Na obranu už jde 3,3 procenta HDP, chlubí se vláda. Nově počítá i rekordní investice do dálnic
Nový způsob, jakým NATO stanovuje výdaje na obranu, odstartoval poměřování svalů členských zemí. Už se nezapočítají jen nákupy bojových letounů nebo tanků, ale i výdaje na výstavbu dálnic. Zda všechny položky vykázané jako „obranná investice“ projdou, bude záležet na bruselské centrále aliance.
„Už teď jsme na 3,3 procenta HDP. Přímo rezort obrany vydává dvě procenta a zbývajících 1,3 procenta se nachází v jiných rozpočtových kapitolách,“ řekla v rozhovoru pro e15 ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ve finančním vyjádření se celková částka za minulý rok prý pohybuje kolem 250 miliard korun, z toho čistě armádní výdaje činí přes 150 miliard. Letos to má být ještě více.
Česko se stará o spojenecké vojáky
Vzhledem k tomu, že si státy NATO letos odsouhlasily vynakládat na obranu včetně infrastruktury do roku 2035 místo dosavadních dvou procent HDP plných pět procent, Česko by podle Černochové mělo nový strop postupně splnit. Hlavně proto, že z oněch pěti procent HDP má 1,5 procenta putovat nikoliv přímo do armády, ale právě na výstavbu nových silnic či dálnic, školení a ochranu civilistů, kyberbezpečnost nebo nárůst kapacit ve zdravotnictví.
Přes Česko, podobně jako přes Polsko nebo Slovensko, se přesouvají spojenci na různá cvičení. V případě vážné krize by ale vojáků i techniky výrazně přibylo. „Před červnovým summitem aliance v Haagu byly polemiky o tom, zda takzvané hostitelské země mohou dávat do výdajů na obranu i peníze vynakládané na mobilizační přesuny. Nyní by se započítávat měly, proto máme některé položky na ministerstvu dopravy. Týkají se výstavby a posilování silniční sítě, mostů, odpočívadel a další související infrastruktury,“ dodává šéfka rezortu obrany.
Dálnice či zásoby pohonných hmot
Černochovou zmíněné výdaje na obranu přesahující tři procenta HDP, které bude ČR vykazovat NATO za minulý rok, tak z nemalé části zahrnují například rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten loni hospodařil s rekordními 79 miliardami korun, drtivá většina peněz putovala právě na budování a opravy dálnic, mostů a silnic nižších tříd.
Další započítané miliardy tvoří státní hmotné rezervy, jako jsou pohonné hmoty nebo potraviny, přípravu civilního obyvatelstva, výdaje Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, Národního bezpečnostního úřadu nebo nákupy sanitních vozů, zdravotnického materiálu či modernizace nemocnic souvisejících s možnou péčí o spojenecké vojáky v případě, že by byli zraněni.
Odhad o celkových českých obranných výdajích ve výši 3,3 procenta HDP vypracovala po summitu NATO sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany. „Jde o předběžný výpočet, protože přesná pravidla na započítávání všech těchto výdajů se v rámci aliance teprve nastavují,“ upozorňuje mluvčí rezortu obrany Karel Čapek.
NATO asi neuzná všechny položky
Zda jsou české obranné výdaje skutečně vysoké tak, jak to vychází Černochové, zatím není jisté. Ústředí NATO v Bruselu každoročně kontroluje data vykazovaná všemi členskými státy, stanovisko vydává na podzim.
Někdy se ale představitelé aliance ozvou s předstihem. Letos to potkalo Itálii, která je ve financování armády za ostatními spojenci už delší dobu pozadu. Tamní vláda si jako obranný výdaj chtěla započítat i dlouho plánovaný vysutý most za 13,5 miliardy eur (přes 337 miliard korun), který má spojit kontinentální část země se Sicílií. Řím argumentoval tím, že na ostrově jsou základny využívané silami NATO, jimž nová spojnice usnadní pohyb.
„Vedl jsem rozhovory s některými zeměmi, které mají velmi rozšířený pohled na výdaje související s obrannou,“ nechal se slyšet americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker a naznačil, že zaúčtování mostu Římu asi neprojde. Podle Whitakera musejí členové aliance k pětiprocentnímu závazku přistupovat seriózně.
