Válka na Ukrajině dělá starosti energeticky náročným výrobcům hnojiv z holdingu Agrofert. Ti sice mohou na trhu prodávat své výrobky dráž, přesto museli kvůli vysokým cenám plynu několikrát snížit výrobu. „Od loňského podzimu jsme nevyráběli naplno asi 30 dní. U výroby hnojiv jsme zjednodušeně řečeno přišli o zhruba desetinu tržeb,“ vypočítává Petr Cingr, místopředseda představenstva Agrofertu, který má v holdingu na starosti právě divizi hnojiv, paliv, olejů a obnovitelných zdrojů.
Na Ukrajině probíhá největší evropský vojenský střet od druhé světové války a k tomu Západ zpřetrhává vztahy s Ruskem. Jak to všechno dopadá na Agrofert?
Zvýšenými cenami vstupů. Nejvíc je to znát na ceně energií, protože naše chemičky patří k energeticky náročným oborům. Vysoká cena plynu nás přinutila dokonce snížit produkci. Není to ale jen důsledek války. Zvýšené ceny plynu jsou na burze už od podzimu. Zdá se, že krize na Ukrajině na ně neměla významnější vliv, anebo jen prodloužila jejich trvání.
Po nějaký čas, než přišla válka, byly ceny plynu přece jen níž. Navíc hraje klíčovou roli sezónnost. Obecně panuje shoda na tom, že vliv války na ceny plynu je podstatný, a pokud se vztahy mezi Západem a Ruskem vyostří, tak ten vliv ještě vzroste. Vy to tak nevidíte?
Tak to ano. Chtěl jsem tím říci, že se změnily hlavní vlivy, ale pro nás jako pro Agrofert se situace se vstupními cenami příliš nezměnila. Ceny zůstávají více méně stejné.
Co to pro vás znamená?
Samozřejmě je to problém. Meziročně se nám cena plynu zvedla šestinásobně. Nejvíce to dopadá na naše výrobce hnojiv. Celý trh snižuje výrobu a zároveň je nucen podstatně zdražovat, zhruba o 150 procent. Obor má přitom svá specifika. Nejvíce se hnojiva prodávají od září, a to na novou sezonu, která končí někdy v květnu. V tuto chvíli proto nejsme schopni říci, zda zemědělci budou schopni zvýšené ceny přijímat i na novou sezonu.
Jak moc jste museli omezit výrobu?
Několikrát jsme výrobu u všech našich výrobců hnojiv snížili, a to zhruba o pětinu výrobní kapacity. Abych to vysvětlil, v těchto provozech můžeme jet na 100, 85 nebo 0 procent. Do energetické krize jsme jeli naplno, v těchto dnech jedeme ve všech chemičkách na kapacitu mezi 85 a 100 procenty.
Kolik dní jste takhle jeli a kolik vás to stálo?
Od loňského podzimu to mohlo být přibližně 30 dní, kdy jsme nevyráběli naplno. Zjednodušeně řečeno jsme přišli o zhruba desetinu tržeb.
Máte už nějaké indicie, zda zemědělci budou schopni a ochotni platit za hnojivo víc?
Reálně hrozí, že k tomu ochotni nebudou. Většinou je to tak, že už v létě agrárníci nakupují do skladu a pak od září přímo na pole. Tentokrát to bude podle všeho jiné. Odběratelé naznačují, že nechtějí nakupovat na sklad, což nás nutí utlumovat výrobu. Pak se ale může stát, že bude hnojiv nakonec nedostatek a my trh už nebudeme stačit saturovat. Je to začarovaný kruh.
Pohonné hmoty a jejich zdražování v reakci na Ukrajinu
Existuje nějaká hranice ceny plynu, při níž byste byli nuceni provoz zcela zastavit?
To není tak jednoduché. Na prodejní straně totiž vždycky máte odběratele, kterého musíte přesvědčit, že je vaše zvýšení cen opodstatněné a oprávněné. Když to nezvládnete, může být jakékoliv zdražení plynu nepřijatelné.
To chápu, ale stejně tak jste museli učinit rozhodnutí, že snížíte výrobu na 85 procent. Při jakých cenách byste šli na nulu?
Situace na trhu je natolik turbulentní, že to takhle jednoduše říci zkrátka nejde. Na podzim nedávalo smysl vyrábět při ceně plynu 90 eur za megawatthodinu, dnes už to třeba jde. Kdyby čistě teoreticky ceny stouply na 200 eur, budou výrobny hnojiv skutečně nejspíš na zavření. Opět se ale může stát, že trh vyšší ceny hnojiv akceptuje.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
