Místo NATO nové evropské spojenectví. Zelenského rival nastínil budoucnost Ukrajiny
- Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj se domnívá, že Ukrajina se členem NATO nikdy nestane.
- Za hlavní překážku označil zastaralé vojenské standardy aliance, které podle něj neodpovídají realitě současné války.
- Místo členství v NATO by se podle Zalužného měla Ukrajina zaměřit na budování nových evropských bezpečnostních aliancí.
Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády a současný velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj výrazně zpochybnil dlouhodobou snahu Kyjeva o vstup do Severoatlantické aliance. Podle něj je stále méně pravděpodobné, že se Ukrajina někdy stane členem NATO. Důvodem prý není pouze politická situace, ale také skutečnost, že samotná aliance nedokázala držet krok s proměnou moderního válčení.
Zalužnyj své názory představil během setkání ukrajinských velvyslanců v Kyjevě. Připomněl, že se více než deset let podílel na zavádění aliančních standardů do ukrajinských ozbrojených sil a opakovaně slýchal, že členství je na dosah. Přesto dnes tvrdí, že se tento scénář s největší pravděpodobností nenaplní.
Za 12 let se možná NATO přiblíží Ukrajině
Podle bývalého velitele se NATO stále opírá o vojenské principy, které vznikaly v době po druhé světové válce a které již neodpovídají realitě konfliktů 21. století. Ukrajinská armáda se mezitím během války s Ruskem podle něj proměnila natolik, že její zkušenosti a způsob vedení bojových operací jsou v mnoha ohledech dál než současné alianční postupy.
Zalužnyj upozornil, že alianci čeká dlouhé období přizpůsobování novým podmínkám. Odhadl, že změna standardů může trvat přibližně dvanáct let. Teprve poté by podle něj NATO mohlo dosáhnout úrovně, která by lépe odpovídala současnému charakteru válčení. Právě proto považuje představu o rychlém vstupu Ukrajiny do aliance za nereálnou.
Přesto bývalý vrchní velitel neodmítá spolupráci se západními zeměmi. Naopak zdůrazňuje, že Ukrajina stále potřebuje technologie, kterými státy NATO disponují. Jako příklad uvedl zejména prostředky protivzdušné a protiraketové obrany, nebo technologie využívané ve vesmíru. Ty podle něj zůstávají klíčové pro obranu země.
Namísto členství v NATO však Zalužnyj vidí perspektivu ve vzniku nových evropských bezpečnostních struktur. Domnívá se, že právě ty budou v budoucnu hrát významnější roli při zajišťování bezpečnosti na kontinentu. Ukrajina by se podle něj měla připravit na zapojení do nových obranných bloků, které mohou v příštích letech vzniknout.
Jako jeden z možných směrů zmínil Společné expediční síly (Joint Expeditionary Force, JEF), tedy uskupení vedené Velkou Británií sdružující převážně severské a pobaltské státy. Připustil sice, že tato iniciativa zatím neposkytuje kolektivní obranu obdobnou článku 5 Severoatlantické smlouvy, zároveň ale upozornil, že představuje platformu, která se může dále rozvíjet. Podle něj Ukrajina dosud dostatečně neusilovala o hlubší zapojení do tohoto formátu.
Ukrajina v prvních letech války byla především příjemcem vojenské pomoci, dnes disponuje jednou z nejzkušenějších armád v Evropě. Bojové zkušenosti z rozsáhlého konfliktu vedly k rychlému rozvoji bezpilotních prostředků, raketových systémů i nových taktických postupů, které podle řady pozorovatelů předčí schopnosti mnoha aliančních armád.
Na společných cvičeních s jednotkami NATO údajně ukrajinští vojáci opakovaně překvapovali spojence především způsobem nasazení dronů a flexibilitou při vedení bojových operací. Právě zkušenosti z války mění dosavadní pohled na vztah mezi Ukrajinou a aliancí. Zatímco dříve se Kyjev snažil přiblížit standardům NATO, dnes se stále častěji hovoří o tom, že samotná aliance může čerpat zkušenosti právě od ukrajinské armády.
Zalužného podpora poklesla
Výroky bývalého vrchního velitele jsou významné také z politického hlediska. Zalužnyj patří dlouhodobě mezi nejpopulárnější osobnosti na Ukrajině a je často označován za možného kandidáta v příštích prezidentských volbách. Přestože v roce 2024 opustil funkci nejvyššího velitele ozbrojených sil a stal se velvyslancem ve Spojeném království, jeho veřejná vystoupení nadále přitahují značnou pozornost.
Podle zveřejněných průzkumů sice jeho volební podpora oproti předchozímu roku oslabila, stále však patří mezi nejsilnější potenciální soupeře prezidenta Volodymyra Zelenského. V hypotetických parlamentních volbách by navíc případná Zalužného politická strana získal významnou podporu voličů, přestože zatím žádný politický subjekt nezaložil.
Ukrajinská ústava nadále označuje vstup do aliance za strategický cíl země. Prezident Zelenskyj v minulosti připustil, že Kyjev by mohl otázku členství dočasně odložit, pokud by od Spojených států a evropských partnerů získal dostatečně silné bezpečnostní garance. Zalužnyj ale naznačuje, že budoucnost evropské bezpečnosti nemusí být postavena na současné podobě NATO, ale spíše na nových formách obranné spolupráce, které budou lépe odpovídat zkušenostem z války na Ukrajině.
