Potkají se historik, medik, matematik, psycholog a ajťák. Čekáte vtip? Ve skutečnosti je to reálný popis demografického složení účastníků Letní akademie Discover, která také formou stipendií podporuje i sociálně znevýhodněné studenty. Nejsou tam proto, aby se hádali o správném výkladu světových problémů, ale aby své znalosti předávali stovkám středoškoláků a dokázali jim, že studium v létě nemusí být tak strastiplné, jak se může zdát.
Myšlenka Discoveru se zrodila na univerzitě v Oxfordu během rozhovorů dvou tehdejších slovenských studentů Marie Friedmannové a Kubo Mačáka. Maria měla tehdy za sebou výuku na letní škole Oxford Royal Academy. „Říkala jsem si, jak by to bylo skvělé, kdybych mohla něco takového absolvovat jako středoškolačka. Jednak si vyzkoušet, co bych chtěla studovat, protože předměty na střední jsou často vzdálené oborům na univerzitách, ale hlavně zprostředkovat našim středoškolákům tu radost z učení, kterou jsem zažívala na Oxfordu. Aby mohli vidět, že vzdělávání je proces objevování, argumentování, vlastního přemýšlení, zvědavosti, kritického myšlení a nikoliv memorování,“ popisuje Maria svou prvotní motivaci.
Kubo Mačák, který dnes působí jako docent mezinárodního práva na Univerzitě v Exeteru a jako právní poradce Mezinárodního výboru Červeného kříže v Ženevě, v tu dobu na Slovensku již organizoval Letní školu práva pro studenty z východoslovenských středních škol. „Inspiroval jsem se profesory, kteří mě vedli na zahraničních univerzitách, a snažil jsem se učit jiným způsobem, než na jaký byli studenti u nás zvyklí. Hodně jsme diskutovali, analyzovali přesvědčivost skutečných rozsudků, a kromě čistého práva jsme studentům dali příležitost naučit se něco i o psychologii svědeckých výpovědí nebo o zásadách boje proti korupci.“ V té době na Slovensku vedle toho existoval i Letní debatní institut Slovenské debatní asociace.
A právě na zmíněném Oxfordu, kde se nacházela silná česká a slovenská komunita, vznikla iniciativa tyto letní školy sloučit a tím je geograficky i obsahově rozšířit. „Spojili jsme síly s Andrejem Schulzem, který měl zkušenosti z debatního institutu, a z toho se zrodil Discover,“ popisuje vývoj Maria. První akademie se konala v roce 2011 pro studenty ze Slovenska. Později se ale rozrůstala dál. „Discover se rychle rozrostl na československou akci, z části díky našim československým přátelstvím na Oxfordu, ale i proto, že my - starci - jsme se všichni narodili a první roky prožili v Československu,“ dodává Maria. Dnes Discover otevírá dveře dokonce i mezinárodním studentům.
Z Přerova až na Univerzitu v Cambridge
Maria zároveň připomíná, že cílem Discoveru od začátku bylo ukázat studentům, jak úžasné vzdělávání může být, vštípit jim lásku k poznání a schopnost analyzovat a kriticky vyhodnocovat informace, ale také vytvořit prostředí, kde budou moci o tématech diskutovat z pohledu různých názorových táborů. O jejich účasti nerozhodují známky ve škole a ani nepříznivá finanční situace: s cílem podpořit sociálně znevýhodněné Discover každoročně nabízí stipendia formou snížení registračního poplatku a tímto způsobem ročně podpoří desítky středoškoláků. Kromě toho Discover zvyšuje sociální mobilitu tím, že se na něj sjíždí i studenti z regionů, kterým se často otevírá svět nových příležitostí.
