Nahrazení lidí roboty mělo zefektivnit práci. Řada podniků ale na jejich napájení drahou elektřinou prodělává. Investice do robotizace z minulých let se v některých případech firmám nemusejí nikdy vrátit. „Průmysl by doplatil na to, že se spolehl na nízké ceny energií,“ konstatuje přední český vědec a odborník na roboty a umělou inteligenci Vladimír Mařík, zakladatel a vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.
Mimořádně vysoká inflace nutí domácnosti i firmy šetřit. Jaké způsoby, jež jsou možná přehlížené či podceňované, byste jim doporučil?
Česko plýtvá energií doma i v podnicích nejvíce v Evropě. Kdybychom svítili, jen když je třeba, neklimatizovali na osmnáct stupňů, ale na jednadvacet, nepouštěli pračku ve špičce, ušetřili bychom třetinu energie. To není názor, ale fakt podložený spotřebou energie na obyvatele v zemích se srovnatelnou ekonomikou. Žárovku s detektorem pohybu, která sama zhasíná, si může dovolit každý. Stejně tak lze inteligentně plánovat klimatizaci, televizi a další.
Pozorujete v Česku rostoucí poptávku po těchto technologiích?
Ne. Plánovací algoritmy vyvinuté jsou, nikdo je ale nechce. Já si to vysvětluji tím, že neexistuje průmysl systémové integrace, tedy průmysl, který by převzal tyto algoritmy a přenesl je do domácností či do firem. Nejsou firmy, které by byly schopny či ochotny nabídnout jednoduchá řešení na základě algoritmů umělé inteligence. Až tato řešení přijdou, budou samozřejmě zpočátku dražší, jejich návratnost ale bude zaručená. Místo toho se dnes lidé vyzývají, aby vypínali teplou vodu a zhasínali.
Vyplácejí se firmám v době drahých energií realizované investice do robotů? Nebylo by pro podnik levnější platit mzdu člověku, jenž byl na některých pozicích již částečně nahrazen strojem?
Všichni hovořili o takzvaném průmyslu 4.0 jako o výrazném pokroku. Ukázalo se ale, že roboti spotřebovávají dost energie. Nahradili jsme dělníka energeticky náročnějším strojem. Když byl proud levný, nevadilo to. Dnes se ale návratnost investic do robotů prodlužuje.
Podniky se proto snaží používat více vlastních energetických zdrojů, nejlépe fotovoltaiky na střeše kombinované s bateriemi. Snaží se zapojovat do lokálních chytrých sítí – někdy elektřinu odebírají, jindy ji do sítí dodávají. To je cesta. Energetický zdroj začíná být chápán jako součást výrobního zařízení.
Původně se přitom předpokládalo, že roboti zlevní a zefektivní provoz…
Před deseti lety, kdy průmysl 4.0 vznikal, bylo hlavním cílem zrychlení výroby. Dnes se více hledí na spotřebu energie. Nám a EU jde o to, aby se snižovala energetická náročnost výroby na jednotku produktu. Podniky původně kalkulovaly s až tříletou návratností investic do robotů. Při současných cenách energie je návratnost dvojnásobná. Pokud by energie byla ještě dražší, investice se nemusejí vrátit nikdy. Průmysl by doplatil na to, že se spolehl na nízké ceny energií. Ceny energií jsou ovšem zvýšené uměle.
Proč myslíte?
Platíme druhé nejvyšší ceny v Evropě. Ceny si nastavujeme na německé burze. Na ní přitom nic neprodáváme, protože další elektřinu na export dráty neprotlačíme, ale ceny, které se na burze dosahují, jsou použity pro náš vnitřní trh. Jak je možné, že v době, kdy platíme víc a víc, se výrazně zvyšují zisky společnosti ČEZ?
Naše ekonomika se může udržet pouze tehdy, když se bude cena energií udržovat v rozumných mezích a nepřipustí se monopolní diktování cen neodvíjejících se od výrobních nákladů. Jejich růst je zdůvodňován i zdražením ropy, což je objektivní fakt, nárůst cen elektřiny byl ale neúměrný. Podíváte-li se na Slovensko, elektřina zdražila jen mírně, jen o zvýšené výrobní náklady a marži. Ne pětinásobně jako u nás. Chybí nám jasná regulace.
Viníkem drahé elektřiny v Česku je tedy ČEZ?
Já nikoho nejmenoval. Nejde jen o ČEZ. Máme i Energetický regulační úřad. Ten zaspal. Jestli to je proto, že je napojen na ČEZ – vedení úřadu jsou exmanažeři ČEZ, nevím. Úřad by měl ale ceny, které už nejsou pro běžné spotřebitele ani průmysl přijatelné, řešit.
Ceny energií rostou i v důsledku války na Ukrajině…
Zdražovalo se už před válkou, a to i kvůli cenám emisních povolenek. Kšeftování s nimi se zcela vymklo kontrole. Dokonce i americké důchodové fondy nakupovaly naše povolenky, takže zdražení energií v Česku mimo jiné způsobuje, že čeští důchodci přispívají na důchod těm americkým. Systém povolenek se zvrhl. Blížil se také Green Deal nebo zavírání jaderných elektráren, což také zvýšilo ceny. Až pak přišla válka. Plyn a ropu z Ruska zatím dostáváme, byť dráž.
Znepokojuje vás evropská energetická nesoběstačnost?
Zdroje energií v Evropě by měly být diverzifikované, čímž by se ceny snížily. Když budeme nakupovat z Blízkého východu a Střední Asie, musíme počítat s tím, že i tam může za pár let vypuknout válka. Měli bychom budovat alternativy, například vyjednat dohody s Norskem nebo si zajistit břidličný plyn. Ten ruský bych z portfolia úplně nevylučoval, ale neměli bychom být na žádném dodavateli existenčně závislí.
Zpět k technologiím. Dokáže se lidstvo díky nim bránit příštím pandemiím lépe než té současné?
Lidstvo aktivizovalo veškeré zdroje ke své ochraně a zachování kvality života. Aby se udržel chod domácností a firem, vlády vytiskly peníze navíc a podpořily jimi udržení sociální a ekonomické stability. Každý ekonom vám řekne, že takové volné peníze jsou zdrojem inflace. Musela zákonitě přijít, nejen u nás. Ukázalo se také, že potřebujeme cílevědomě zpracovávat velké objemy dat. V Česku nám chybí infrastruktura sběru a zpracování velkých dat, nejen těch lékařských, platí to i o zásobách, dopravě. Tento systém selhal.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
