Lány oseté žlutě kvetoucí rostlinou budí v Česku kritiku odborné i laické veřejnosti. Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka je problém hlavně ve velkých celcích, na kterých se řepka pěstuje, a že se nestřídá s jinými plodinami. “Znamená to nižší diverzitu pěstovaných plodin a to je problém,” říká Šebek v rozhovoru pro deník E15.
Jsou kapacity pro další pěstování řepky?
Na to jsou odpovědi různé. Z ekologického hlediska se řepka má střídat s jinými plodinami. Podle osevních postupů se doporučuje jednou za pět, za osm let na tom samém pozemku. Jenomže to dodržuje prakticky málokdo. Technicky to možné je, může se to dělat ještě intenzivněji. Jde o to, jaké by to mělo dopady.
Dnes je zavedena řada dobrých odrůd, existuje na to agrotechnika, je zapotřebí hodně pesticidů. Řepka je především tržní plodina a zemědělský sektor se na ni soustředí. Je to jedna z klíčových plodin po pšenici nebo po obilí obecně.
V čem by to tedy vadilo?
Problém by nemusel být ani v celkové výměře, ale jak se to pěstuje. Pěstuje se ve velkých lánech, na velkých celcích. Někde jsou plochy, kde je to úplně zaplavené, a to škodí. Znamená to nižší diverzitu pěstovaných plodin a to je problém. To jenom škodí přírodě, protože to všechno kvete v jeden čas, a s tím souvisí další dopady.
Řepka nemá nějak výrazně degradující účinky na ty pozemky, naopak. Když je správně zařazená podle osevního postupu, je to zlepšující plodina. Ale protože většinou zařazená správně není a opakuje se častěji, než má, tak pak už samozřejmě může mít degradující účinky.
Očekáváte, že množství řepky bude růst, nebo klesat?
Pokud bude pořád podporováno zpracování na energetické využití, není důvod, aby to zejména ty velké agrokomplexy přestaly dělat. Zatím prostě není důvod, aby se to měnilo.
Někdy to trochu klesá, někdy stoupá. V zásadě je to pořád významná tržní plodina a nepředpokládám nějakou zásadní změnu.
