Sedmiprocentní sazba je pro inflací zkoušené Česko dostatečná. Země se s ní bude i skrze drahé hypotéky zřejmě ale prát déle, než lidé, a dokonce i analytici České národní banky předpokládali. Důvodem je hrozba, že boj se zdivočelými cenami ustrne na půl cesty. „Je pro mě logické držet současné sazby delší dobu, než nám doporučuje model. Abychom si byli jisti, že ekonomiku zchladíme a přesuneme zpět do nízkoinflačního módu. Pro mě osobně to bude pokles jádrové inflace, tedy růst cen neobsahující energie, jednorázové vlivy či potraviny,“ říká člen bankovní rady České národní banky Jan Kubíček.
Guvernér Aleš Michl nedávno studentům na Vysoké škole ekonomické slíbil, že inflace bude do tří měsíců jednociferná, připojil byste se k němu?
Ano, věřím tomu. Možná to bude dokonce ještě před prázdninami. Už v červnu můžeme jít pod desítku, o prázdninách tam ale klesneme určitě.
Bude cesta od desetiprocentní inflace k dvouprocentnímu cíli obdobně rychlá?
Bude pokračovat dezinflace s občasnými výkyvy. Připomeňme třeba loňský říjen, kdy byl zaveden úsporný tarif, který statistický úřad promítl jako snížení cenové hladiny. Takže letos v říjnu uvidíme vzhledem ke srovnávací základně relativně vysoké číslo, jinak bude pokračovat plynulý pokles inflace a v lednu nebo v únoru budeme na cíli. Na začátku roku totiž nastane opačný zoubek směrem dolů.
Takže cesta k cíli se statistickou berličkou. Bude ale dvouprocentní inflace udržitelná?
Myslím že ano, i když existuje legitimní obava, že až odeznějí ceny energií a všech úsporných tarifů, zda inflace nezůstane na nějakých pěti či šesti procentech. To by bylo samozřejmě nepřijatelně vysoko. Podle mého názoru to nastat nemůže, protože kdyby se k tomu schylovalo, jednoduše necháme sedmiprocentní sazbu déle. Sedmiprocentní sazba je natolik vysoká, že i kdyby byla inflace pět procent, tak ji srazí. K tomu současná sazba stačí.
Máme nicméně prakticky plnou zaměstnanost, mzdy rychle rostou, stát zatím úspory jen slibuje. Jde mi o to, zda v Česku nepanuje chronicky inflační klima, které znovu ovládne zemi, až ČNB sníží sazby?
To je platný argument, ostatně proto je pro mě logické držet současné sazby delší dobu, než nám doporučuje model. Abychom si byli jisti, že ekonomiku zchladíme a přesuneme zpět do nízkoinflačního módu.
Co bude oním okamžikem, kdy si budete jisti?
Pro mě osobně to bude pokles jádrové inflace, tedy růst cen neobsahující energie, jednorázové vlivy či potraviny. Jakmile budu mít dostatečnou jistotu poklesu jádrové inflace k cíli, tak si řeknu ano, inflaci jsme zkrotili. A v tu chvíli budu hlasovat pro postupné snižování sazeb.
Máte představu o konkrétním horizontu?
Jestli to bude v závěru letošního roku, nebo až na začátku příštího, to si netroufnu říct. Je možné, že to bude už v posledním čtvrtletí letošního roku. Nějakou dobu jsme úrokovou sazbu drželi pod doporučením modelu, teď ji zase budeme držet déle, než by radil model. Ten doporučoval ještě nedávno osm procent, teď radí sedm a blíží se okamžik, kdy doporučí, abychom sazby snížili. Ale já bych preferoval je držet déle na současné úrovni.
Držet dlouho sedmiprocentní sazbu bude ale krom inflace toxické i pro reálnou ekonomiku. Nebylo lepší je loni ostřeji zvednout a letos už je snižovat?
Děláme si takový citlivostní scénář a inflace nemá takovou citlivost na úrokovou sazbu, jak se může zdát. Například pokud by byla sazba zpočátku osm procent místo sedmi, inflace by byla nižší zhruba o 0,2 procentního bodu.
Nezpochybňuje to účinnost měnové politiky jako takové?
Trochu ano, ale jsou tu dva kanály. Úrokové sazby a kurz. Kurz funguje rychleji, ale není příliš ovladatelný. Ale to, že transmise je u nás oslabená, to je fakt. Většina úvěrů firmám v posledních několika kvartálech je v eurech a nemáme na ně žádnou páku. Velmi silně naopak ovlivňujeme třeba hypotéky, tam je 70procentní propad.
Z(a)tracená čísla: Kupci bytů točí kolem štěstí. Slevy jsou i v desítkách procent, stačí sednout na vlak
A chcete vlastně tak silný hypoteční propad, není to trochu střelba jinam, než byste chtěli?
Není úplně dobré fungovat jenom přes tak úzký kanál – snižovat sazby, vzbudit hypoteční boom, pak je zase zvýšit a spustit prudké hypoteční zchlazení. Proč by zrovna hypoteční trh měl být nositelem všeho. Chtěl bych se tomu do budoucna vyhnout, takže při snižování sazeb určitě nechci směřovat někam k nule, což tu bylo v minulých letech a vytvořilo to umělý hypoteční boom. To jistě nechci. Na druhou stranu je současný hypoteční trh do jisté míry symptomem toho, že inflační očekávání jsou nižší, než se běžně uvádí. Kdyby totiž měli lidé nyní skutečně vysoká inflační očekávání, proč by neběželi nakupovat nemovitosti?
Ale neudělali to lidé už v předchozích letech? Nemovitosti si přece jen inflaci „užily“ v předstihu.
Ale pokud máte hodně peněz, anebo přístup k úvěru, tak proč byste nekoupil nemovitosti znovu, abyste se ochránil? Nebo proč nekupují více nějaké dlouhodobé statky? A nevidíme, že by lidé masově nakupovali. Naopak vidíme, že titíž lidé, kteří třeba v dotazníku vyplní, že očekávají desetiprocentní inflaci, jdou a za pět procent si peníze uloží do banky. Jejich jednání tak vlastně neodpovídá tomu, co tvrdí, že očekávají.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