Jednou z nich je Radka Pallová, která v minulosti absolvovala Discover třikrát a letos již druhým rokem studuje historii na Univerzitě v Cambridge. „Jsem z Přerova a nikdy by mě nenapadlo, že je pro mě možné se zkusit přihlásit — nebo se dostat — na Cambridge. Nebo vůbec to, že by mi takové prostředí vyhovovalo,“ říká. Student nebo studentka si vybere dva kurzy, které chce během týdne na Discoveru absolvovat – od práva či medicíny přes matematiku, filozofii a literaturu až po rozvojová studia nebo psychologii měst. Sama Radka říká, že si vyzkoušela různé předměty, od experimentální ekonomie až po literaturu. „Všechno bylo vyučováno velmi interaktivním stylem, kdy bylo záhodno, aby člověk kladl otázky a vytvářel si vlastní názor za pomocí nějakých důkazů, což mi přišlo o hodně užitečnější než typické biflování středoškolského učiva.“
Mimoto Discover mnohé přesvědčuje, že i studium oborů, které nejsou na první pohled lukrativní, může mít smysl. „Chtěla jsem původně vystudovat práva, ale to vzalo za své, když mě jeden z tehdejších lektorů upozornil na to, že je nejenom možné studovat to, co mě baví, ale dokonce je to žádoucí, a pravděpodobně ani neumřu hlady, když to se svojí historií risknu — to bylo docela odhalení pro moje šestnáctileté já, které žilo v jasné představě o tom, jaké předměty má smysl studovat, nebo nemá.“
Jiří Lhotka se kromě práce na vznikajícím start-upu podílí na organizaci a lektorování na Discoveru a sám byl kdysi jedním z účastníků, kterým Discover ukázal, že i obor, kterému se nevěnujete odmalička, se dá vystudovat na Univerzitě v Cambridge. „Přihlásil jsem se na Discover v roce 2014 a vzal jsem si kurz matematiky a informatiky, se kterou jsem neměl vlastně žádné zkušenosti. Do doby, než jsem jel na Discover, jsem měl pocit, že abych mohl úspěšně jít studovat informatiku na univerzitě, musím být jedním z těch, kteří programují od deseti let, jezdí na olympiády a celkově podléhají takovému tomu matfyzáckému stereotypu. To jsem přitom vůbec nebyl já — matematika a fyzika mi sice ve škole vždycky šly, ale kromě pár týmových soutěží jsem se jim mimo školu nijak nevěnoval a místo toho mě bavilo plno věcí ze sféry humanitních věd. Discover mi ale ukázal, že člověk, který má i jiné zájmy než matiku a fyziku, se může úspěšně věnovat exaktním vědám. A co víc — že mi tyhle věci jdou i v porovnání s lidmi, kteří se jim věnovali už dříve.“
Občanský aktivismus, duševní hygiena nebo lekce přípravy kávy
Odpolední čas je na Discoveru zasvěcen workshopům. Díky nim může každý například nahlédnout, jak probíhají kurzy v jiných oborech nebo získat motivaci ke studiu v zahraničí. Marie Polášková, která dnes i díky kontaktům z Discoveru pracuje v Institutu H21, kde se věnuje projektu proti společenské polarizaci, tvrdí, že právě workshop ji pomohl nasměrovat dál. „Workshop o studiu ve Velké Británii mi dodal kuráž, abych se přihlásila i na školy, na které jsem si moc nevěřila. A tak jsem díky Discoveru skončila na Durham University, kde jsem prožila nádherné tři roky svého života.“
Organizátoři cítí zodpovědnost nejen za vzdělávání svých mladších kolegů, ale taky za podporu jejich občanské angažovanosti. To byl primární důvod, proč workshopy vznikly — byl to nástroj, jak vést studenty k občanskému aktivismu a k práci na vlastních projektech, které by aspirovaly na vytvoření ideálního prostředí, v němž by studenti a studentky chtěli žít. „Možná ještě důležitější stopa, kterou na mně Discover zanechal, je právě zájem o lidi okolo mě, o společnost, o věci veřejné. I proto dnes po studiu a stážích v zahraničí pracuju ve slovenské státní správě a aspoň se snažím o rozvoj naší společnosti. Myslím si, že to vědomí zodpovědnosti a snahu o zlepšení stavu společnosti si nesu právě ze zkušeností s discoveráky a discoveračkami,“ říká jedna z bývalých absolventek Ema Grajcarová, která Discoveru vděčí za výběr studijního oboru, a dnes tak pracuje pro slovenské Ministerstvo financí.
