Uspořádá Ukrajina ještě letos prezidentské volby? Železný generál Zalužnyj se může Zelenskému pomstít
Spory ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Bílým domem měly několik dopadů na vnitrostátní politiku v zemi zasažené ruskou agresí. Zelenskému přinesly výrazný vzestup popularity. Zároveň ale upřely mezinárodní pozornost k tomu, že už téměř rok přesluhuje svůj mandát. Rozpoutala se tak diskuse o tom, zda je možné nyní na Ukrajině uspořádat volby a kdo by mohl prezidenta nahradit. Spekuluje se tak o tom, zda k hlasování dojde už letos a jestli se novou hlavou státu stane někdejší vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.
Zelenskyj se v posledních měsících ocitl v nezáviděníhodné pozici. Jeho americký protějšek Donald Trump, na němž silně závisí ukrajinská budoucnost, ho označil za diktátora a opakovaně dával najevo, že mu někdejší komik v čele napadené země překáží.
Světová média tak řešila, zda je Zelenskyj diktátor, vyčerpaný prezident bez legitimity nebo válečný hrdina, který musí ve funkci setrvat do klidu zbraní, ať chce nebo ne. Snažila se rozklíčovat otázku, nakolik je ve své vlasti oblíbený a jestli Ukrajinci schvalují jeho postup doma i v zahraničí. Odpověď na tyto otázky není jednoduchá, Zelenského popularita se vyvíjela v čase a podle odborníků poměrně citlivě reagovala na různé válečné milníky.
Momentálně prezident může pociťovat určitou satisfakci. Ukrajinci prostřednictvím průzkumů poslali jasný vzkaz Trumpovi, jenž v únoru prohlásil, že má Zelenskyj pouze čtyřprocentní podporu. Sociologové v Kyjevě si přitom nedokázali vysvětlit, kde Bílý dům přišel k tomuto záhadnému číslu, a podle Ukrajinské Pravy naznačili, že mohl čerpat z nějaké neveřejné sondy Kremlu.
Popularita prezidenta nikdy neklesla pod padesát procent
Domácí data totiž mluví zcela odlišně. Trumpovo tvrzení je v naprostém rozporu například se zjištěními renomovaného Kyjevského mezinárodního ústavu sociologie (KIIS). Z jeho šetření vyplývá, že před americkými verbálními útoky Zelenskému důvěřovalo 57 procent Ukrajinců a po nich tento podíl stoupl zhruba na dvě třetiny.
„Od prosince 2024 jsme zaznamenali nárůst důvěry až na 67 procent na začátku března 2025. Především kvůli tlaku a rétorice USA,“ popsal pro e15 magazín trend výkonný ředitel KIIS Anton Hrušeckyj, podle něhož se číslo dá vnímat jako určité opětovné semknutí Ukrajinců kolem svého lídra.
Podobné výsledky ukazuje také průzkum agentury Rejtynh. Ukrajinský prezident se tak v současnosti těší větší důvěře než Trump – obliba šéfa Bílého domu se více než dva měsíce po jeho návratu do funkce podle řady sond propadla pod padesát procent.
Zelenskyj za svou zhruba šest let trvající politickou kariéru zažil už několik pádů a opětovných vzestupů popularity. Zatímco v době jeho nástupu do funkce mu důvěřovaly čtyři pětiny Ukrajinců, nejhůře na tom byl v době před ruským útokem v únoru 2022. „V předvečer invaze důvěřovalo prezidentovi 37 procent, bezprostředně po ní se ale důvěra zvýšila na devadesát procent. Prezident na jejím začátku prokázal odvahu a odhodlání,“ vysvětluje Hrušeckyj s tím, že pro mnoho občanů byl Zelenskyj v této náročné době jednoduše „na svém místě“.
Zelenskyj rozezlil Ukrajince sporem se Zalužným
Podobně toto vzepětí popularity vnímá i ukrajinský politolog Oleh Posternak a připomíná, že se tak stalo navzdory tomu, „že v předvečer totální invaze 24. února 2022 prezident Zelenskyj ve svých sděleních ohledně příprav na válku zaujal nemobilizační linii a v prvních týdnech útoku Ukrajina ztratila mnoho jižních a východních území“.
Posternak zdůrazňuje další rozměr nárůstu popularity: „Sjednocení kolem postavy prezidenta nemělo ani tak politický, jako spíš makropsychologický charakter. Prezident neopustil hlavní město, zůstal se svými lidmi v obleženém Kyjevě a od prvních dnů se ponořil do diplomatické práce na nejvyšší úrovni,“ popisuje politolog tehdejší atmosféru v ukrajinské společnosti.
