Michal Čupa: S optickými sítěmi je na tom lépe i Rumunsko

Michal Čupa

Michal Čupa Zdroj: Anna Vacková, E15

Michal Čupa
Michal Čupa
Michal Čupa
Michal Čupa
5
Fotogalerie

Michal Čupa byl jedním z prvních v Česku, kteří pochopili, a hlavně podpořili přístup k internetu. To bylo v roce 1998, kdy jako člen vedení Českého Telecomu propagoval zavedení takzvaného vytáčeného internetu u pevné telefonní linky. Pak se zamiloval do Ruska, střídal angažmá v Praze a v Moskvě. Věnuje se tam byznysu s virtuální realitou a zvažuje, že se vrátí do Česka.

Netajil jste se zájmem o to být členem rady ČTÚ. Teď je hotová novela zákona, vláda nedávno doplnila radu ČTÚ a prodloužila mandát současnému předsedovi. Jak se na ten kvapík koukáte?

Ono je to složitější. Žádná oficiální kandidátní listina neexistuje, takže jsem vlastně ani oficiálně nemohl být kandidátem. Nicméně nezastíral jsem svůj zájem. Kromě toho, že se celý život pohybuju v telekomunikacích, jsem často působil jako krizový manažer. A to, co se dnes odehrává mezi regulátorem a telekomunikačním oborem, je krize. Ale přiznávám, že tohle rychlé rozhodnutí mě překvapilo. Právě vzhledem k problémům, které na trhu panují, jsem předpokládal, že ministerstvo průmyslu, které rozhoduje o složení rady ČTÚ, sáhne po odborníkovi. A teď opravdu nejde o konkrétní jméno, které nakonec padlo, ale o odbornost.

Nemůže za tím být obava z odborníků kvůli tomu, že půjdou na ruku operátorům?

Asi může. Ale je to paranoia. Odborníkem se člověk nestane v knihovně. Vycvičí ho praxe, a tak holt většina odborníků prostě prošla telekomunikačními firmami. Mimochodem šéfů těchto firem je tak málo, že se nevyhnutelně zná každý s každým. Podobně paranoidní je také pojetí, že regulátor je tu proti telekomunikačním firmám. Koncept trvalé války s operátory zavedl současný a teď i budoucí předseda a výsledky vidíte.

Regulátor má podporovat konkurenční prostředí, a tím chránit zájmy zákazníka. A to jde, pokud se mezi sebou perou firmy nabídkou, investují do sítě a novinek. To příkazem úřadu nebo novelou zákona nezařídíte. Vlastně nerozumím, proč si telekomunikace nezaslouží odborníka v čele regulátora. Nikoho by asi nenapadlo do Státního úřadu pro jadernou bezpečnost místo paní Drábové posadit úředníka.

ČTÚ se nyní pustil do kritiky vysokých cen za mobilní data, což asi nejde zpochybnit.

Zákazník nepotřebuje regulátora k tomu, aby mu řekl, že za data platí příliš. To ví sám ze svého účtu a faktu, že za hranicemi jsou ceny atraktivnější. Místo krátkozrakých a nedomyšlených rozhodnutí úřadu, která zlevnění nepřinesou, je lepší formovat trh. Tak jako v Polsku nebo Rakousku, o kterých se často mluví. Aby bylo všem jasné, co regulátor chce, jaké kroky bude dělat a jak dosáhne férové regulace. Stejně tak férová bude konkurence a ceny. Takže pokud chceme tarify Polska a Rakouska, nejlepší cesta vede přes profesionalizaci ČTÚ na jejich úroveň. A to ceny mobilních dat přitom nejsou zdaleka tím největším problémem dnešních telekomunikací.

A to je co?

Situace v mobilních datech je jen špička ledovce. Daleko větší problém je schovaný v zemi. A regulátor o něm buď neví, anebo dělá, že neví. Tím je obrovské podinvestování optických sítí. Tady zaostáváme za evropskými zeměmi dramaticky. A optická síť je přitom páteří ke všem moderním službám. Od mobilních, rychlého internetu doma až po budoucí služby, které stojí na spolehlivé, rychlé síti. Jenže ty se u nás prakticky nestavějí. A to vláda v roce 2013 přijala program Digitální Česko 2.0, ve kterém chtěla připojení pro všechny minimální rychlostí 30 Mb/s a pro polovinu domácností ultrarychlý internet 100 Mb/s. To vše do roku 2020. To je sci-fi. Teď je splněno v řádu jednotek procent. Je to fiasko, o kterém se ani nemluví. Mimochodem dnes už je na tom s optickými sítěmi lépe téměř každý, a to včetně zemí, jako je Rumunsko.

