Ukrajina zkouší zadní vrátka do NATO. Její dronová expertíza je příliš cenná na to, aby ji Západ nevyužil
- Kyjev argumentuje tím, že má Severoatlantické aliance co nabídnout, jeho schopnosti prověřila válka.
- Rozrůstá se počet aliančních zemí, které s Ukrajinou uzavírají dronové dohody.
- Země se i ve válce vrhá na export zbraní a zvažuje jasná pravidla pro byznys se soukromými obrannými službami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl dlouho v roli prosebníka, který objíždí země a důležité události se žádostmi o zbrojní a finanční pomoc proti ruské agresi. To se ale pomalu mění. I na současném summitu NATO spojenci Ukrajině pro letošek přislíbili sedmdesát miliard eur a řešila se protivzdušná obrana proti balistickým raketám pro napadenou zemi. Zároveň se ale Kyjev přesunul do kategorie aktérů, kteří mají hodně co nabídnout. Válka na Blízkém východě Ukrajině pomohla s vývozem dronové expertízy. Kyjev nejspíš doufá, že by ho cenné zkušenosti časem mohly dostat i do aliance.
Zelenskyj na summitu obnovil výzvu, aby 32 zemí paktu přijalo Ukrajinu do svých řad. Neargumentoval tím, že by tak byla lépe chráněna před ruským rizikem. Tvrdí, že jeho země se osvědčila, disponuje jedněmi z nejmodernějších bojových kapacit v Evropě a její členství v alianci by proto bylo zcela přirozené.
Kyjev předvádí své schopnosti
„Opravdu si myslíte, že by bylo správné nechat mimo NATO zemi a lidi s touto úrovní obranných schopností? Pokud již tyto schopnosti máme, pokud Ukrajinci již vědí, jak takto bojovat, pak dává smysl, aby se tyto schopnosti staly součástí kolektivní obrany aliance. To by nás všechny posílilo,“ apeloval na ostatní Zelenskyj. Prezident tvrdí, že Ukrajina zvýšila míru zachycování dronů Šáhed na více než devadesát procent. „S veškerou úctou, žádná jiná země nemá schopnost bránit se útočným dronům v tomto měřítku,“ poznamenal.
Zdůraznil ale i schopnost ukrajinských zbraní pronikat ruskou obranou a zasahovat energetické cíle až tisíce kilometrů od hranic Ukrajiny. Rusko podle něj dlouho věřilo, že mu jeho obrovské území poskytuje bezpečné zóny pro vojensko-průmyslovou kapacitu, které leží mimo nepřátelský dosah. Nové ukrajinské technologie ale přinesly revoluci do válčení a Moskvu této iluze zbavily. „Zcela jsme vyloučili samotnou myšlenku, že by Rusko mělo strategické zázemí,“ podotkl Zelenskyj.
Členství Ukrajiny má řadu odpůrců a opakovaně ho vyloučil i americký prezident Donald Trump. „NATO – na to můžete zapomenout. Myslím, že to je pravděpodobně důvod, proč to celé začalo,“ tvrdil například loni. Před časem se tak zdálo, že Kyjev myšlenku na přičlenění k vojenskému partnerství opouští jako neprůchodnou.
Drony na prvním místě
Konflikt na Blízkém východě ale ukrajinské vyhlídky vylepšil. Státy v Perském zálivu začaly hledat ochranu před útoky íránských dronů a nejpovolanější byl právě Kyjev. Ukrajina poslala do regionu dvě stovky vojenských expertů, kteří tam nejenom radili, ale údajně i přímo sestřelovali Šáhedy. „V těch zemích, které nám otevřely své systémy protivzdušné obrany, naši experti dokázali velmi rychle poradit, jak tyto systémy posílit. V některých případech jsme se přímo podělili o své zkušenosti s reálnou obranou,“ líčil Zelenskyj v dubnu.
Ukrajina v uplynulých měsících podepsala dronové dohody se Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty a Katarem. Stejný zájem ale projevily i státy mimo válečný region, konkrétně Litva, Lotyšsko a Ázerbájdžán. A nyní přímo v Ankaře přibyly tři nové podpisy, od Estonska, Nizozemska a Dánska. Kyjev navíc tvrdí, že další úmluvy se ladí, zájem o ně mají Německo, Norsko, Finsko a Kanada.
Ukrajina o těchto ujednáních neposkytuje detaily. V červnu ale Zelenskyj uvedl, že tak jako poslal experty na Blízký východ, může poskytnout pomoc i pobaltským zemím a také dalším evropským zájemcům. Zdůraznil přitom, že dronové smlouvy neznamenají jen nákupy techniky.
Také představitel Bezpečnostní rady Ukrajiny Davyd Alojan k dohodám sdělil, že ještě důležitější než samotné bezpilotní prostředky jsou zkušenosti a znalosti a přístup ke všem komponentám, které tvoří systém na Ukrajině. Zdůraznil, že sofistikované zachycení útoků vyžaduje komplexní radarové řešení.
