Nyní Natlandu – po transakci s kontroverzním podnikatelem Vladimírem Kroužeckým – patří slávistický stadion Eden. „Kroužecký nám dlužil peníze,“ říká Raška. Jeho firma vlastní také podíl v Pražských službách či stavební firmě Prominecon, díky čemuž bývá spojován s „pražskými kmotry“.
* E15: Z vašich investic poslední doby vzbudil pozornost nákup podílu ve firmě E-Side Property, jež vlastní stadion v Edenu. Uvedli jste, že transakce vznikla jako součást narovnání s panem Kroužeckým. Znamená to, že vám dlužil?
Širší narovnání s panem Kroužeckým znamená, že jsme mu financovali nějaké aktivity, z nichž některé souvisely se stadionem a některé ne. V rámci řešení těchto pohledávek jsme se dohodli, že vstoupíme do skupiny kolem stadionu a budeme pokračovat jako partneři.
* E15: Takže dlužil?
Ano.
* E15: Víte přesně, kdo drží dluhopisy E-Side? Říká se, že sto milionů mají radnice (prodala jim je Key Investments, již Kroužecký spoluvlastnil).
Držitelé dluhopisů jsou soukromí a institucionální investoři, jako samosprávy a městské části.
* E15: A vy jste dluhopisy normálně převzali, necháte si je a budete dál plnit závazky?
V tuto chvíli to neumím říci. Principiálně je to pro nás dluh jako třeba bankovní financování. Pokud bude výhodné dluhopisy držet, budeme je mít. Pokud to pro nás výhodné nebude, splatíme je v režimu, který prospekt emise umožňuje.
Stadion musí ožít
* E15: Jak se vůbec stalo, že jste převzali stadion? Natland předtím vlastnil klub, takže jste pak vyhodnotili, že stadion je výnosnější?
Když jsme do Slavie přišli a začali jsme řešit její závazky a restrukturalizovat ji, museli jsme s vlastníkem stadionu řešit vzájemné obchodní vztahy. Podmínky, za kterých se hraje, odpovědnosti, cenu. Tím jsme se dostali ke stadionu a k diskuzi o něm. Pak následovala diskuze o obchodních aktivitách stadionu a situaci na něm z pohledu majoritního vlastníka. Poskytli jsme mu peníze, něco financovali. Pak přišla nabídka pana Řebíčka, vystoupili jsme z klubu a zůstali angažováni jen kolem společností pana Kroužeckého. To skončilo zmíněným narovnáním pohledávek a tím, že jsme do stadionu vstoupili. Ty věci spolu úplně nesouvisí, ačkoli na sebe navazují.
* E15: Zástavu za úvěry E-Side má na stadionu Česká spořitelna a Hochtief. Teď to tedy s nimi budete řešit vy?
Přesněji je to tak, že Natland vstoupil a odkoupil 80 procent skupiny firem kolem stadionu. Na některých ze společností váznou spory, na některých závazky, jež zmiňujete. S tím úplně nesouvisí změna vlastníka těchto společností, ale určitě budeme s věřiteli jednat. Náš restrukturalizační tým už na tom aktivně pracuje.
* E15: Chystáte se, že tyto závazky splatíte?
Jsme připraveni je zaplatit, ale musíme si projít, za co jsou, proč jsou, jestli skutečně jsou a v jaké výši. Pak můžeme určit, co je nepochybně k zaplacení a o co se případně povede spor.
* E15: Říkalo se, že o stadion měl zájem i Aleš Řebíček, který nyní vlastní klub. Potkali jste se při jednáních s dalšími zájemci?
To je otázka spíše na pana Kroužeckého. Ale informaci, že pan Řebíček měl zájem, mám taky.
* E15: Ale vy jste měli mezi ostatními asi nejlepší pozici…
Měli jsme nejlepší pozici proto, že jsme panu Kroužeckému půjčili. Ale spolupráce mohla skončit i tak, že my bychom financovali, pan Kroužecký by své závazky splatil a šli bychom každý svou cestou.
* E15: Jak dlouho si chcete stadion ponechat?
Je to nemovitost, takže z principu jde o dlouhodobou investici, a tak k tomu přistupujeme. Naším cílem je provést restrukturalizaci celé skupiny. Je toho mnoho, co je třeba vyřešit – efektivita provozu, organizační uspořádání, financování, vztahy s dodavateli, technické zázemí stadionu, investice, které si vyžaduje, a pak samozřejmě obchodní stránka. Kluby, jež zde hrají, musí mít pro hru adekvátní podmínky. Chceme, aby se na nejmodernější stadion v Česku pravidelně vracela reprezentace, chceme tam přivést i jiné sportovní a kulturní akce, aby se tam stále něco dělo a lidé tam chodili. V následujících dvou letech chceme maximálně zvýšit jeho využití. Je to hodně práce, takže nepředpokládám, že bychom z této investice vystupovali.
