Spasí českou levici nové politické projekty jako je hnutí Budoucnost? | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Spasí českou levici nové politické projekty jako je hnutí Budoucnost?

Spasí českou levici nové politické projekty jako je hnutí Budoucnost?
Senátní volby 2018
• 
ZDROJ: ČTK

Vojtěch Petrů

Levicová politika je v Česku v krizi. Přitom každá zdravá demokracie potřebuje silné levicové strany. Doženou českou levici přízraky minulosti, dopadne na ni tvrdá realita současnosti, nebo dokáže postavit svou politiku na modelu, který jí zajistí budoucnost? Seriál o současné české i světové levici v historickém kontextu a s úvahou nad tím, co se musí změnit, abychom s ní mohli počítat i do budoucnosti.

Poslední léta v Česku vzniku novým levicovým uskupením příliš nepřála, trendem byl dlouho zrod především různých nacionalistických a anti-imigračních uskupení. To se ale nyní změnilo a v posledních měsících vznikla hned tři hnutí, která se hlásí k hodnotám moderní levice: důsledně levicové hnutí Budoucnost, umírnění progresivisté z Idealistů a radikální platforma Levice. Mají političtí nováčci šanci uspět a stát se důstojnou konkurencí současným sněmovním stranám? A stane se tak rok 2020 revolučním pro českou levicovou politiku?

Letos 22. ledna se v pražském Café Radost představilo nové politické hnutí. Jmenuje se Budoucnost a chce být radikální alternativou k současným uskupením, která spíše než dělání levicové politiky zaměstnávají vlastní problémy. Název je opravdu příhodný, protože doménou hnutí je zajištění lepší budoucnosti „jedné nádherné země v srdci Evropy“. Prioritou hnutí je řešení obecných problémů, které trápí Česko: chudoba, exekuční pasti, dostupnost bydlení či klimatická změna. Uskupení se pak silně vymezuje proti „elitářství a nepropustnosti mocenských struktur, kvůli kterým se z demokracie stává prázdný pojem“, „krátkozraké politice“ a „oligarchům, kteří bezostyšně prosazují své zájmy“. 

„Přicházíme s vizí spravedlivé, bezpečné a udržitelné budoucnosti. Budoucnosti, ve které ze společně vytvořeného bohatství těžíme všichni a ne jen úzká vrstva nejbohatších,“ jak stojí v úvodu programových priorit na webových stránkách hnutí. Zároveň upozorňují, že hnutí je „otevřené všem, kteří věří, že změn lze dosáhnout jenom společně a systémově.“ Má toto nové uskupení šanci stát se velkou stranou s dostatečně širokou skupinou voličů na to, aby mohla své programové priority uvést do praxe?

Intelektuálové a aktivisté stojí v čele nové levice

Nejprve se pojďme podívat na to, kdo za nově vznikajícím hnutím vlastně stojí. Hnutí si zakládá na tom, že vzniklo odzdola a že nežije z peněz oligarchů. Přípravný výbor uvedený na webových stránkách Budoucnosti je potom složený z celé řady na levicové politické scéně známých jmen, často pocházejících z levicově-intelektuálního a aktivistického prostředí či v minulosti napojených na současné „establishmentové“ levicové strany, především na Zelené. 

Neformálními lídry uskupení jsou Vendula Covreur a Filip Hausknecht. Covreur je místopředsedkyně levicové názorové platformy Idealisté a publicistka (přispívá do deníku Referendum nebo do lifestylového online magazínu pro ženy Heroine). O něco známější Hausknecht je politik a bývalý člen Zelených. Před pár lety vyvolal kontroverze a poprask zejména napříč pravicově orientovanými médii, když ještě jako komunální politik navrhl vyřešit problémy s bydlením vyvlastňováním prázdných bytů. Mezi další tváře přípravného výboru patří členka hnutí Limity jsme my Petra Jelínková, filosof působící v Akademii věd zabývající se zejména marxismem a člen Sdružení pro levicovou teorii Petr Kužel, člen předsednictva Mladých zelených Martin Mátl a jejich bývalá mluvčí Magdalena Michlová (Mladí zelení byli v minulosti mládežnická organizace Strany zelených, v roce 2019 se stranou ale ukončili spolupráci kvůli její kandidatuře do Evropského parlamentu v koalici s pravicovou TOP 09), lidskoprávní aktivistka zabývající se migrační problematikou Kateřina Nyklová a historik, spisovatel a publicista Vít Strobach.

