Na ukrajinskou protiofenzivu, která by Kyjevu navrátila část Rusy okupovaného území, se čekalo týdny až měsíce. Nyní podle dostupných zpráv pokus o zpětné získání území na jihu u města Cherson skutečně začal. Ukrajinským silám před zimou rychle ubíhá čas, aby teritorium západně od Dněpru ovládly. K aktivitě je tlačí touha dosáhnout významného úspěchu, snaha vyhnout se zamrznutí konfliktu i obava z falešného ruského referenda a z únavy spojenců, kteří budou v chladných měsících pod energetickým tlakem Moskvy.
Zprávy z ukrajinské fronty jsou zatím střídmé a nedají se nezávisle ověřit, ostřelování jihoukrajinského Chersonu ovšem připouští i Rusko. Kyjev uvedl, že zahájil protiofenzivu v několika směrech, ale dává najevo, že nechce poskytovat mnoho informací, které by mohl využít nepřítel.
„Pokud chtějí přežít, je čas, aby ruská armáda utekla. Jděte domů, Ukrajina si bere zpět to, co jí náleží,“ vzkázal agresorům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho poradce Oleksij Arestovyč zdůraznil, že operace bude pomalá, ale jejím výsledkem bude instalace ukrajinských vlajek nad každou ukrajinskou usedlostí.
Odborníci jsou v tuto chvíli v hodnocení situace opatrní. „Zatím není možné potvrdit rozsah ukrajinských úspěchů,“ píše kupříkladu ve své zprávě britské ministerstvo obrany. Podotýká, že Rusko sice od začátku srpna vynakládá značné úsilí na posílení svých sil na západním břehu Dněpru, většina jeho jednotek ale zřejmě není kompletní a spoléhá se na křehké zásobovací linky prostřednictvím trajektů a pontonových mostů přes klíčovou řeku.
Až nyní končí příběh Sovětského svazu. Putin tuto válku nepřežije, říká analytik Svárovský
„Nelze čekat, že Ukrajinci během jednoho dne rozloží ruskou obranu. Jasněji bude tak za dva tři dny,“ podotýká Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Míní, že útočníci by v rovinaté oblasti mohli postupovat relativně rychle za předpokladu, že mají dostatek obrněných sil.
„Rusové zřejmě v oblasti nebudou mít více než 20 až 25 tisíc vojáků, což je opět faktor, který by měl hrát do karet útočníkům. I s ohledem na omezenou ruskou logistiku v regionu je tohle oblast, kde mají Ukrajinci jednoznačně největší šance,“ dodává. Zdůrazňuje však, že útok vyžaduje větší schopnosti na úrovni konkrétních jednotek i štábů než obrana. Výcvik a zkvalitňování velení podle něj mohou být důvodem, proč protiofenziva přichází až na sklonku léta.
„Je otázka, nakolik je v tuto chvíli ukrajinská armáda připravená a nakolik má zmobilizované síly, protože se hodně dlouho mluvilo o tom, jestli bude v pozici podnikat takový úder a mít kapacitu se mu soustavně věnovat,“ potvrdil nelehkou přípravu i analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Experti se však domnívají, že i když se protiofenziva očekávala o něco dříve, mají Ukrajinci ještě čas dosáhnout pokroku, než dojde ke zhoršení počasí, terén začne být problematický a boje uvíznou. „Teď je poslední chvíle, kdy se tato operace dá podnikat, aby měla smysl, aby měli čas nutný na osvobození větší části teritoria,“ tvrdí Havlíček.
Kyjev si každopádně těžko může dovolit aktivitu odkládat až na jaro i z politických důvodů. Evropa je před zimou ve velmi nepříjemné energetické pozici a rostoucí potíže by ji mohly od další podpory Ukrajiny odradit. Kreml přitom zjevně spoléhá na zemní plyn jako na silnou zbraň, kterou může odhodlání Západu zlomit. Případný jasný úspěch ukrajinských sil však ospravedlní smysluplnost vojenské pomoci i protiruských sankcí.
Nečinnost Kyjeva by naopak byla prospěšná pro Moskvu. „Rusko směřuje k zamrzlému konfliktu, dokud nebude mít šanci se regenerovat,“ řekla už dříve Foreign Policy expertka na ruskou armádu Dara Massicotová z amerického think-tanku RAND Corporation. „Ten by jim umožnil sedět a doufat, že se svět pohne dál,“ dodala s tím, že by taková situace mohla trvat roky, dokud by Moskva nevyhodnotila, že se její síly znovu vzchopily.
Ukrajině navíc hrozí, že by si Kreml mohl své dosavadní územní zisky pojistit i politicky, přestože pochybnými prostředky, které by přinejmenším Západ neakceptoval. „Rusové deklarovali, že by v září chtěli uskutečnit v Chersonské oblasti referendum. Celkem pochopitelně by Kyjev takovéto referendum rád překazil,“ podotkl Kofroň.
„Když tam rozjedete velkou bojovou operaci, vyloučíte, že 11. září budete mít sérii referend minimálně v tom jižním cípu země,“ věří Havlíček, že načasování operace může jednoznačně souviset s ruským záměrem spojit regionální volby s pořádáním pseudohlasování na okupovaných ukrajinských územích.
V neposlední řadě by jasný úspěch pomohl samotným Ukrajincům. „Zelenského vláda musí poskytnout ukrajinskému lidu morální vítězství, které mu pomůže k motivaci dále přinášet těžké oběti v dlouhé válce. Osvobození druhého největšího města okupovaného Ruskem (po zničeném Mariupolu) by to mohlo dokázat,“ poznamenal ve své analýze pro izraelský list Haaretz uznávaný komentátor Anshel Pfeffer.
„Kdyby se Ukrajincům útok povedl na sto procent, mohlo by se jim podařit nejen získat území zpět, ale i obklíčit a zničit poměrně velké množství ruských sil. A takové vítězství by výrazně naklonilo misky vah ve prospěch Ukrajiny,“ zdůraznil význam protiofenzivy Kofroň.
Na druhou stranu neúspěch nebo pouze nevýznamný územní zisk za cenu velkých ztrát mohou demoralizovat ukrajinské síly i obyvatelstvo a nasměrovat válku směrem žádoucím pro Rusko.
