Petr Kymlička: Investoři kupují perly českého průmyslu

Co vás přivedlo k investicím do firem pohybujících se kolem internetového obchodování?

Chtěli jsme doplnit činnost v manažerském a transakčním poradenství něčím, co je stabilnější, má jiný typ zákazníků a co současně umožňuje velkou synergii. Poradce ve firmách dobře ovlivňuje oblasti typu snižování nákladů nebo restrukturalizace procesů. Velmi těžko se mu ovlivňují oblasti pracující s trhem. Těžko můžeme jít za zákazníkem našeho klienta a přesvědčovat ho, aby si koupil určitý produkt. NetDirect a Dark Side nám umožňují dodat klientům konkrétní řešení tohoto problému. Navíc našim klientům těmito kanály otevíráme cestu do zahraničí.

Nabídnete své nové „koně“ také partnerským organizacím v cizině?

Možnost přivést například NetDirect prostřednictvím mezinárodní sítě BDO do zahraničí je mimořádně atraktivní.

Investice do firem spojených s internetem spustily také další konzultantské společnosti. Je to trend?

Určitě ano, a to i ve světě. Mimo jiné to souvisí s tlakem různých regulátorů na posilování nezávislosti auditu.

Jak?

Po aférách typu Enronu bylo jednoznačně dané, že audit musí dělat samostatná firma. Bylo nemožné, aby jedna společnost sdružovala poradenství, daně a audit. Pak se to ale pomalu začalo vracet zpátky. Všechny velké světové firmy v naší branži mají už zase audit, daně i poradenství pod jednou střechou. A dozorové orgány se již znovu dívají, jestli tam není nějaký konflikt zájmů a podobně. Ve chvíli, kdy se audit opět bude více separovat, tak si firmy musí zajistit nový byznys.

Firmy potřebují konstrukci, jinak se zhroutí. Dokud majitel všechny zná, podnik se řídí snadno. Když má ale třeba jen padesát sto lidí, tak už to tak jednoduše nejde.

To má audit ve vašem byznysu tak velkou váhu?

Není třeba si zastírat, že audit je ekonomicky velmi zajímavá činnost. Je to svým způsobem komodita. Když už má někdo auditora, tak ho samozřejmě nemůže měnit každý rok, takže audit vytváří stabilní příjem. Ve většině velkých poradenských firem pak audit vytváří padesát a více procent obratu. Proti tomu v poradenství pracujete projekt od projektu. Každého zákazníka musíte znovu a znovu získávat. Posílení společnosti o aktivity, které dělá NetDirect nebo Dark Side, potom přináší prvek stability.

Posunete se dál z poradenství?

Stále budeme primárně poradci. Nové aktivity nám přinášejí hlavně novou přidanou hodnotu.

Otevře vám to dveře do internetového světa?

Přesně to očekáváme. Je neuvěřitelné, kolik velkých technologických firem typu Socialbakers vychází z České republiky a roste meziročně o stovky a tisíce procent. Vidíme příležitost v tom těmto společnostem pomoci například s vytvářením vnitřních mechanismů. V počátečním nadšení totiž tyto firmy často zapomínají na budování lešení uvnitř. Potřebují konstrukci a pravidla, jinak jim stavba po několika letech spadne. Dokud majitel všechny zná a se všemi si tyká, tak se firma ještě řídí snadno. Zvedne telefon nebo zakřičí do vedlejší kanceláře a ono se to vyřeší. Když má ale třeba jen padesát sto lidí, tak už to tak jednoduše nejde. Z druhé strany se však tradiční firmy musí naučit pracovat s digitálními technologiemi.

Petr Kymlička|Michael Tomes, E15

Jedním z vašich pilířů zůstávají fúze a akvizice. Na trhu je živo, rostou díky tomu i konzultanti?

V této oblasti se nám poslední tři roky daří růst každý rok o padesát procent. Prvním faktorem je generační obměna ve vedení soukromých firem, což je hlavní sféra našich zákazníků. Otci zakladateli je kolem šedesátky, děti o další rozvoj firmy nemají zájem, takže se řeší, komu ji předat. A právě pro firmy z tohoto středního segmentu BDO Advisory pracuje. Druhým faktorem je silný nárůst poptávky.

V jakých oborech je zájem o akvizice nejsilnější?

Hodně velká poptávka je v automobilovém průmyslu. Vrhlo se sem hodně strategických investorů, kteří se snaží vytvářet větší celky a využívají toho, že Česká republika je v této oblasti velmi silná.

Kdo jsou tito investoři?