Exekuce, bydlení a klimatická změna vévodí programu

Podrobný program hnutí zatím nepředstavilo, na webových stránkách však visí stručné programové priority. Hlavní téma je problematika dluhových pastí. Budoucnost je chce řešit zrušením soukromých exekutorů a usnadněním oddlužení, předcházet jim chce pak zvýšením důchodů a snížením zdanění práce, „aby si nikdo nemusel půjčovat na alespoň trochu důstojný život“. Nedostupnost bydlení zejména ve velkých městech chce hnutí řešit stavbou obecních bytů, zastropováním nájmů, ukončením bezdomovectví i ztížením podmínek pro platformy typu AirBnB. 

Jako lék na klimatickou změnu chce uskupení co nejrychlejší přechod na bezuhlíkové hospodářství a „omezení agro-oligarchů“. V oblasti sociálních dávek požaduje zvýšení platů pečovatelům, zdravotním sestrám nebo učitelům, reformu důchodového systému a zvýšení rodičovské. Mezi další priority hnutí patří budování nových státních podniků (veřejnou banku a telefonního operátora) a ukončení současného opačného trendu, privatizace, odstřižení oligarchů od moci (zpřísnění pravidel financování stran a vlastnictví médií, které často domácí miliardáři nedrží kvůli zisku, ale naopak jejich ztrátovost dotují pro zisk vlivu, přenastavení dotací pro zemědělce i usnadnění podmínek malým podnikatelům), zkrácení pracovní doby či investice do veřejné dopravy. 

Budoucnost české levice: Preference Zelených se léta pohybují pod hranicí vstupu do sněmovny. Existuje naděje na obrat?

Hnutí je aktivní i na sociálních sítích. Příspěvky zveřejňované na facebookových a twitterových stránkách naznačují, že se věnují kromě výše zmíněného programu i kulturním otázkám, především rasové diskriminaci a genderové problematice. V sérii příspěvků kolem Mezinárodního dne žen upozorňují na nerovnost v platech žen a mužů, na Mezinárodní den Romů zase na problematiku rasové diskriminace této menšiny ze strany většinové společnosti. Často zde také sdílí články svého člena, lékaře a vědce Jana Trnky, který publikuje na levicovém webu Alarm, naposledy poměrně mediálně známý příspěvek Jak je to vlastně s těmi rasami, ve kterém popisuje, že dělení lidstva na rasy je podle něj překonanou záležitostí. 

Západního střihu

Programové priority a rétorika hnutí naznačuje, že se chtějí stát radikálně-levicovou stranou západního střihu, tedy progresivním hnutím v poslední době čím dál oblíbenějším na západě Evropy a v USA, kde je podobné směřování reprezentované radikálním křídlem tamní Demokratické strany vedené senátorem a neúspěšným uchazečem o prezidentskou kandidaturu Berniem Sandersem nebo členkou Sněmovny reprezentantů Alexandrií Ocasio-Cortezovovou. 

Uznává to i přípravný tým Budoucnosti. Vendula Covreur krátce po oznámení vzniku strany v rozhovoru pro server Lidovky.cz potvrdila, že se částečně inspirují v zahraničí, třeba u španělského socialistického politického hnutí Podemos (Můžeme) založeném aktivistou Pablem Iglesiasem v roce 2014, které několikrát uspělo ve volbách a v současnosti zasedá ve vládě spolu se sociálními demokraty; u britských labouristů (respektive jejich radikálnější větve symbolizované bývalým předsedou Jeremym Corbynem) či u řecké levicově populistické koalice Syriza, kterou k moci vynesla tamní finanční krize. Snahu stát se moderně-levicovou stranou můžeme uvítat, protože na české politické scéně takové uskupení dlouhodobě chybí (vzdáleně ji připomínají Zelení). A pokud nejste zrovna levicovým fanouškem, může vás tak potěšit minimálně to, že hnutí obohatí českou politiku.  

Koncem května bylo hnutí Budoucnost zaregistrováno v Rejstříku politických stran a politických hnutí Ministerstva vnitra ČR. Ustavující sjezd je naplánován (v online formě) na 27. a 28. června (což je v době po vzniku tohoto článku, pozn. red.). Hnutí si zvolí spolupředsednickou dvojici (po Zelených druhé uskupení, které v Česku tento model přijímá). Podle tiskové zprávy má Budoucnost v současnosti 300 žádostí o členství a vznikají první krajské organizace. 

Idealističtí masarykovci 

Budoucnost ale není jediné levicově orientované hnutí, které v poslední době vzniklo. Mediální pozornost vyvolal i zrod zcela nového hnutí Idealisté začátkem letošního června. Idealisté (neplést s výše zmíněnou diskusní platformou Idealisté, hnutí je ale na ni částečně napojené) byla původně vnitrostranická platforma uvnitř ČSSD. Založení hnutí je vyvrcholením jejího postupného osamostatňování od domácké strany. Sloganem nového uskupení je „Lepší rozsvítit jednu žárovku, než proklínat tmu“ a symbolicky má v logu právě žárovku. Idealisté nejsou vyloženě levicové uskupení, ani se tak neoznačují, ale progresivní programové body jej v politickém spektru zařazují někam do středoleva. Hlásí se k odkazu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Zatím nemají podrobný program, na jejich webových stránkách visí jenom vágně popsané principy hnutí. 

