konkurz trvá a žalobu na neplatnost prodeje může kterýkoli z účastníků podat do ukončení insolvenčního řízení. Ale nemyslím si, že by měli nějakou velkou naději na úspěch. To bychom se dostali hodně zpátky.
E15: Žaloby namítají, že prodej nebyl nejvýhodnější, protože existovala pětimiliardová nabídka Penty. Nyní navíc používají argument, že když poté KKCG odkoupila polovinu nové Sazky od PPF údajně za 5,6 miliardy korun, tak její hodnota nebyla 3,81 miliardy, za což jste ji prodal, ale 11 miliard.
Pro někoho to asi argument je. Ale stojím si za tím, že v tu chvíli, kdy jsem podnik Sazky prodával, lepší nabídka nebyla. Kupovat firmu v konkurzu je něco jiného než kupovat firmu, která už je takříkajíc čistá. Vyčítat správci, že firmu dotyčný kupec prodal třeba za jeden dva roky o něco dráž, to je nesmysl. Mohlo se to prodat i za méně. A mimochodem já nevím, za kolik se potom nová Sazka prodala. Prodej skupině KKCG se uskutečnil rok po konkurzu, kdy už bylo jasné, že se nová Sazka na trhu opět chytla a trh si získá zpět. Když jsme prodávali my, byla to firma v rozkladu. Nebylo jisté, jestli krach přežije, zda se na ní nepodepíše insolvenční řízení. To je porovnávání hrušek s jablky. V konkurzu vám cena degraduje dvakrát. Zaprvé vše nesplatné se stává splatným, takže najednou zjistíte, že máte obrovské dluhy. A pak každý předpokládá, že se v konkurzu kupuje levněji. Už tím se dostanete na nižší úroveň. A ve chvíli, kdy jsme prodávali, nebyla lepší nabídka. Kdybych to tehdy neprodal, tak za měsíc, za dva, za tři bychom vše mohli zavřít. Bylo to za pět minut dvanáct.
E15: Uspokojení věřitelů Sazky vychází na 28 procent. Obvykle se udává, že to v průměru bývá kolem sedmi procent, prostě v řádu jednotek procent.
Přesně. To je velice slušné. Stalo se mi, že uspokojení věřitelů bylo i stoprocentní, ale byla to hodně velká výjimka. Naopak se často stává, že je to třeba jen jedno procento. Třeba u konkurzu na ČKD (v němž rovněž Josef Cupka působí jako konkurzní správce – pozn. aut.) se pohybujeme kolem pěti procent. Ve většině případů je to do této hranice. V konkurzu na Sazku bylo obrovské množství pohledávek a lidé znalí situace očekávali i v nejvíce pozitivních odhadech uspokojení maximálně okolo 19 až 20 procent. Nám se podařilo skoro 30 procent.
E15: V prosinci vám soud povolil čtvrtou výplatu věřitelům ve výši 821 milionů korun. To bylo zatím nejvíce ve srovnání s těmi předchozími. Proč?
Do té doby jsme stále museli držet peníze, kdybychom prohráli některý ze sporů. Nevyřešených sporů je ale čím dál méně. Proto jsme si mohli dovolit vyplatit více. Nějakou rezervu ale máme i nadále. Na začátku jsme také nevěděli, jestli skončí konkurz za rok či za pět. Například konkurz ČKD trvá dvanáct let.
| Josef Cupka (52) |
|---|
| Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Několik let působil jako podnikový právník, vlastní kancelář založil v roce 1992. Zpočátku působila jako komerčněprávní, postupně se těžiště její činnosti přesunulo do oblasti konkurzního a insolvenčního práva. Jako insolvenční správce působil v minulosti ve velkých konkurzech, kromě jiného ČKD, 1. pražské družstevní záložny, České lotynky nebo TV Premiéra. |
E15: Nedávno jste vyhráli i spor o pohledávku ve výši přes 160 milionů korun s T-Mobilem. Kolik podobných velkých pohledávek je ještě nevyřešených?
Nevím o žádné, která by ještě měla podobnou razanci. Zůstávají nevyřešeny menší pohledávky v řádu milionů, ale to jsou už spíše jen drobné. Dříve jsme se bavili o miliardách a stamilionech.
E15: Kolika výplat se ještě věřitelé dočkají?
