Rusko-ukrajinská válka vstupuje s příchodem zimy do další fáze, ve které budou vojáci obou stran čelit kromě nepřítele i krutým mrazům. Už na konci listopadu se Ukrajinou přehnala sněhová bouře, která si vyžádala nejméně pět lidských životů. Noční teploty mohou na východě země v příštích týdnech klesat až pod minus 20 stupňů Celsia. Přesto však podle analytiků v tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by v blízké době mělo dojít k uzavření příměří.
„Zimní počasí může mít velký vliv na další pokračování konfliktu,“ podotýká výzkumná pracovnice Institutu Europeum Danielle Piatkiewiczová. Obě armády se podle expertky mohou potýkat s logistickými problémy při přesunu zásob. Také údržba zbraní a vojenské techniky je při nízkých teplotách složitější. Tma, chlad, vlhko a množící se krysy v zákopech budou nahlodávat morálku bojovníků. Komplikace nicméně může přinést i nečekané oteplení. Těžkým obrněným vozidlům v takových případech hrozí, že uváznou v bahně a stanou se snadným cílem nepřátelské palby. Z toho vyplývá, že zimní měsíce nejsou ideální pro rozsáhlé bojové operace a velké přesuny vojsk.
„Ukrajinské a ruské síly si na druhé straně prošly těmito zkušenostmi během loňské zimy, takže se dá předpokládat, že na tu letošní budou lépe připraveny a přizpůsobí novým podmínkám své strategie,“ odhaduje Piatkiewiczová. Poslední týdny ukazují, že Rusko se v zimě opět zaměří na letecké bombardování ukrajinských měst a energetické infrastruktury a za tímto účelem nashromáždilo obrovské množství raket, varoval minulý měsíc šéf NATO Jens Stoltenberg.
Ukrajinci ale pokračují v posilování své obrany a dokonce odpovídají vlastními útoky na ruskou infrastrukturu. „To se projevilo například v září, kdy ukrajinské drony zaútočily na elektrickou rozvodnu v obci nedaleko společné hranice a způsobily tak značné škody v ruské energetické síti,“ říká Piatkiewiczová.
Prozatím se zdá, že se Ukrajině daří odolávat ruským raketám lépe než loni. „Na začátku prosince jsem byl v Kyjevě a oproti stavu před rokem, kdy docházelo napříč celou zemí od východu až po západ k výpadkům i pravidelnému plánovanému vypínání elektřiny z důvodu stabilizace sítě, je nyní situace bezproblémová, ačkoli se tento stav samozřejmě může rychle změnit,“ potvrzuje analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.
Zklamání z nezdařené protiofenzivy
Daleko větším problémem než chladné počasí může být pro ukrajinské vojáky jejich psychika. Zatímco před rokem armádu pohánělo nadšení z toho, že se jí podařilo Rusy vytlačit z části území a připravovala se na velkou protiofenzivu, od níž si mnozí hodně slibovali, letos je nálada Ukrajinců velmi pochmurná, konstatuje agentura Bloomberg.
Ukrajinská protiofenziva, která probíhala od letošního června, nepřinesla kýžený výsledek, což nedávno přiznal i prezident Volodymyr Zelenskyj. Síly Kyjeva během ní dosáhly jen omezených územních zisků. Vojáci a obyvatelé se tak podle Bloombergu začínají smiřovat se skutečností, že konflikt potrvá déle, než očekávali. V souvislosti s tím se dostavuje únava a deprese a klesá i popularita Zelenského. Prezidentovi v současné době důvěřuje kolem 76 procent Ukrajinců, dříve to bylo až 91 procent.
Americký list Wall Street Journal dokonce s odvoláním na tvrzení několika západních diplomatů a vojenských stratégů uvádí, že Ukrajina nebude schopna podniknout další významnou protiofenzivu dříve, než v roce 2025. S tím víceméně souhlasí i experti, které oslovil deník e15.
„Aby se změnil status quo, bude Ukrajina potřebovat daleko větší podporu Západu na všech frontách – zejména v oblasti zásobování a vojenského vybavení,“ myslí si Piatkiewiczová. „Přesunutí bojů z promrzlé země do vzduchu prostřednictvím posílení protivzdušné obrany, například nasazením stíhaček F-16, by ale mohlo situaci výrazně změnit,“ dodává výzkumnice.
Jenže právě na straně Západu se v poslední době objevují náznaky, že ochota pomáhat Kyjevu slábne. Američtí Republikáni na začátku prosince zablokovali v Senátu USA další balíček vojenské pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun). V několika evropských volbách na podzim uspěli politici s protiukrajinskou rétorikou (Geert Wilders v Nizozemsku nebo Robert Fico na Slovensku). Pozici Kyjeva by mohl dále zhoršit případný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Pozornost Západu od války na Ukrajině nepochybně odvádí i paralelně probíhající konflikt v Izraeli.
Dalším vážným problémem může být i skutečnost, že se Evropě nedaří rozjet zbrojní produkci, aby případně dokázala Ukrajině nahradit výpadek amerických dodávek. Evropská unie v březnu slíbila, že Kyjevu do roka dodá milion kusů dělostřelecké munice. Část měla poskytnout ze svých zásob, další pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit. Norská zbrojní společnost Nammo ale odhaduje současnou celkovou evropskou výrobní kapacitu na půl milionu kusů nábojů ročně. Už nyní je tak zřejmé, že plán vázne a Kyjev zatím dostal jen necelou třetinu přislíbeného objemu.
Dezertéři a naštvané ruské manželky
Na druhé straně ani Kreml zřejmě nemůže v průběhu zimy pomýšlet na výraznější průlom frontové linie. Podle serveru The Moscow Times v ruské armádě prudce narůstá počet dezertérů. V Rusku zároveň sílí protesty tamních žen, které požadují, aby se jejich manželé, synové či bratři vrátili domů. Nedávné zbrklé ruské útoky okolo měst Avdijivka v Doněcké oblasti a Kupjansk v Charkovské oblasti rovněž nepřinesly větší úspěch, jen vysoké ztráty. Ukrajinské síly odhadují, že Rusové jenom v týdnu mezi 20. a 26. listopadem přišli každý den skoro o tisícovku mužů.
Ačkoli tedy nadcházející měsíce nejspíš nepřinesou viditelný posun na bojišti, experti se nedomnívají, že brzy dojde na jednání o míru. „Dokud bude Rusko okupovat jakýkoliv ukrajinský region, tak si mírové rozhovory představit nedokážu. Pro jakéhokoliv ukrajinského politika by to za současné situace byla politická sebevražda,“ vysvětluje Lebduška. „Většina Ukrajinců stále věří, že dokážou osvobodit alespoň část okupovaného území, zatímco Rusové se zcela evidentně nevzdávají svých snah obsadit co největší část Ukrajiny. Aby byly nějaké rozhovory reálné, tak by se musel výrazněji změnit poměr sil na frontě nebo by muselo dojít ke kompletnímu zamrznutí fronty, což nyní stále ještě nepozorujeme,“ doplňuje analytik.
Faktorem mohou být podle stanice Al-Džazíra i blížící se prezidentské volby v Rusku, které se konají v březnu. Ruský prezident Vladimir Putin se před nimi zřejmě bude chtít blýsknout nějakým alespoň symbolickým vítězstvím, uvádí stanice.