A jak s tím dokáže pohnout regulátor? Není to spíš o zákonech?

Regulátor vytvořil prostředí, ve kterém se operátoři zdráhají investovat. Pokud neexistuje srozumitelná a dlouhodobá regulační strategie, je obtížné investovat miliardy do projektů s dlouhou dobou návratnosti. Chaos v regulaci tak vede k tomu, že si operátoři raději rozdělí zisk v dividendách, než by investovali do byznysu a sítí. Jen pro představu, investice potřebné na vybudování dostatečné optické infrastruktury se odhadují okolo sta miliard korun.

Zpátky k drahým datům. Je reálná šance, že se lidé dočkají zlevnění?

Ne, a to ze stejných důvodů. Síť je dlouhodobě podinvestovaná. Spotřeba dat roste rychleji než investice do sítí. Dnes obvyklý balíček 1,5 GB je omezující. Za hranicemi je spotřeba mobilního internetu až desetkrát větší. A například Ericsson předpovídá spotřebu dat v Česku do pěti let okolo 12 GB na zákazníka. To vychází z očekávání, že se budeme dotahovat na vedoucí země EU.

Za všechno může regulátor? Nemají v tom přece jen prsty i operátoři?

Jasně, ani operátoři nejsou bez viny. Těžko se chápe, proč například nedochází k postupnému poklesu cen za mobilní data, když se už několik let používají efektivnější technologie. Jak se zvyšuje objem provozu, musejí být znát i úspory z rozsahu, o které by se měli podělit se zákazníky. A tak nepřekvapí, že kvůli omezeným datům donutili operátoři utíkat zákazníky jinam. Místo jejich služeb lidé zhusta používají Wi-Fi. Prostě se připojí vždy, kdy to jde, aby se nedostali za limit svého datového balíčku. Ale znovu. Kdyby s operátory regulátor vedl normální dialog, a ne boj, je větší šance na investice do sítí, tedy lepší služby i ceny. V tom regulátor od roku 2013 selhává.

Teď je ovšem místo v ČTÚ obsazeno. Tím pro vás všechno končí?

Já se na to tak nedívám. Rozhodnutí prodloužit mandát současnému předsedovi sice nechápu, ale vím, že problémy porostou. I proto, že pro operátory je nemožné v dnešní těsné regulační kazajce uspokojovat rychle rostoucí požadavky trhu. Současný stav je neudržitelný a některá z dalších vlád se k otázce telekomunikací bude muset nutně vrátit. Já se mezitím budu věnovat svým věcem.

V tuhle chvíli máte firmu v Rusku, která se zabývá virtuální realitou. Jak jsou na tom v Rusku s mobilními službami?

Jsem tamní zákazník. Pro ilustraci: za 500 rublů (asi 220 korun) měsíčně dostávám od operátora balíček, který obsahuje 555 minut národních hovorů, 555 SMS a 10 GB dat, přičemž spotřeba dat v noci se do limitu nepočítá. To jsou ceny pro zákazníka z ulice. A koncem měsíce mohu svobodně přejít k jinému provozovateli. Mezinárodní volání mám za standardní tarif, asi za necelou polovinu toho, co mám na svém českém čísle. Takže pokud tu vzdycháme nad Polskem a Rakouskem, pak já jsem v Rusku hodně spokojen. Podle údajů z konference v Davosu má ruský zákazník nejlevnější volání a druhá nejlevnější data na světě. A na rozdíl od Česka má Rusko definovánu svou telekomunikační politiku do roku 2030. Tím i dlouhodobý rámec, který umožňuje operátorům investovat. Do roku 2020 má být třeba optikou připojena každá obec s více než 250 obyvateli. A nepochybuji, že na rozdíl od Česka to v Rusku bude splněno, a to s nulovou tolerancí ke zpoždění.

