Před třemi lety vznikla organizace Czechitas, která pořádá kurzy z oblasti informačních technologií. Czechitas od jiných projektů odlišuje fakt, že jsou lekce určeny ženám. „Dneska už se informatika prolíná do každého oboru. Lze studovat geoinformatiku, bioinformatiku, na filozofické fakultě logické zpracování přirozeného jazyka. Je těžké si pak vybrat. Studentky se ale mohou uplatnit ve všech odvětvích,“ nastiňuje možnosti v IT sektoru zakladatelka Czechitas Dita Přikrylová.
Pro magazín Neovlivní jste uvedla, že Czechitas vznikly spíše náhodou na základě jednoho kurzu, který jste pořádala. Zároveň jste kvůli projektu opustila svou práci datové analytičky. Proč jste od počátku věřila, že budete mít úspěch?
Základem úspěchu každého projektu a startupu je prý nejdřív dobré načasování, pak tým, pak nápad a jako poslední finance a business model. Ty první tři jsme měli. I když je teď projekt živ díky jiným lidem než na začátku, tým je silný. Myšlenka vzdělávání žen v IT, nedostatek IT odborníků, genderová diverzita – to jsou silná témata. Když jsem odešla z práce, Czechitas už za sebou mělo 5 workshopů, 600 fanoušků na FB. Wow. Neměli jsme ani finance, ani business model. Dneska mi to přijde zpětně hrozně odvážné a naivní. Měla jsem ale velkou motivaci a chuť. Dodnes mě to baví tak, že mi to bere skoro všechen volný čas. Protože těch možností, jak to posouvat dál, je pořád neskutečně moc!
Vizí Czechitas je „vzdělávat a inspirovat holky a ženy v informačních technologiích a budovat komunitu holek se zájmem o IT“. Proč si myslíte, že je třeba více žen v informatice? Potřebuje informatika ženy, nebo potřebují ženy informatiku? Myslíte si, že ženy mají v informatice přístupy k řešení problému jiné než muži?
Ženy potřebují informatiku. Informatice je jedno, jestli je to holka nebo kluk. Ale ženy se do pár let bez IT dovedností vůbec, ale vůbec neobejdou. A jestli mají jiné přístupy? Možná. Nedokážu generalizovat. Prostě tomu dodají ženský element – práci i celému kolektivu.
Jaké jsou ty dovednosti, bez kterých se ženy neobejdou?
Měly by mít uživatelskou znalost kancelářského balíku, umět administrovat nějaké CMS, Mailchimp. Umět pracovat v Google Apps už není dneska výhoda, která se má uvádět do životopisu. Je to spíš nutnost, stejně jako umět anglicky. O čem mluvím, je fakt, že zanikají profese, automatizují se. Takže programování nebo třeba online marketing na úrovni zpracování dat bude nutností.
Proč se podle Vás o IT zajímá tak málo žen?
Protože neví, o co by se měly zajímat. Neví o příležitostech v IT, neví, co to IT je, neví, jak se tam dostat. Netuší například, co vůbec práce v oboru znamená, co znamená programování, jak vypadá vývoj software a kolik rolí se na tom podílí. Nebo jaký je rozdíl mezi serverovým administrátorem, datovým analytikem, frontend a backend programátorem, UX designerem, testerem. Tohle kluci taky zjistí až na škole, v práci. Ale zajímají se o to.
Jakým způsobem by to šlo – kromě vašich workshopů a kurzů – změnit?
Vzdělávat muže. Vysvětlit jim, proč to, co děláme, má velký smysl pro ženy. Že nejsme žádný slepičí feministický spolek, ale organizace, díky které ženy začnou o IT přemýšlet. Děláme to pro sebe, a ne pro IT firmy.
V 80. letech a zejména ve Spojených státech amerických nastalo poslední vrcholné období žen v IT. Ženy tvořily až 40 procent všech studentů informatiky nebo zaměstnanců v informatice. Od té doby čísla pouze klesala. Čím si to vysvětlujete?
Hodně těch žen pracovalo na obsluze strojů, později byla jejich práce zautomatizována. Dnes ale zase máme spoustu možností, co můžeme dělat a jak, což předtím nebylo. Dneska totiž ani ta informatika není čistá. Prolíná se do každého oboru. Lze studovat geoinformatiku, bioinformatiku, na filozofické fakultě logické zpracování přirozeného jazyka… Je těžké si pak vybrat. Studentky se ale mohou uplatnit ve všech odvětvích. Je absolutní nedostatek IT odborníků ve všech oblastech. A každá z nich může benefitovat z vnesené ženskosti.
Na Masarykově univerzitě čísla za poslední roky stoupla – v roce 2011 na ní studovalo informatiku kolem 10 procent žen, letos to bylo už lehce přes 17. Nakolik pomohly Czechitas nebo jiné popularizační aktivity tomuto vzrůstu? Čeká nás období, kdy bude studovat informatiku čím dál více žen?
Je to zásluha vedení a mnoha aktivit, které brněnská fakulta podniká, i zásluha nových kombinací oborů, které jsou pro holky sympatické. Je to ale také tím, že mladá generace na technologiích vyrůstá. Aktivity Czechitas jsou jen střípek z toho, co naše alma mater dělá. A už teď nastává období, kdy informatiku studuje čím dál více žen. Generace, která je teď na středních školách, už důležitost IT znalostí chápe a stereotypy jsou daleko slabší. Bude pro ně jednodušší se vydat na IT dráhu.