Budoucnost české levice: KSČM. Důsledně levicová síla, nebo strana nostalgie po starém režimu?

Požadují svobodnou a demokratickou společnost (stát nemá občany šikanovat, kladou důraz na svobodná a silná veřejnoprávní média a na lidská práva), sociální spravedlnost (progresivní zdanění, růst mezd, odpovědnost korporací, boj proti exekucím a černé ekonomice), solidaritu (obrana odborů a neziskového sektoru, dostupné veřejné zpravodajství, investice do péče o seniory), vzdělávání (investice do vědy, výzkumu a kultury, kvalitní veřejné školství), udržitelnou ekonomiku (podpora start-upů, drobných živnostníků, existence silného státního sektoru v oblasti ekonomiky), řešení klimatické změny, odmítnutí jakékoliv diskriminace na základě pohlaví, rasy, národnosti, sexuální orientace nebo náboženství, bezpečnější svět (globalizaci se nesnažit zastavit, nýbrž mírnit její negativní dopady, Česko má být členem EU i NATO a má se vymanit z vlivu autoritářských velmocí Ruska a Číny). 

„Podhoubí“ nového hnutí je především v Brně a okolí. Stojí za ním brněnský student politologie a veřejné správy na Masarykově univerzitě a zároveň předseda názorové platformy Idealisté Vojtěch Vašák. Mezi další členy přípravného výboru patří knižní editorka Leona Králíková, bývalý starosta Tišnova Jan Schneider, sociální odborník Jan Karnet (v minulosti politik lokálního hnutí Žít Brno), učitel a zakladatel iniciativy Moderní levice (která nyní splynula s Idealisty) Martin Pleva a socioložka zaměřující se na lidská práva a genderovou rovnost Veronika Nováková. 

Inspirují se u postkomunistů

Poslední z v nedávné době vzniklých moderně-levicových stran je uskupení Levice, u kterého lze v názvu i v grafickém zpodobnění loga (a částečně i v programu) vysledovat zjevnou inspiraci u německé radikálně levicové postkomunistické strany Die Linke. Hnutí vzešlo z iniciativy Skutečná levice a v jeho čele stojí průmyslový vývojář Milan Neubert, bývalý pečovatel Petr Pávek a aktivistka za dostupnost bydlení Markéta Juřicová. Strana má nyní ustanovený celostátní výbor a přijímá zájemce o členství i registrované příznivce. 

Na webových stránkách zveřeknili program (zatím ne podrobný), který se i na české poměry zdá radikální a silně ambiciózní. Co tedy strana požaduje? Minimální mzdu přesahující hodnotu 20 tisíc korun a zároveň razantní zvýšení platů, snížení platů poslanců a ředitelů státních podniků, zastavení „exekutorské maxie“ a nespravedlivých exekucí, zastropování cen bytů, daňovou zátěž firem v závislosti na množství jimi produkovaných emisí, návrat vodohospodářské sítě do veřejných rukou, bílé zubní plomby pro pacienty zdarma, zastropování cen mobilních tarifů, omezení výdajů na armádu a přenesení financí do školství a sociálních služeb, zvýšení důchodů a silnější zdanění velkých korporací. 

Podrobnější dlouhodobé programové cíle jsou ještě daleko velkolepější. Hnutí chce hluboké ekonomické reformy, přesunout bohatství z rukou „privilegované menšiny“ do rukou většiny, a sociální a ekonomickou politiku tak přizpůsobit vzniku sociálně spravedlivé společnosti. Levice chce rovněž výrazně posílit veřejný a družstevní sektor ekonomiky. Zaměstnanci firem mají podle strany mít výrazně širší práva a možnosti mluvit do chodu firmy ve snaze naplnění známé levicové vize, že za spoluvlastníka nemá být považován jenom člověk, přispívající do firmy penězi (akcionář), ale i ten přispívající prací (zaměstnanec). Odbory mají být výrazně posíleny a pracovní doba se postupně zkracovat. Dostupnosti bytů se má dosahovat všemi možnými prostředky, případně i vyvlastněním a posílením práv nájemníků proti pronajímatelům. K plánům strany patří i široká a zásadní zelená transformace České republiky, přebudování a „demokratizace“ Evropské unie, kde nyní „mají hlavní slovo velké korporace a jejich loutky v řadách bruselských úředníků“ a vytvoření nového modelu evropské spolupráce založeném na volném pohybu osob a vzájemné solidaritě. 