Toto nastavení podle Posternaka trvalo v podstatě až do léta 2023. Tehdy důvěru v prezidentovo počínání začal nahlodávat neúspěch ukrajinské protiofenzivy, který negativně ovlivnil dění na frontě. Náladu nejspíš dál zhoršily loňské novely zákonů o mobilizaci, jež snížily věk odvodů do armády a zkomplikovaly život těm, kdo se snažili nástupu do služby vyhnout.
Zhruba před rokem se navíc Volodymyr Zelenskyj definitivně rozkmotřil s někdejším vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Valerijem Zalužným, což mu mnozí Ukrajinci vytýkali a někteří zřejmě nikdy nezapomněli. „K nejdramatičtějšímu poklesu došlo v období napjatých vztahů a odvolání Zalužného. Pokud v prosinci 2023 Zelenskému důvěřovalo 77 procent lidí, pak v únoru 2024 to bylo 64 procent,“ vypočítává sociolog Hrušeckyj.
V průběhu loňského roku byl dočasnou vzpruhou pro Ukrajince krátký úspěch kurské ofenzivy, celkově se ale na jejich náladách začala podepisovat únava z vleklé a opotřebovací války a nedostatek významnějších vítězství. Také proto se někteří po podzimních amerických volbách upnuli k tomu, že by Trumpův návrat mohl pro Kyjev znamenat pozitivní změnu.
Válka volby vylučuje, miliony lidí by se jich nemohly účastnit
Analytici zdůrazňují, že Ukrajina se nyní nachází v tak nestandardních podmínkách, že politická soutěž nemůže probíhat, jak je běžné. Především ústava země jasně zakazuje v době válečného stavu pořádat volby, s čímž se ztotožňují experti, neziskové organizace a podle průzkumů i samotní Ukrajinci. A dokonce i Zelenského političtí oponenti.
A mají celou řadu argumentů, proč by nyní hlasování nebylo dobrým nápadem. V současnosti vůbec není jasné, jaké bude mít země po uzavření míru hranice, a kdo všechno by tak měl rozhodovat o její budoucnosti. Miliony lidí se před boji skrývají v zahraničí, uvázly na okupovaných územích nebo žijí mimo své trvalé bydliště – celkově zhruba třetina ukrajinské populace. Další voliči jsou nasazení na frontě. A země ani nemá uzákoněnou korespondenční volbu.
Zajistit tajné a férové hlasování pod hlavněmi ruských zbraní při riziku neustálých vzdušných útoků takřka po celém území by bylo nemožné. „Znamenalo by to, že volební účast by byla nejen nízká, ale systematicky by v hlasování byli nedostatečně zastoupeni ti Ukrajinci, kterých se válka nejvíce dotkla,“ uvedla před časem k tématu americká organizace National Endowment for Democracy.
Ukrajina až stovky milionů dolarů nutných k uspořádání voleb nyní akutně potřebuje jinde. Válečný stav by navíc silně ovlivňoval už samotnou kampaň. Omezuje totiž mimo jiné právo na protesty a činnost stran, organizací či institucí s vazbami na Kreml.
Hned na začátku války Kyjev zakázal z bezpečnostních důvodů jedenáct především menších proruských politických uskupení, ale tento bič dopadl i na největší opoziční stranu, Opoziční platformu – Pro život. V té době držela ve 450členném parlamentu 44 křesel. Jeden z jejích zakladatelů Viktor Medvedčuk byl vyšetřován pro vlastizradu a později v rámci výměny zajatců předán do Ruska.
K vládě kritické strany by tak měly omezenou možnost agitace.
Nejde ale zdaleka jenom o uskupení, která sympatizují s Ruskem. Řada Ukrajinců se zdráhá útočit na prezidenta naopak kvůli tomu, aby tím nenahrávala Moskvě. „Kritika Zelenského je zpravidla velmi omezená a opatrná, protože v ukrajinské společnosti už dlouhou dobu panuje rozumný konsenzus o neochotě napomáhat ruským vlivovým operacím osobně namířeným proti prezidentovi Ukrajiny,“ popisuje politolog Posternak. „Zelenskyj je pro válečného zločince Putina nepřítelem číslo jedna, protože se postavil do cesty jeho utkvělé představě resuscitovat imperiální projekt a rychle ovládnout většinu Ukrajiny.“
Válečná korupce rozežírá důvěru Ukrajinců
To však neznamená, že by kritika vedení země byla tabu. Výhrady médií i veřejnosti se většinou týkají neschopnosti některých členů vlády, a především proslulé ukrajinské korupce, která zázračně nezmizela ani v době války.
Společnost velmi frustrují zejména skandály, jež se týkají obrany země, například kolem předražených dodávek pro armádu nebo zpronevěry peněz na zbraně. Pohoršení vyvolávají také aféry související s vyhýbáním se mobilizaci, na základě kterých část společnosti nabyla pocit, že bohatí se mohou z této povinnosti vykoupit, pracovníci rekrutačních center podivuhodně bohatnou a v zákopech umírají hlavně chudí.