Pryč od energetiky
* E15: Prodali jste podíly ve fotovoltaické Energy 21. Byla pro prodej vhodná doba, když se v tomto prostředí dramaticky změnily podmínky?
Jsme investiční skupina, takže když přijde dobrá nabídka, pozici prodáme. To nás živí. Už když jsme v prvopočátku solárního byznysu stavěli tým, který začal Energy 21 budovat, jsme to vnímali tak, že není naším cílem držet v podobných projektech pozici patnáct dvacet let, ale spíše postavit takovou platformu, aby byla zajímavá pro investice velkých energetických institucionálních hráčů. To se povedlo. Ve výsledku to byla po ČEZ jednička na trhu s podílem kolem čtyř procent, s desítkami elektráren a 60 megawatty instalovaného výkonu. Ambicí Energy 21 bylo vstupovat na další trhy. Poté, co stát předvedl, co předvedl, se změnila strategie našich investorů, jak firmu rozvíjet, a Natland se rozhodl svůj podíl prodat.
* E15: Ale logicky by pro vás byl tento projekt výhodnější, kdyby stát solární podporu neomezil.
Nepochybně. Zásahy, které stát udělal, nejsou fatální, ale dotýkají se ekonomiky zcela zásadně. Pokud by stát přijal taková opatření, jež regulují rozvoj byznysu, ale neničí ten, který už investor v dobré víře nějak rozjel, byl by mnohem větší zájem investorů do těchto projektů vstupovat. V principu: pokud investujete do projektů s dlouhodobou návratností, vybíráte si lokality podle toho, jak jsou zde nastaveny podmínky. Proto řada významných mezinárodních investorů vsadila na Českou republiku, a ne na Rumunsko nebo státy bývalého Sovětského svazu. Jenže se to nepovedlo.
* E15: Chcete ještě do energetiky investovat?
Sledujeme projekty vodních a větrných elektráren, ale zcela minimálně v Česku, spíše v zahraničí, nejblíže samozřejmě na Slovensku.
* E15: Zajímala vás také biomasa. Ale ta může dopadnout jako solární energetika. Ještě o ní uvažujete?
Energetické projekty, díky nárokům na kapitál a délku expozice, kofinancujeme s dalšími institucionálními investory. Ať se to zdá či ne, solární příběh změnil vnímání investorů, ať těch, co jsou postiženi, nebo těch, co ve fotovoltaice vůbec nejedou. Biomasa v Česku trochu kopíruje vývoj na trhu fotovoltaiky, proto nás to v tuto chvíli systémově nezajímá, nevylučuji však nějaké ad hoc investice i na tomto hřišti.
Víme, co chceme
* E15: Jednou z klíčových investic Natlandu je developerská a stavební firma Prominecon. Na jakých projektech teď pracuje? Dříve se zabývala investicemi do Španělska, a to, předpokládám, teď asi neběží.
Nyní máme za sebou první etapu restrukturalizace, která spočívala v rozdělení byznysu do vertikály stavebních činností, facility managementu a developerských projektů. V další fázi posilujeme tým facility managementu a poohlížíme se v této oblasti po nějakých akvizičních příležitostech. Ve stavební výrobě jednáme s několika zahraničními strategickými hráči o formě spolupráce. Cílem je Prominecon jako stavební firma se zaměřením na infrastrukturní stavby, kde má management velké zkušenosti a může se ucházet o zakázky jak na českém a slovenském trhu, tak třeba v Polsku, kam bychom chtěli expandovat.
* E15: Chystáte tedy prodej podílu v Promineconu?
To je předčasné, ve hře je řada možností, jako joint venture, čistě obchodní kooperace a samozřejmě i prodej podílu. Teď o tom se zájemci diskutujeme.
* E15: Prominecon sídlí v Revoluční ulici. Máte s tímto objektem nějaké plány?
Jeden z bodů, který teď řešíme, je kompletní rekonstrukce objektu. Má svou historii, je to jedna z nejstarších kancelářských budov v Praze. Zatím jsme ve stadiu studií.
* E15: Má Prominecon nějaké rozpracované projekty?
Máme za sebou pasportizaci projektů. Máme představu, jaké projekty na trh chceme přivést sami, jaké s případným partnerem a jaké případně prodáme.
* E15: Takže Prominecon bude spíše stavební než developerská firma?
Prominecon je primárně stavební firma. Development byl vždycky spíše doplňkovou, synergickou činností, která ale byla vždy vidět více než úspěchy ve stavební výrobě. Z pohledu Natlandu to ale není nosná strategická linie Promineconu.
Výnosné služby
* E15: Další slavnou investicí Natlandu je podíl v Pražských službách. Jaký tam nyní máte majetkový a hlasovací podíl?
Přes osmnáct procent.
* E15: Budete se snažit získat další procenta?
Od minoritních akcionářů nám přišla nabídka na prodej jejich akcií, nějaká jednání vedeme. Typově je to pro nás finanční investice. Pokud se objeví výhodná příležitost dokoupit podíl, asi bychom to udělali. Otázka je, co z trhu přijde.
