Putin stejně jako Stalin zemře ve funkci, domnívá se Romancov

Vladimir Putin v dokumentu Olivera Stonea

Vladimir Putin v dokumentu Olivera Stonea Zdroj: The Putin Interviews

Ruský prezident Vladimir Putin na diskuzním fóru v Soči
Vladimir Putin
V Rusku opakovaně demonstrovali přívrženci Navalného.
Ruský prezident Vladimir Putin na diskuzním fóru v Soči
Vladimír Putin.
6 Fotogalerie
Jiří Liebreich

V neděli v Rusku proběhnou prezidentské volby. Jiný výsledek než znovuzvolení Vladimira Putina by byl velkým překvapením.  „Tomu, k čemu se v Rusku schyluje, říkáme volby, ve skutečnosti jde ale jen o velké divadlo,“ říká politický geograf Michael Romancov v rozhovoru pro server E15.

Předpokládejme, že Vladimir Putin ve volbách obhájí prezidentský post. Jaký čekáte vývoj Ruska v příštích letech?

Žádný. Putin je v čele Ruska posledních osmnáct let a evidentně není schopen žádných reforem. Ve vnitřním prostoru se navzdory slibům nezmění vůbec nic. V zahraniční politice jsme v posledních letech svědky toho, že se Rusko chová stále agresivnějším způsobem. To bude pravděpodobně pokračovat.

Rýsují se vůbec nějací možní Putinovi nástupci?

Nedá se odhadnout, zda si Putin či jeho okolí pomalu vybírá nástupce. Opozice je bohužel fragmentovaná a v tento okamžik zcela bezvýznamná. O Putinovu nástupci se momentálně nedá reálně uvažovat.

Očekáváte tedy, že Putin bude u moci, ať už jako prezident či předseda vlády, ještě dlouhá léta.

Přesně tak. Nedovedu si představit, že by byl jakkoliv ochoten svůj mocenský podíl zmenšit. Nemusí to znamenat, že bude za šest let pokračovat coby prezident. Klidně může ustoupit stranou, stejně si ale nechá mocenskou kontrolu pro sebe.

Jak dlouho ještě může mocenský monopol držet?

Vzhledem k jeho velmi dobré fyzické kondici si myslím, že mu následujících šest let nebude stačit a bude chtít pokračovat. Troufnu si tvrdit, že bude u moci tak dlouho, dokud mu to fyzička dovolí.

V Rusku tedy neexistuje síla, která by Putinovu pozici alespoň částečně ohrožovala?

Nevíme, jak přesně je moc v Rusku rozdělena či kontrolována. Víme ale, že Putinovu moc neomezuje parlament nebo jiná reálně existující struktura. Ruská ústava nám v tomto případě vůbec nepomůže, protože systém funguje jinak. Nevíme tedy, komu všemu se musí Putin zodpovídat. Jestli vůbec někomu, jestli existují zájmy vlivných, ať už hospodářských nebo silových struktur, jimž Putin musí skládat účty nebo ne. Předpokládejme, že v tento okamžik nic takového neexistuje. Znamená to ale, že taková struktura se nakonec utvoří.

Pravděpodobnost vzniku takové protiváhy se zvyšuje úměrně s tím, jak bude Putin stárnout, je to tak?

Přesně tak. Je možné si představit, že dojde k jakémusi palácovému převratu. To jsou všechno věci, ke kterým již v sovětských dějinách došlo. Způsob, jakým funguje Rusko v současnosti, stále více připomíná sovětský styl vládnutí. V roce 2018 ale pořád považuji za pravděpodobnější ten scénář, že Putin, podobně jako Stalin nebo Brežněv, ve funkci zemře. Je to pravděpodobnější varianta, než že by byl kdokoliv schopný zosnovat spiknutí například jako proti Gorbačovovi nebo Chruščovovi.

Minimálně v médiích si ale pozici nejhlasitějšího a zřejmě i nejsilnějšího vyzyvatele prezidenta Putina vybudoval Alexej Navalnyj. Jeho kandidaturu na post hlavy státu mu ale znemožnila ruská justice. Oč pohodlnější bude Putinovo vítězství?

Ukázalo by se, že skutečně existuje někdo s relativně silnou podporou. Kdyby Navalnyj kandidoval, mohl by se dostat na úroveň patnácti až dvaceti procent hlasů. Ostatní kandidáti by také nějaká procenta získali. Putin by sice vyhrál už v prvním kole, získal by ale jen těsně nad padesát procent hlasů. A to je málo. Tomu, k čemu se v Rusku schyluje, říkáme volby, ve skutečnosti jde ale jen o velké divadlo.

A Putin potřebuje, aby v tom divadle zvítězil přesvědčivým způsobem. Tedy získat sedmdesát a více procent hlasů. Jeho obrovský náskok je tou podmínkou, proč si může dovolit kandidaturu ostatních. Má tak velkou převahu, že jsou ostatní pod jeho rozlišovací schopnost. Kdyby se najednou objevil někdo, kdo má patnáct až dvacet procent, mohlo by ho to začít ohrožovat. To je něco, co evidentně není ochoten připustit.

Pokud jsou ale tamní volby zinscenovaným divadlem, jak o nich mluvíte, proč by pak Putin nemohl reálný zisk hlasů přesahující pouze padesát procent oficiálně vydávat za přesvědčivý zisk? 

Tak, jak ruský režim funguje od devadesátých let, nebyl nikdy demokratický. Už za Jelcina stejně jako za Putina, docházelo k obrovským machinacím. Potřebují ale vypadat jako my. Čert ví proč. Prostě se rozhodli, že to tak chtějí. Sovětský svaz o sobě tvrdil, že je to země budující komunismus. Snažil se být zrcadlovým opakem Spojených států. Tihle dnes tvrdí, že vypadají jako my, ale že mají svá specifika. Potřebují mít výsledky, které působí velmi přesvědčivě, zároveň si sami ale nastavili vnitřní limity, aby to divadlo rovněž vypadalo věrohodně.

Nemáte tedy žádnou pochybnost, že je osud voleb plně v rukou nejvyšší ruské moci.

Určitě, potvrzují to každé zdejší volby. Je zajímavé, že sama moc oficiálně přiznává, že volební soutěž není v pořádku. "Podvádí se u nás," říká. Tvrdí pak, že s těmito podvody bojují. Vždy ale nakonec řeknou, že k podvodům sice znovu docházelo, bylo jich ale méně než dřív, přičemž jejich charakter nebyl takový, aby bylo nutné volby opakovat.

Jak v souvislosti s volbami interpretujete zvýšené napětí vztahů mezi Ruskem a Velkou Británií, které způsobilo otrávení agenta Sergeje Skripala a jeho dcery?

"Přeci bychom si před volbami a světovým šampionátem ve fotbale neudělali další problém," tvrdí Rusové. Na první pohled to zní logicky, ale: volby se v Rusku nekonají, na ně nemá aféra vliv. U šampionátu by to teoreticky mohlo sehrát určitou roli. Když se ovšem zaměříme na Putinovu zahraniční rétoriku v posledních měsících před volbami, uvidíme, že přitvrdil. Pokud odpudivý a bezprecedentní útok v Británii nesignalizuje, že uvnitř Kremlu probíhá souboj o moc, a já si to opravdu nemyslím, tak je aféra Putinovým sdělením: ,Podívejte se, já se nebojím vlastně téměř nikoho a ničeho´.