Pod články o Czechitas se sem tam objevily ne zrovna vybíravé reakce od mužů, kteří se naváželi do vašeho záměrů zpopularizovat pro ženy oblast IT. Zaznamenala jste vy osobně od mužů nějaké negativní, nebo naopak pozitivní reakce? Co si o těchto reakcích myslíte?
Reakce mužů jsou pozitivní, většina z nich nám pomáhá. A jen malilinkatý procento jsou reakce mužů v diskuzích. Myslím si, že by si tito lidé měli najít zajímavější věci na práci, než je trollení. Je mi jich líto. Každý v ČR může mít občanské sdružení. Někdo chrání bobry na Šumavě, někdo má galerii. Já nevyužívám ani evropské, ani státní peníze. To, co děláme, jim může být úplně jedno. Ti v diskuzích jsou malí lidé.
Nejen v diskuzích, ale i napříč společností se stále objevují klasické stereotypy o ženách – v souvislosti s informatikou například to, že ženy nemají na matematiku nebo programování to „správné myšlení“. Myslíte si, že je to pravda? Jak tyto stereotypy vznikají?
Ženy mají dobré myšlení, jen ho nepěstují tak jako muži. Myslím, že tyto stereotypy si přinášíme ze školy a z domova. Pokud máme dobrého učitele matematiky nebo učitelku informatiky, je jednodušší se přihlásit na IT a chápat, že v tom oboru jsou i ženy. Ženské modely, které v těchto odvětvích chybí, mohou způsobit stereotypní chování. Pro mě bylo daleko jednodušší si představit IT, když mám doma tátu ajťáka a na střední jsem měla učitelku informatiky.
Charlotte Whitton řekla, že „cokoliv, co ženy dělají, musejí dělat dvakrát tak dobře jako muži, aby byly považovány za zpolovic dobré“. Platí to ve světě IT? Jaká je vaše osobní zkušenost?
Určitě ne cokoliv, ale v mnoha činnostech to platí kvůli tomu, že nemají takové sebevědomí prodat sebe a svoje výsledky práce. A to pak souvisí s tím, jak si dokáží obhájit práci. Když ji máte obhajovat v kolektivu 20 mužů jako jediná žena, samozřejmě, že to dávku sebevědomí a přípravy předtím chce.
Občas se téma některých rozhovorů s vámi dotklo – ze zřejmých důvodů – feminismu. Vypadá to ale, že se tomuto pojmu snažíte v Czechitas spíše vyhnout. Vy sama se za feministku považujete? Jak vnímáte feminismus samotný?
Feminismus je pozitivní hybná síla, která víří diskuze. Z principu feministické hnutí jsme, protože se úzce specializujeme na podporu jedné genderové skupiny. Ale vyhýbám se tomu jak čert kříži. My nebojujeme za práva žen, za jejich lepší příležitosti nebo platové ohodnocení. My jdeme druhým směrem. Chceme IT dostat do žen. To prostředí neměnit, jen ho ženám ukázat. Teoreticky bychom to mohli dělat i pro muže, protože IT odborníků chybí na trhu hodně bez ohledu na pohlaví, nicméně ženy jsou specifický tvor. Chybí jim odvaha, sebevědomí. Proto jim dáváme bezpečné prostředí v kolektivu jiných žen. Jen proto.
Míří Czechitas na nějakou cílovou skupinu, nebo jsou kurzy určeny všem ženám bez rozdílů?
Naše cílová skupina se zformovala sama. Jsou to většinou ženy mezi 20 a 35 lety, takže studentky VŠ, holky v prvních pracích, ale také holky, které hledají novou práci, kvalifikaci, jsou na mateřské a tak dále. Samozřejmě cílíme i na holky na středních školách, kde můžeme daleko lépe ovlivnit jejich budoucí směrování. Upřímně, ty jsou ale pro náš business model méně zajímavé, naopak jsou zajímavé pro vysoké školy. A my to děláme proto, že nás to baví.
Jaká je motivace žen, které se do vašich kurzů přihlašují?
Velice různé. Chtějí se třeba naučit se něco nového, naučit se konkrétní dovednost, změnit práci, získat konkrétní práci, vyzkoušet si to, nebo se přihlašují ze zvědavosti.
Mají zájem o kurzy i muži? Mohou je v takovém případě navštěvovat?
Mohou. Když je místo na kurzu, samozřejmě je vezmeme. My nejsme feministické hnutí. Problém, je, že kurzy jsou naplněné k prasknutí, takže jsme měli historicky jen tak dva, tři kluky na kurzu.
Jsou ženy, které vaše kurzy nadchly tak moc, že se vydaly na IT cestu, ač původně měly zcela odlišné povolání nebo vzdělání?
Ano, už máme desítky takových. Můžu uvést příklady z naší organizace. Máme vyučenou kadeřnici na vývoji her, studentku sociálních studií na vývoji webových aplikací nebo třeba právničku jako testerku a podobně.