* E15: Kolem nákupu podílu v Pražských službách bylo dost spekulací, od koho jste ho koupili. Už to můžete říci?
Koupili jsme firmu Soranus. Pozici dříve držela skupina PPF, ale v naprosté většině ani transakce, ani cenu nekomentujeme.
* E15: Jak dlouho chcete tento podíl držet?
Dlouhodobě, je to finanční investice, která má svůj potenciál, firma, jež generuje zajímavý zisk a z našeho pohledu není krátkodobě zásadní, zda vyplácí dividendy, či nikoli. Věříme, že tento sektor má ještě řadu příležitostí.
* E15: Máte nějaké signály, že by mohla Praha svůj podíl v Pražských službách prodat?
Nikdy jsem o tom neslyšel.
* E15: Natland nedávno vydával dluhopisy. Jaké má v této oblasti dále plány?
Máme plánovány tři tranše celkem za 60 milionů eur. Upsali jsme první v hodnotě 20 milionů, abychom vyzkoušeli zájem na trhu. S druhou a třetí tranší čekáme, až budeme hotovost potřebovat na nějaké projekty. Zatím to naše situace nevyžaduje.
* E15: Kdo si dluhopisy kupoval?
Dlouhodobě spolupracujeme s privátními investory nebo institucionálními fondy v Evropě.
* E15: Jak vůbec financujete projekty Natlandu?
Klasicky kombinací vlastních zdrojů a akvizičního financování, pokud to daný případ umožňuje. Pokud ne, financujeme z vlastních zdrojů, případně s koinvestory a například po restrukturalizaci refinancujeme díl equity. Obvyklý poměr je 30:70 vlastní zdroje ku akvizičnímu financování bank.
* E15: U kterých bank si půjčujete?
Spolupracujeme se všemi tuzemskými bankami. Záleží na tom, jaký obor zajímá danou banku.
* E15: O jaké obory či trhy se teď zajímáte?
Zaměřujeme se hlavně na český trh, teď aktivněji sledujeme Slovensko a Polsko, u kterého registrujeme zájem investorů navázat s námi spolupráci. Je možné, že nás příští rok čeká otevření kanceláře v Polsku a na Slovensku a aktivní účast na tamních trzích. Nejsme oborově vymezeni, hledáme příležitosti bez ohledu na to, zda je to restrukturalizační projekt, rizikový kapitál nebo klasická private equity investice. Teď monitorujeme příležitosti v energetice, v IT a ve strojírenství. Uvidíme, co z toho dopadne.
* E15: Kolik peněz chcete do akvizic v horizontu jednoho roku investovat?
Na investice teď máme připraveno půl až jednu miliardu korun vlastních zdrojů, dále samozřejmě využijeme bankovní financování. Chceme se teď soustředit na start-upy, restrukturalizace. Pak záleží na tom, co se objeví a co se podaří dokončit.
* E15: O Natlandu se často spekuluje v souvislosti se jmény pražských „kmotrů“ Janouška a Hrdličky. Nevzniká to třeba z toho, že jsou vašimi klienty?
Natland z principu toho, jak funguje, přešel od formy poradce a správce aktiv do podoby samostatného aktivního investora, který spolupracuje s omezenou hrstkou koinvestorů privátního charakteru a jinak s fondy a institucionálními investory. Privátní investor kromě finanční expozice v projektu musí být schopen přinést i jinou přidanou hodnotu, jako je znalost trhu, oboru. Jde o aktivní byznysmeny působící například ve vlastní firmě v jiném sektoru, nebo ty, co svou firmu prodají, ale chtějí dále aktivně pracovat. Já jsem opakovaně potvrdil, že jak pana Janouška, tak pana Hrdličku znám, ale naše vztahy, pokud je tak mohu nazvat, jsou čistě osobní. Kamarád mi říkal – a to sedí – že každý úspěch má deset otců a neúspěch je sirotek. Stejně tak to bylo u nás. Jakmile jsme zahájili mediálně zajímavé aktivity, první byla Slavie, objevil se milion zaručených zpráv, kdo co komu říkal, kdo je zaručeně vlastník nebo alespoň investor. A my s tím nic neuděláme. Natland je deset let na trhu a nikdo si nás nevšímal, což bylo naším cílem. Respektujeme, že u jistých celospolečensky významných témat bude zájem médií vyšší. Také proto je po celou dobu našeho působení na trhu naše vlastnická struktura otevřená, komunikujeme a zveřejňujeme zákonem dané údaje a v řadě případů i více, než musíme.
Tomáš Raška (33)
Je zakladatelem a majoritním vlastníkem skupiny Natland Group s odpovědností za strategické řízení skupiny. Od roku 2006 je managing partnerem celé skupiny. Absolvoval Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, na Business School Netherlands získal titul MBA. Na London International Graduate School získal titul LL. M. Je svobodný. Mezi jeho záliby patří historie, divadlo a aktivní sporty jako golf, lyžování, box a badminton. Mluví anglicky a rusky.