Myslím, že bude jen jedna poslední, a to v řádu měsíců. Konkurz je o penězích – vše se prodá a poměrně se uspokojí věřitelé v částkách, které přihlásili a byly uznány. Když to splníme, tak dáme návrh na zrušení konkurzu a firma pak skončí v likvidaci. Dnes už je Sazka, a. s., stejně jen název, skořápka.
E15: Jak velká částka ještě věřitelům půjde?
V rezervě máme nyní zhruba 250 až 300 milionů korun. Vyplatíme je věřitelům, a tím vše skončí.
E15: Přestože byly žaloby proti prodeji podniku Sazky podány už v roce 2011, tak se o nich začalo intenzivněji psát poslední měsíc. Máte vysvětlení, proč zrovna nyní?
Určitě. Proč se nezviditelnit, že? Proč neříct lidem, že spor ještě probíhá, a neznervóznit je trochu. Konkurz je o penězích a o ně všem jde. Sám víte, jak to probíhalo. Kolik bylo tlaků, taktik a způsobů, jak se dostat někam dál, dostat více nebo si alespoň vylepšit pozici v řízení. Bylo toho spousta. Neberu to nějak osobně, je to taktika.
E15: Část vaší agendy tvoří žádosti a výzvy policie k poskytnutí informací, podkladů a dokumentace související s provozem podniku Sazky, a. s. Jaký typ dokumentů chtěli?
Vždy to bylo účetnictví a smlouvy. Zajímali se, jestli peníze protekly účetnictvím, zda byly smluvně nějak zajištěny a podobně. Když po nás chtěli nějaké doklady, tak jsme je předali. Jestli to bude mít nějaký výsledek, to už je otázka na policii nebo další orgány.
E15: Jsou tři roky po konkurzu, ale stále nebyl nikdo ze staré Sazky či od sportovců souzen, natož potrestán.
Ale od podání žaloby to nejsou tři roky. Sportovci ji na Aleše Hušáka podávali až loni v dubnu poté, co se změnilo jejich vedení. V prosinci se pak rozšířila o pokus o podvod. Je to možná kvůli tomu, že sportovci dohledávali podklady. Zkoumali účetnictví, smlouvy a podklady z valných hromad, protože z toho vycházelo, jak moc vše měl Aleš Hušák schválené a jak velkou měl případně trestní odpovědnost. Kauza je natolik složitá, že se nedá očekávat řešení v řádu týdnů. Už jen proto, že vím, kolik jsme toho policii dodávali. Bylo to nákladní auto dokumentů, které jsme dohledávali v účetnictví Sazky a poslali. Už na začátku konkurzu jsme zjistili, že chybí nějaké dokumenty v archivu. Například právě materiály z jednání představenstva. Teprve později se sportovním svazům podařilo dostat je ze sportovního prostředí. Aleš Hušák to údajně praktikoval tak, že lidem na valné hromadě rozdal dokumenty a poté je sesbíral zpátky. Až později někoho napadlo si je ofotit a schovat. Sportovcům se podařilo získat dokumenty až v době, kdy už Sazka patřila KKCG. Na základě toho se doplňovala jejich žaloba. Aleš Hušák si myslel, že zlikvidoval všechny důkazy, když listiny zmizely z archivu Sazky. Ale pak se přece jen objevily.
E15: Když jste prostudoval onen kamion dokumentů, jak podle vás stará Sazka fungovala?
Špatně. To víme. Byla to směsice špatných rozhodnutí, obrovského megalomanství, absolutní ztráta plachosti a tak dále. Proto skončila, jak skončila, tedy v konkurzu.
E15: O špatném řízení se dá mluvit zcela jistě. Otázkou je, jestli to podle vás zakládá trestní odpovědnost?
To není otázka pro mne. Byla tam řada špatných rozhodnutí, které byly na hraně nebo za hranou. Ale to nemohu posoudit. V mém týmu seděli právníci, kteří řešili, jestli správce má, nebo nemá podávat žalobu. Okradeni byli sportovci, ti by měli něco dělat a zřejmě i dělají. Ale z naší strany – my jsme tam byli v jiné pozici. Měl jsem úkol, který plním, a určitě jím nebylo stíhat ty, kteří krach způsobili. Sportovci mají nové vedení a snaží se. S takovou minulostí se totiž špatně žije. A hlavně jim přestaly automaticky téct peníze. Zlaté vejce už není.