Novela zákona, kde operátoři dostanou víc prostoru pro datové služby, je schválena. Dalším bonusem má být nový formát televizního vysílání. Tady termíny jsou, takže by mělo být jasněji. Nebo ani tomu nevěříte?

Ono je toho víc. Zaprvé přechod na DVB-T2, kterým se uvolní další kmitočty pro operátory, má být v roce 2021. Aukce na uvolněné pásmo podle ministra průmyslu má ale začít už v roce 2019. Haprují mi tam dva roky. Kdo si koupí licenci na něco, co má fungovat až za dva roky? To je v mobilním byznysu nekonečně dlouhá doba. A zadruhé více kmitočtů neznamená samo o sobě lepší ceny pro zákazníky. Není kam spěchat.

Jak to? Co by přineslo prodloužení?

Minimálně by lidé ušetřili. Protože většina televizorů v asi třech milionech domácností bude v roce 2021 zralá k vyhození nebo bude nutné si koupit set top box. Celkově se mluví o nákladech na přechod k DVB-T2 okolo pěti miliard korun. Pokud vezmeme, že průměrná televize vydrží zhruba osm let, můžeme si říct, že rok 2025 stačí a došlo by vlastně k přirozené generační obměně televizí. Mimochodem to byla jedna z hlavních připomínek už někdy v roce 2014, aby se vše zbytečně neuspěchalo.

Kvalitnější vysílání a prostor pro data. To by lidi mohlo bavit, nebo ne?

On nový standard sám o sobě vlastně nic nového nepřinese. Dělá se to kvůli uvolnění kmitočtů, ne kvůli divákovi. Neexistuje žádný objektivní důvod, proč se musí na nový standard přejít v tak krátkém čase. Tedy kromě faktu, že k tomu Česko zavázal náš regulátor již v roce 2015 v mezinárodních organizacích, aniž by nás k tomu někdo nutil. Obávám se, že Česká televize teď bude muset dělat zázraky, aby minimalizovala negativní dopady na diváka a zajistila kvalitní fungování veřejné služby. Pro privátní televize je to naprosto nevýhodné.

Proč?

Nedává to moc smysl, protože za distribuci terestricky nedostanou nic. A příjmy z televizní reklamy budou klesat s tím, jak poroste internetová reklama. Pro privátní televize je tedy přechod problematický. Spekuluje se, že soukromé televize mohou například zpoplatňovat své HD kanály a standard zůstane zdarma. Třeba ode mě byste ale asi těžko příplatek za HD dostal. Takže pro některé stanice může být výhodnější zůstat tam, kde dostanou peníze, tedy u satelitních provozovatelů a internetu. To by samozřejmě podkopalo i terestrické vysílání. Protože změna, o které mluvíme, postihne v Česku každou druhou domácnost. Ale dopady si regulátor při svém rozhodování zjevně hlavu moc nelámal.

Takže směřujeme k placenému obsahu? Vždyť dnes nikdo pořádně neví, jak z lidí peníze za obsah dostat.

Ano a překlopit to do zpoplatněného módu může být problém, když jsou lidé zvyklí na příjem docela bohaté programové nabídky zdarma. Ale teď se vše mění a privátní stanice budou přemýšlet, co to pro ně znamená. A je mi líto, pokud se nevymyslí něco úplně nového, bude potřeba peníze vybrat od zákazníků. Budeme si na to muset zvykat. Vezměte si třeba Netflix, tam si lidé platit za obsah už zvykli.

 

Michal Čupa (57)
Absolvent ČVUT kariéru rozjel v roce 1992 jako technický viceprezident Českého Telecomu, odkud v roce 1999 přešel budovat jeho konkurenci Contactel. Po roce 2004 začal pendlovat mezi Českem a Ruskem, kde byl viceprezidentem Golden Telecom. O dva roky později usedl do čela české a rok nato ruské pobočky Microsoftu. V roce 2013 vedl České Radiokomunikace a po roce a půl se vrátil do Moskvy, kde podniká ve virtuální realitě. Má kromě nových technologií rád i historii, hlavně druhou světovou válku, a kvůli svému velkému koníčku létání si udělal i pilotní průkaz