Glosa Martina Štorkána: Mirek není Dušín, je spíš mladší Zeman

Oba expremiéři si notovali

Oba expremiéři si notovali Zdroj: ČTK

Mirek Topolánek
Mirek Topolánek
Topolánek na konferenci Premium E15
V roce 2009 se Dalík pokoušel jménem premiéra Mirka Topolánka přesvědčit redaktora České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování  kvůli podezření ze zneužití dotací poslancem Petrem Wolfem, který vystoupil v roce 2008 z ČSSD a začal podporovat Topolánkovu vládu.
Marek Dalík a Mirek Topolánek (foto E15)
11
Fotogalerie

Mirek Topolánek po skandálech, neúspěších a pauze od politiky možná vycítil, že je vhodná doba k jeho návratu. Andrej Babiš, který vyhrál volby, se snaží sestavit vládu a podle mnohých je demokracie v největším ohrožení od sametové revoluce. Dvojnásobný držitel anticeny za diskriminační výrok roku, kterou poprvé obdržel, když prohlásil, že předsedou ODS musí být „chlap s gulama“, se naštěstí vrací, aby nám zachránil demokracii a politickou kulturu. 

Leden 2013: Miloš Zeman vyhrává volby a stává se první přímo zvolenou hlavou České republiky. Co tomu předcházelo? Kromě předvolební kampaně jistě i politický důchod, který si jezevec z Vysočiny sám naordinoval po neúspěšné prezidentské volbě z roku 2003. Během pauzy četl, objímal stromy a příležitostně glosoval politiku.

Určitě jste slyšeli o jeho prezidentských skandálech. Třeba o tom, jak řekl v živém (!) vysílání slovo na K, nebo když si vymyslel, že novinář Ferdinand Peroutka napsal článek, který vlastně nikdy nenapsal. To je nedávná historie a pravděpodobně bychom si z ní zvládli vybavit hned několik dalších kauz, ale zkuste si na prstech spočítat Zemanovy politické skandály z doby, než se v roce 2003 stáhl do ústraní. Vsadím se, že jste nedošli k vysokému číslu, pokud tedy nejste Jindřich Šídlo.

Ve skutečnosti se s Milošem Zemanem táhlo hodně afér (například tzv. operace Olovo, která měla odstřelit sociálnědemokratickou političku Petru Buzkovou) a otázek, ale elektorát na ně po Zemanově odchodu do jeho desetiletého politického důchodu zapomněl.

Topolánku, jsi jednička

Říjen 2017: Dění kolem parlamentních voleb v říjnu 2017 komentuje na Twitteru jistý Mirek Topolánek – politický penzista, glosátor a sebevražedný optimista. Jedná se o stejného Topolánka, kterému v březnu 2009 padla vláda uprostřed českého předsednictví v Radě Evropské unie. První twít publikoval 12. září 2017 a něco mi říká, že oznámení kandidatury tři dny před uzávěrkou registrace kandidátů nebyla náhoda, ale promyšlený tah zkušeného politika.

Podle některých komentátorů je Topolánek jediným kandidátem, který může Zemana porazit, protože mají podobnou náturu. Ani on není gentleman. Se současným panem prezidentem mají podobně „přátelský“ vztah k novinářům, nedělá jim problém mluvit vulgárně a proti islámu by rádi zvedli „prapor vlastenectví“. Jako přátelé se potkali například na oslavě padesátin Zemanova poradce Martina Nejedlého (mimo jiné se jedná o bývalého jednatele Lukoilu, který začal výrazně prosazovat své zájmy na českém trhu právě za Topolánkovy vlády). Topolánek navíc Zemana volil v prezidentské volbě v roce 2013.

Bývalý premiér může u jisté skupiny voličů bodovat i tím, že ukázal prostředníček směrem k opozičním poslancům na půdě Poslanecké sněmovny a na fotografiích z Berlusconiho vily figuroval tzv. na Adama, takže ukázal gule vhodné k vykonávání prezidentského úřadu. V současnosti je navíc v komplikovaném vztahu se svým přítelem a lobbistou Markem Dalíkem, který zhruba 30 minut před dokončením tohoto textu nastoupil k výkonu trestu za podvod při nákupu armádních Pandurů. Pochybné vazby na české voliče zkrátka platí.

Hlasy odpůrců současného prezidenta může Mirek Topolánek získat díky svému proevropskému postoji a kritice aspiranta na premiéra Andreje Babiše, ale mohli by ho volit i někteří Zemanovi stoupenci, protože tito dva politici si jsou v lecčem podobní. Topolánek se nám po několika letech v ústraní, podobně jako Miloš Zeman v roce 2013, vrací. Tváří se, že má recept téměř na všechno – na Zemana, Babiše i na krizi demokracie a víry v EU. Mluví hezky…

A my mu to zbaštíme a hlavně zapomeneme, podobně jako u Miloše Zemana, na hříchy minulosti. Nakonec ho budeme třeba i volit, zkusíme vyhnat zlo menším zlem a pak se možná budeme divit, že se pořád motáme v kruhu politické nekultury.