Pravidla pro transparentní export zbraní
Země na začátku července schválila první transparentní mechanismus pro vývoz domácích zbraní a obranných technologií do partnerských zemí. Má pomoci místním zbrojařským firmám přilákat mezinárodní investice a zvýšit výrobní kapacity. Zahraniční kupci budou mít ale zakázaný reexport zbraní bez výslovného svolení Kyjeva a frontové potřeby bránící se země zůstanou prioritou. Před pár dny dostala povolení k vývozu dvou tisícovek dronů F10 do USA firma F-Drones. Šlo o první povolení vývozu plně smontovaných dronů.
Kyjev dával najevo, že za významné nepovažuje pouze diplomatické jednání v Ankaře, ale i úterní Fórum obranného průmyslu. „Pro nás je opravdu důležité mít fórum nejen jako platformu, kde můžeme sdílet náš úspěšný příběh, ale také jako přehlídku integrace mezi ukrajinským a aliančním obranným průmyslem. Je to opravdu důležitá součást summitu,„ řekla serveru Euractiv šéfka ukrajinské mise při NATO Aljona Geťmančuková.
Sílu Ukrajiny připouštějí i představitelé NATO a EU. „Ukrajina právě teď mění dynamiku na bojišti díky statečnosti, obětavosti a vynalézavosti svých ozbrojených sil,“ konstatoval generální tajemník aliance Mark Rutte. Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius koncem června prohlásil, že Ukrajina disponuje nejinovativnějším obranným průmyslem na světě. Vyzval k jeho plné integraci do dlouhodobé bezpečnostní architektury Evropské unie.
Obrovský nárůst kapacit ukrajinské vojenské produkce
Ukrajina podle svého tvrzení během více než čtyř let války dokázala rozšířit hodnotu své vojenské produkce z jedné miliardy dolarů padesátinásobně. V důsledku toho nyní Kyjev z domácích zdrojů pokrývá přes polovinu potřeb obranných sil. Očekává se, že jen výroba ukrajinských dronů a raket by mohla letos dosáhnout 35 miliard dolarů.
Ukrajinští vojáci se už nyní účastní cvičení zemí aliance a mnohdy poukazují na její velké slabiny. „Švédská armáda má potenciál, ale potřebuje zlepšit jak své drony, tak taktiku, zatímco velitelé potřebují hlubší pochopení boje s drony,„ popisoval nedávno ukrajinský pilot dronů s přezdívkou Karat novinářům svá zjištění z manévrů na ostrově Gotland v Baltském moři.
I tak se nyní nezdá reálné, že by se ukrajinský sen o členství v NATO v brzké době zhmotnil. Politicky téma nejspíš zůstane těžko průchodné. Zvlášť v době, kdy se ochladily i vztahy Kyjeva s jedním z jeho dřívějších největších zastánců, Varšavou. Polský prezident Karol Nawrocki odmítá diskusi o přijetí Ukrajiny do aliance přinejmenším do doby, dokud bude ve válce.
Stovky tisíc veteránů s bojovými zkušenostmi
Schopnosti Ukrajinců by se ale teoreticky v budoucnu mohly obrátit i proti NATO. Jejich vojenská expertíza nejspíš nezůstane jen pod kontrolou státu, ale snadno se z nich může stát žádaný soukromý byznys. „Pravděpodobně jsme svědky zrodu zcela nového velkého odvětví ukrajinských soukromých poskytovatelů obranných služeb,“ řekl v rozhovoru pro Euractiv ukrajinský vojenský poradce Fedir Serďuk.
Ukrajinská legislativa v současnosti zakazuje ozbrojené formace mimo státní kontrolu, ale zaostává za praxí. V zemi proto sílí tlak k jasné regulaci soukromých společností. „Klíčovou otázkou není, zda zákon o soukromých vojenských společnostech umožní nové typy činností, ale zda vytvoří transparentní mechanismus pro státní kontrolu a právní regulaci stávajících praktik,“ řekla webu The Kyiv Independent Teťjana Kebkalová z Omega Consulting Group, která poskytuje obranné služby.
Zelenskyj otevřeně hovoří o tom, že iniciativa má za cíl vytvořit obchodní příležitosti pro veterány a umožnit Ukrajině exportovat své bezpečnostní znalosti z válečného období. I ministr vnitra Ihor Klymenko podotkl, že Ukrajina má co nabídnout globálnímu bezpečnostnímu trhu. Někteří kritici tvrdí, že legalizace vytvoří bezpečnostní rizika, pokud dohled nad organizacemi zůstane nejasný. Dá se zároveň čekat, že ochota a schopnost kontroly nad veterány bude úzce souviset s dalším vývojem země a jejím naladěním vůči Západu.
