Dotace pro podnikatele brzy vyschnou. Pokud stát bude chtít firmy dál podporovat, bude muset používat finanční nástroje, jako jsou zvýhodněné úvěry či záruky. Tento trend do Česka přichází z Evropské unie. „Jejich poskytovatelem bude Národní rozvojová banka, která vznikne z Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Rozšíříme díky tomu možnosti i objem podpory pro malé a střední podniky,“ říká generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.
Loni vláda schválila záměr, že se Českomoravská záruční a rozvojová banka přemění na Národní rozvojovou banku. Proč potřebujeme novou instituci?
Doba masivní dotační podpory podnikatelů ve střední a východní Evropě pomalu končí. Vláda si tuto situaci uvědomuje. V Evropě je to už realita. Příkladem je Junckerův investiční plán pro Evropu, který už pracuje pouze s finančními nástroji. Komise jasně říká, že pokud chcete podporu, tak hledejte nástroj, který má návratnou formu jako třeba zvýhodněný úvěr nebo záruka, případně kapitálový vstup. Českomoravská záruční a rozvojová banka má zkušenost s takovými instrumenty pro podnikatele. Je proto logické, že Národní rozvojová banka jako poskytovatel finančních nástrojů by měla vzniknout z ní.
V čem se změní vaše činnosti?
Dosud jsme spolupracovali hlavně s ministerstvem průmyslu a obchodu. Národní rozvojová banka by měla být aktivní ve všech oblastech, kde se stát v rámci hospodářské politiky rozhodne, že chce použít návratnou formu pomoci. Neměla by být bankou jednoho ministerstva, ale celé vlády.
Cílovou skupinou budou pořád malí a střední podnikatelé?
Zůstanou naším hlavním byznysem. Je to dáno tím, že při financování jsou tyto podniky často vůči velkým firmám hendikepovány. Nemohou dávat bankám tak velké zajištění, banky se na ně také někdy dívají příliš konzervativně. Když malá firma rychleji roste, jsou banky opatrné.
Když malý podnik úvěr dostane, tak má úroky vyšší než střední nebo velká firma. Toto tržní selhání se pochopitelně v čase mění. V době konjunktury mají i menší firmy snazší přístup k financování, v recesi banky ale kohoutky utáhnou. Právě v té době by stát měl instituci typu rozvojové banky využít a působit proti hospodářskému cyklu.
Přidáte k menším firmám další klienty?
Spíše chceme malé a střední firmy podporovat jinak. Například nyní řešíme spolupráci s Technologickou agenturou ČR. Ta poskytuje dotace, my máme zvýhodněné úvěry a záruky. Jejich propojením se může zvýšit kapacita podpory firem a jejich projektů ze strany státu. Zároveň se může zvýšit i objem podpory.
Firma, která dostane grant od TAČR, si bude moci vzít ještě zvýhodněný úvěr?
Přesně tak. Nebo by dostala od nás záruku, aby měla snazší financování u komerční banky.
Budete se zaměřovat také na obce a veřejný sektor?
To záleží na vládě, koho bude chtít podpořit. S obcemi máme také dlouhodobou zkušenost. V poslední době tam příliš tržních selhání nevidíme. Zvlášť větší města zpravidla nemají problém sehnat financování. U menších obcí už to bývá složitější a tam vidíme prostor. Snažíme se jim pomáhat s financováním infrastruktury.
Teď je veřejný sektor velkým příjemcem evropských dotací. Bude muset přejít na zvýhodněné půjčky?
Přechod na návratnou formu podpory nebude úplně dobrovolný. Když se kohokoliv zeptáte, jestli chce dotaci nebo zvýhodněnou půjčku, tak každý zvolí dotaci, kterou nemusí vracet. Jenže dotační peníze budou vysychat. Úplně ale nezaniknou. V oblastech, kde projekty nemají ekonomickou návratnost, mají své uplatnění. Pokud ale stát bude chtít s menším objemem peněz udělat stejnou práci, bude muset jít cestou finančních nástrojů, kdy se na každou korunu veřejných peněz nabalí další soukromé prostředky.
Podnikatelé si často stěžují, že dotace křiví trh. Vaše produkty to nedělají?
Když má velká firma větší kapacitu na zpracování žádostí o dotaci než malá firma, tak je ve výhodě. Někdo zase má odvahu a celý příběh přibarví tak, aby se dostal pod podmínky dotač- ního programu. U finančních nástrojů je situace férovější. O zvýhodněný úvěr nebo záruku si může říct každý. Navíc vyřídit záruku je velice jednoduché. Taková podpora je také stabilnější než dotace. Nejsou žádné výzvy na předkládání žádostí. Firmy vědí, že když budou mít projekt, mohou přijít a požádat o pomoc se zajištěním nebo s úvěrem.
Kdy by měla transformace na Národní rozvojovou banku skončit?
Budou se muset změnit zákony, které otevřou spolupráci banky s ostatními ministerstvy. Pak vláda musí definovat, kde má banka působit. Některá ministerstva totiž mají své instituce, jako třeba státní fondy. Musejí proto říct, jak chtějí naši banku vedle svého fondu využívat. To vše by se mělo objevit v transformačním plánu, který předložíme společně s pověřenými rezorty na vládu do konce června.