Většinou jsou to dodavatelé označovaní pojmem Tier 1, tedy první přímí dodavatelé automobilek. Jde o firmy tlačené nákladově z jedné strany konečnými výrobci, na druhé straně musí hledat úspory u subdodavatelů. Takže zaměřují pozornost do východní Evropy a s velkým potěšením shledávají, že tu za dvacet let vyrostla spousta krásných a moderních firem, které teď kupují. Tyto firmy totiž sice vyrostly někde na zelené louce u slovenských hranic, dnes ale dodávají značkám typu Bentley. Umějí něco, co se vyvinulo specificky v České republice, a co je velmi ceněné.

Trendem totiž je, že se tito investoři stále více koukají na firmy s vysokou přidanou hodnotou. Nejde už jen o nejrůznější výrobny, lisovny a svařovny, ale o společnosti přinášející know-how například ve výrobě prototypů, modelů, konstrukcí, projekcí.

Jsou podobné akvizice na spadnutí?

Jsou. Jen my v současnosti prodáváme kolem dvaceti společností a u deseti máme poptávku na nákup.

Peněz na transakce je na trhu dost?

Banky jsou velmi vstřícné a ochotné půjčovat za dost výhodných podmínek. Každá banka má samozřejmě jinou citlivost na riziko, obecně je však zřejmé, že peníze by rády někomu půjčily. Jdou tak do relativně agresivních struktur, které konečně začínají chápat. Úroky jsou současně na tak nízké úrovni, že je výhodnější si půjčit než investovat vlastní peníze.

Každá banka má jinou citlivost na riziko, obecně by však rády někomu půjčily. Úroky jsou současně na tak nízké úrovni, že je výhodnější si půjčit než investovat vlastní peníze.

Zmínil jste akviziční apetit strategických investorů, jak je to v oblasti private equity?

Jejich aktivita je mimořádně silná. Zaznamenávám však jeden trend, který je pro private equity nepříjemný. Stále více našich klientů prodávajících firmy si jako podmínku klade, že nechce finančního investora, který si bude pět let splácet akviziční dluh, pak firmu zas prodá dál, ale nic jí nepřinese. To je samozřejmě pro řadu finančních investorů hodně diskvalifikující. Ti sofistikovanější na to už reagují tak, že vytvářejí holdingy v určité odborně podmíněné oblasti. A to je něco, na co i velmi konzervativní majitelé začínají slyšet.

Je vztah vlastníků k finančním investorům i otázkou peněz?

Private equity investoři samozřejmě nejsou ochotní nabídnout takovou částku jako strategický investor. Když za akvizicí někdo vidí věcný cíl, tak je mu jedno, že na ní dá trochu víc peněz, protože si její pomocí splní něco jiného. Pro private equity je to obtížné dorovnat, protože o moc víc nabídnout nemůže. Možná jen lepší způsob financování nebo pomoc při řízení. Ale o to majitel příliš nestojí. Ve většině případů je už také finančně zajištěný.

Hraje roli rovněž agresivita těchto investorů?

Způsob akvizice u řady private equity firem je už příliš zprofanovaný. V řadě případů má majitel dojem, že jeho společnost takovýto investor potřebuje jen kvůli tomu, aby si na ní mohl půjčit hodně peněz. A v zásadě má pravdu. Pokud private equity investor není příliš sofistikovaný, tak co udělá? Vezme si osmdesát až devadesát procent cizích zdrojů, koupí firmu, ta musí ve výsledku splácet osmdesát až devadesát procent své vlastní ceny, takže si podváže svůj rozvoj a nemá moc prostoru finančnímu investorovi uniknout. Jediná perspektiva takové firmy pak je, že za pět let ji investor bude chtít prodat zhruba za stejnou hodnotu, za jakou koupil, akorát že bude mít splacený akviziční úvěr. To už většina majitelů ví a bojí se, že s akvizičním úvěrem se firma rozvíjet nebude.

* Kam se budou fúze a akvizice ubírat v roce 2016?

Věřím, že ještě bude pokračovat vzestup. Mění se však struktura trhu, častěji se objevují investoři z Číny a dalších asijských zemí. Asi trochu oslabí aktivita v automobilovém průmyslu. Vliv na to bude mít nejen aféra Volkswagenu, ale i křivky vývoje. Jestliže sektor už dva tři roky roste a firmy každý rok zvyšují obraty a zisky dvojnásobně, tak to nebude trvat věčně. Dalším trendem bude, že se stále více investorů bude zaměřovat na zdravotnictví, sociální služby a podobně. Stejně tak očekávám, že ve středoevropském měřítku budou pokračovat velké transakce v e-commerce. Minimálně se v tomto oboru začne jednat o prodeji některých velkých firem.