Čím dál tím více se na Discoveru klade důraz také na duševní hygienu. Neoddělitelnou součástí jsou tak například workshopy či diskuze o stresu, syndromu vyhoření a duševních onemocněních. „Z tohoto hlediska na mě fakt zapůsobily večery, kdy se s námi lektoři bavili o svých duševních problémech — fakt to pro mě normalizovalo věci, se kterými jsem se trápila, a pomohlo mi to srovnat si v hlavě spoustu věcí,“ říká Radka Pallová. „Discover a lidé, kteří na něm pracovali, mi tehdy pomohli si uvědomit, že je to něco normálního, co můžu řešit, pracovat s tím a zvládnout s tím žít.“ Na workshopech ale i odpočívají od řešení svého budoucího směřování a problémů s tím spojených. A to například lekcí salsy, starořečtiny nebo přípravou kávy.
Discover jako spojka s domovinou
Práce lektorů a organizátorů není nijak finančně odměňována. Co motivuje mladé aktivní jedince, aby dobrovolně investovali několik týdnů svého léta do příprav a realizace Discoveru? „Bylo mi vždycky jasné, že komunitě, která mi toho tolik dala, chci pomoct a pokusit se inspirovat další generaci středoškoláků tak, jako moji lektoři kdysi inspirovali mě,“ říká Jiří Lhotka. Michala Števove, který se Discoveru poprvé zúčastnil už před osmi lety, k návratu v roli lektora nejvíce inspirovali jeho vlastní lektoři, které považoval za svůj vzor, a konverzace s nimi za motivaci k rozvoji ve vlastním životě.
Michal začal lektorovat už v roce 2014 se svým kurzem debaty pro pokročilé; dnes učí kurz s názvem Problem Solving a k Discoveru se každoročně vrací ze dvou důvodů: „První — komunita, která se okolo Discoveru vytvořila, je jedním z nejúžasnějších míst, kterých jsem měl tu čest být součástí. Na týden Discoveru během léta se těším celý rok, protože vím, že se potkám se starými známými, že poznám nové lidi a že znova načerpám pozitivní energii díky inspirativním rozhovorům o nápadech. Druhý — studenti a studentky jezdí na Discover z vlastní vůle, s obrovskou chutí naučit se něčemu novému a učit takové mladé lidi je pro mě čistou radostí. Jedním z důležitých principů Discoveru je vzájemný respekt mezi účastníky a účastnicemi, námi lektory a lektorkami a organizátory a organizátorkami. Tak jako se oni učí ode mě, tak i já učím svůj kurz s otevřenou myslí, připravený se něco naučit od nich.“
Mnoho absolventů a lektorů se po studiu v zahraničí vrací zpět domů. Několik z nich však prozatím zůstává pracovat v cizině a Discover pro ně představuje spojení s rodnou zemí. To platí i pro Michala, který v Edinburghu působí jako analytik pro neziskový Knowledge Transfer Network. „Od září 2014 žiju primárně v zahraničí, ale udržet si kontakt se Slovenskem a neztratit přátele ze svých sociálních kruhů pro mě vždy bylo důležité. Rovněž mám pocit, že chci Slovensku dát něco nazpět, přispět k jeho budování. Discover mi tohle všechno umožňuje právě přes práci s mladší generací, kterou považuju za velmi důležitou součást při zlepšování naší společnosti.“
Autorka se sama Letní akademie Discover zúčastnila.