Strana prosazuje vystoupení České republiky z NATO a chce zároveň usilovat o její úplné rozpuštění, protože ji považuje za „jeden z hlavních nástrojů nespravedlivého mezinárodního uspořádání“. Co se týče hodnot, stojí Levice na progresivní straně kulturní války, tedy požaduje dalekosáhlé změny společenského uspořádání a destrukci zažitých stereotypů: odmítá vnucování vzorců chování ve výchově (především se staví vůči genderové socializaci čili účelovému vštěpování stereotypního pohlavního chování dítěti). Strana odmítá „nadvládu většiny nad menšinou“ a prosazuje, aby nikdo nebyl diskriminovaný na základě vrozených neovlivnitelných aspektů (pohlaví, sexuální orientace, původ). 

Budoucnost české levice: Má ČSSD jako bývalý levicový lídr šanci vrátit se na výsluní?

Levice na svých stránkách deklaruje, že na evropské úrovni spolupracuje se Stranou evropské levice a s progresivním hnutím DiEM 25. Na české úrovni pak jednala několikrát o spolupráci s programově blízkým hnutím Budoucnost a s KSČM. Aktivní je i v několika kampaních: strana se v současnosti ve velkém soustředí na ovlivnění připravovaného nového územního plánu v Brně – žádá, aby byl vytvářen s ohledem na problém klimatické změny, prosazuje výstavbu nových bytů a omezení „brnocentrismu“. Mezi další známé iniciativy Levice patří petice za zmrazení nájmů bytů, feministická kampaň Květina je dar, rovnost právo nebo protest proti vydání spoluzakladatele serveru WikiLeaks, který zveřejnil utajené informace o válce v Iráku a Afghánistánu Juliana Assange do USA, kde jej chtějí odsoudit k doživotnímu vězení.

Na podzim se ukáže

Nyní se nutně nabízí otázka: mohou se nová hnutí stát úspěšnými? Je zřejmé, že ano. Klíčové bude zajistit si mediální publicitu a prostor. Bude to ale těžké, protože česká média mívají tendence věnovat se spíš novým stranám z opačné části politického spektra: vznik národně-konzervativní Trikolóry Václava Klause mladšího a předtím dnes již zaniklých Realistů politologa Petra Robejška dostal v médiích vzhledem k marginalitě obou uskupení větší prostor, než si zasloužil. 

Dále musí nová hnutí dobře koncipovat kampaň (ideálně založenou na kontaktu s potenciálními voliči) a v neposlední řadě předložit silná témata. Vzhledem k podobnému zaměření třech uskupení a současnému rozložení sil na politickém poli je však nutné poznamenat, že bez spolupráce to nepůjde. Zejména mezi téměř identickou Budoucností a Levicí. Sněmovní angažmá je pro strany podobné výchozí pozice běh na dlouhou trať, nic však není jisté: míra frustrace zejména mladších levicových voličů (a nejen jich) vůči současným politickým stranám je opravdu velká o poptávka po nové síle tu je. A to nejen mezi tradičně levicovými voliči, zkušenosti ze zahraničí ukazují, že podobné strany mohou být úspěšné i u prvovoličů či u doposud pravicovějších voličů z velkých měst. Jisté je, že „nová generace levice“ si může najít podporu napříč voliči všech věkových kategorií. 

Podzimní krajské a senátní volby ukážou, zda si nově vzniklá uskupení najdou místo na české politické scéně. Dosavadní zprávy ukazují, že političtí nováčci nelení a na nadcházející volby se pilně připravují. Hnutí Budoucnost a Levice již několikrát jednala o teoretické budoucí volební spolupráci. Levice deklaruje, že se podzimních voleb hodlá účastnit a už pro tyto účely zřídila i transparentní účet pro příspěvky na kampaň. Budoucnost plánuje o podobě volebního angažmá jednat na ustavujícím sjezdu plánovaném na konec června. Idealisté už dokonce od slov přešli k činům, v Plzeňském kraji kandidují v krajských volbách v rámci koalice spolu s hnutím STAN, Zelenými a lokálním uskupením Pro Plzeň. Koalici vede dosavadní hejtman Josef Bernard (dříve ČSSD), má tak poměrně velkou šanci na úspěch. 

To, jestli se stranám zadaří a na podzim budou v krajských zastupitelstvech Idealisté a mezi senátory bude několik osobností zvolených za Budoucnost či Levici, je nyní ve hvězdách. Jisté však je, že tu vznikají nová, ambiciózní, energická a radikální uskupení, která mají šanci oživit českou již několik let zakonzervovanou politickou scénu. Pokud budou nadnášet velká témata, která nyní zůstávají často opomenutá, můžou pořádně zavařit stávajícímu „levicovému establishmentu“, tedy ČSSD, KSČM a Zeleným. 

Další díl: V čem by se měla česká levice změnit a kde se může inspirovat?

Autor: Vojtěch Petrů
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!