Změní něco na harmonogramu příprav letošní volby?
Neměly by. Je jedno, jestli zákon o zřízení banky bude platit od začátku nebo od poloviny roku 2018. Klíčové je, aby se rozjela spolupráce s ostatními ministerstvy, která by nás pak mohla pověřovat správou finančních nástrojů.
Evropská komise chce, aby národní rozvojové banky spolupracovaly s Junckerovým Evropským investičním fondem. Jak má tato spolupráce vypadat?
V roce 2015 jsme získali od fondu protizáruku. Loni jsme podepsali její navýšení z 3,1 na 10,5 miliardy korun. Na rozdíl od České exportní banky nemáme státní záruku, takže abychom mohli naše záruky pro malé a střední firmy vypisovat, musíme na ně nejdříve vyčlenit zdroje. EIF přistoupil na to, že se s námi podělí o polovinu zaručeného rizika. Pokud musíme bance záruku vyplatit, tak polovinu nám uhradí fond. V důsledku to znamená, že se stávajícími penězi dokážeme díky protizáruce obsloužit více firem. Zjednodušeně řečeno podpoříme dvakrát více projektů.
Letos se ČMZRB stala menšinovým akcionářem Evropského investičního fondu. Plynou vám z toho nějaké výhody?
Ne. Jako akcionář jsme ale v užším kontaktu s EIF. Můžeme se účastnit valné hromady, máme některé informace dříve. Máme možnost se vyjadřovat k tomu, co se připravuje.
Plánujete protizáruku od EIF ještě navýšit?
Ta stávající nám plně pokryje naši potřebu do roku 2018. Rozhodovat se, co dál, budeme ke konci letošního roku.
Projevila se protizáruka už v objemu poskytnutých záruk a zvýhodněných úvěrů?
Už se to stalo v roce 2016, kdy jsme poskytli záruky ve výši devíti miliard korun za čtyři tisíce úvěrů. Letos očekáváme podobný objem. K tomu ale bude spuštěn program Expanze v rámci Operačního programu Podnikání, inovace a konkurenceschopnost. Ten je financován z evropských peněz. Nabízet se z něj budou jak záruky, tak zvýhodněné úvěry.
Do roku 2020 budou mít ministerstva problém rozdělit dostupné peníze na dotacích. Budou chtít k tomu vymýšlet ještě nějaké finanční nástroje?
Zájem vidíme u ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva zemědělství, Technologické agentury a u hlavního města Prahy.
Pro jaké účely?
Pro sociální podnikání, podporu podnikání na venkově, malé a střední firmy v Praze a u TAČR je to podpora vědy a výzkumu. S ministerstvem průmyslu a obchodu jedná- me o produktech na podporu energetických úspor.
Plánujete i nějaké novinky kromě záruk a zvýhodněných úvěrů?
V podstatě všechny nástroje se nějak odvozují od těch tří hlavních, což je záruka, zvýhodněný úvěr a kapitálový vstup. V Evropě se národní rozvojové banky více angažují i v kapitálových vstupech do firem. Pro nás to do budoucna bude také důležité. MPO teď zakládá Národní inovační fond, se kterým chceme také spolupracovat.
Zmenšují vám pole působnosti nové způsoby financování malých firem, jako je třeba crowdfunding?
Crowdfunding je velmi dobrý trend, protože malé firmy mají další způsob, jak získat financování. Má to pozitivní efekt i pro investory, kteří do crowdfundingu vstupují. Může to přispět k rozvoji kapitálového trhu, který tady v minulosti dostal několik velkých ran. Pokud se ukáže, že tato nová platforma pokryje určitou část potřeb firem, tak my jí rozhodně nebudeme konkurovat. Alespoň se budeme moci více zaměřit na věci, které nefungují.
Proč nejvíce využívají vaše produkty firmy ze Středočeského, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje a z Prahy?
V Praze a ve středních Čechách je hodně firem. Kraje se v tomto ohledu liší. Například Královéhradecký kraj má méně lidí, je tam méně podniků a prostředí není tak podnikatelské jako třeba na severní Moravě nebo ve středních Čechách. V západních Čechách je hodně firem navázáno na německé matky a ty mají financování zajištěno jinak a naši podporu nepotřebují.
| Jiří Jirásek (50) |
| Vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze. Následně studoval ve Velké Británii a v USA. Do Českomoravské záruční a rozvojové banky nastoupil v roce 1995 na pozici ředitele odboru finančních služeb. Ve stejném roce se stal členem představenstva banky a vrchním ředitelem úseku finančních služeb. Od roku 2009 zodpovídal za činnost obchodníka s cennými papíry, řízení pobočkové sítě a za distribuci produktů. V listopadu 2014 se stal členem pracovní skupiny pro rozšíření spolupráce Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu a národních rozvojových bank zemí EU. Šéfem ČMZRB je od roku 2016. |