„Většina Ukrajinců je ochotná snášet válku tak dlouho, jak to bude nutné, ale chtějí spravedlivé rozdělení břemene. Proto je v důsledku projevů nespravedlnosti, zejména prostřednictvím korupce, mnoho lidí k Zelenskému kritičtějších,“ poznamenává Hrušeckyj.
Ani Zelenského zahraniční politika v poslední době zcela neunikla výtkám. Přestože většina Ukrajinců vnímá Trumpovy výroky a jednání současné americké administrativy jako útok na celou zemi, někteří kritici považují ukrajinského prezidenta za příliš emotivního. Míní také, že šel do některých jednání s přehnanými požadavky a očekáváními, hlavně pokud jde o členství země v NATO.
A vynořily se i opatrné úvahy o tom, kdo by prezidenta mohl nahradit. Padají mimo jiné jména dobře známých ukrajinských politických osobností, především Zelenského předchůdce Petra Porošenka a někdejší premiérky Julije Tymošenkové, která za proruského prezidenta Viktora Janukovyče strávila dva a půl roku ve vězení.
Trump sází na staré a slabé koně
Na počátku března se dokonce v médiích objevily informace, že Trumpův tým ve snaze zbavit se Zelenského s oběma ukrajinskými politiky probíral možné hlasování. Tymošenková však už v únoru prohlásila, že organizovat volby během války je nemožné a nemorální, a v podobném duchu se vyjádřil i Porošenko, byť kontakty s Američany připustil.
„Neprosazujeme předčasné volby, protože naším hlavním cílem je zajistit, aby takové volby byly svobodné a spravedlivé a v souladu s evropskými volebními standardy,“ citovalo Porošenka Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL). Politolog Volodymyr Fesenko však stanici řekl, že oba ostřílení politici by stejně nejspíš jakékoli plány s Američany na toto téma popřeli, protože jim je jasné, že by jim doma uškodily.
„Oni vědí, že kdyby teď vystoupili na Trumpově straně a například požadovali, aby Zelenskyj okamžitě odešel a že se musejí konat volby, tak to voliči nepřijmou. Protože většina ukrajinských občanů chápe, že takový nápad jen nahrává Rusku a že Trump tuto myšlenku prosazuje, aby vyvíjel tlak na Ukrajinu a přinutil ji k nějaké dohodě s Ruskem,“ podotkl Fesenko.
Data z průzkumů přitom oběma zmíněným politikům přisuzují výrazně slabší oblibu, než jaké se těší prezident. Porošenkovi podle Rejtynhu důvěřuje 22 procent tázaných a Tymošenkové jedenáct. Někteří ukrajinští komentátoři proto tvrdí, že jednání s nimi jsou jen dalším důkazem toho, jak špatně se Washington na současné ukrajinské politické scéně orientuje.
„Železný generál“ s kandidaturou váhá
Válka ovšem zrodila i nové osobnosti, jež by svůj společenský kredit mohly v budoucnu přetavit do politické kariéry. Pocházejí zejména z armády, jde však také o různé dobrovolníky a aktivisty. Mezi nimi jednoznačně vyčnívá zmíněný Zalužnyj, který se těší důvěře tří čtvrtin Ukrajinců a je tedy ještě populárnější než Zelenskyj. „Občané Ukrajiny ho vnímají přes image obránce a vítěze u Chersonu a Charkova,“ podotýká politolog Posternak.
Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně, je zatím ve svých vyjádřeních ke kandidatuře zdrženlivý a rovněž tvrdí, že pro volby nejsou podmínky. Centrum Socys v únoru uvedlo, že v prezidentských volbách by pro něj hlasovalo 27 procent lidí, druhý by byl Zelenskyj se šestnácti procenty a s velkým odstupem by následoval Porošenko. Čtvrtou příčku by obsadil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, což je další důkaz popularity osob z vojenských kruhů.
Někteří ukrajinští analytici jsou však podle místních médií k jejich šancím skeptičtí. Podotýkají, že zdaleka ne všichni vojáci mají i politický talent. A že až po válce při obnově Ukrajiny vyvstanou především ekonomické starosti, mohou hrdinové z fronty snadno ztratit lesk. Stejně tak by ale většina analytiků nevsadila ani na to, že v čele země i v mírových časech zůstane Zelenskyj.
Výsledek voleb každopádně může silně záviset na jejich načasování. A s pokračujícími mírovými jednáními se začalo spekulovat o tom, jestli už nezraje čas na jejich přípravu. The Economist nedávno uvedl, že Zelenskyj instruoval svůj tým, aby zahájil organizaci hlasování na léto. Podle BBC to však několik zdrojů popřelo. Ani tak ale neutichly dohady o tom, zda prezident nebude chtít využít současného vzepětí své popularity a s volbami si pospíšit, jak jen to podmínky dovolí.
