Válka na Ukrajině ONLINE: Okamžitý mír nečekejte, řekl Trump po telefonátu s Putinem

Pavel: Do NATO by mohla vstoupit i Ukrajina, která nebude kontrolovat celé území

Vstup Ukrajiny do NATO nemusí být podmíněný tím, že bude země čelící ruské agresi kontrolovat celé své území, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Novinky.cz a Právo. Poukázal na poválečný vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Lídři zemí NATO na červencovém summitu ve Washingtonu slíbili Ukrajině nezvratnou cestu do aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc, přímou pozvánku do NATO ale země nedostala.

Putin jednal v Baku s Alijevem o plynu a i o míru s Arménií

Ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy Ázerbájdžánu jednal o zemním plynu, uvedl dnes po setkání s šéfem Kremlu jeho hostitel Ilham Alijev. Putin podle ruských médií také vyjádřil zájem Ruska podílet se na urovnání arménsko-ázerbájdžánského konfliktu.

"V oblasti energetiky jsme podrobně analyzovali situaci, jak v oblasti ropy a plynu, tak elektrické energie. Aktivně spolupracujeme a jsem přesvědčen, že budeme dále koordinovat naši činnost," řekl ázerbájdžánský prezident podle agentury TASS.

Ukrajinci evakuují z Pokrovsku kvůli blížícím se Rusům rodiny s dětmi

Obyvatelé východoukrajinského města Pokrovsk mají týden, nanejvýš dva, na evakuaci. Napsala to dnes ukrajinská verze Rádia Svoboda s odvoláním na šéfa tamní městské správy Serhije Dobrjaka. K městu se tlačí ruská invazní vojska, která byla minulý týden podle místních úřadů už asi jen deset kilometrů od něj. Z Pokrovsku kvůli tomu odchází stále více lidí, v poslední době ho podle Dobrjaka denně opouští 500 až 600 obyvatel. Úřady dnes vyhlásily povinnou evakuaci dětí a jejich příbuzných z města i okolí.

Ukrajinské úřady hlásí čtyři mrtvé civilisty po ruském ostřelování

Nejméně čtyři civilisté přišli o život při dnešním ostřelování města Toreck a obce Zarične v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny ruskými děly. Oznámila to ukrajinská prokuratura, která ostřelování vyšetřuje jako válečný zločin.

V Torecku přišla o život jednasedmdesátiletá penzistka, v Zarične zahynuli tři civilisté ve věku od 61 do 72 let. Šlo o jednoho muže a manželský pár, dodala.

Britská podpora Ukrajiny zůstává neochvějná, zdůraznil mluvčí Starmera

Britská podpora Ukrajiny zůstává neochvějná, uvedl dnes mluvčí britského ministerského předsedy Keira Starmera v reakci na víkendová slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že podpora ze strany Londýna oslabuje. Informuje o tom agentura Reuters.

Zelenskyj o víkendu poznamenal, že i když britské vedení od začátku války s Ruskem zachránilo tisíce životů, podpora v poslední době "zpomalila".

Ukrajinci zničili třetí most v Kurské oblasti, zní z Ruska

Ukrajinská armáda zničila v ruské Kurské oblasti třetí most přes řeku Sejm, uvádí ruští vojenští blogeři podle serveru Meduza. Ruský vyšetřovací výbor podle propagandisty Vladimira Solovjova potvrdil poškození třetího mostu v regionu. Ukrajinské úřady se zatím nevyjádřily.

Třetí zničený most přes řeku Sejm v Gluškovském okrese se podle Meduzy nachází u vsi Karyž, která leží nedaleko obcí Zvannoje a Gluškovo. Právě u těchto tří míst se nachází jediné tři mosty přes Sejm v tomto okrese, podotkla Meduza. Mosty u Gluškova a Zvannoje ukrajinská armáda podle dostupných informací zničila už v předchozích dnech.

Rusko do bojů v Kurské oblasti poslalo i takzvanou hvězdnou pěchotu

Rusko kvůli nedostatku vojáků v pozemních silách stáhlo vojáky ze Vzdušných a vesmírných sil po celé zemi, včetně radarových stanic včasné výstrahy před jaderným útokem či ze základen strategických bombardérů. Vytvořilo z nich dočasný motostřelecký pluk a ten nasadilo do obrany Kurské oblasti před ukrajinským útokem. Takzvaná hvězdná pěchota už v bojích s Ukrajinci utrpěla první ztráty, napsal investigativní server Važnyje istoriji. Odvolává se na anonymní zdroje i na údaje z otevřených zdrojů.

Vzdušné a vesmírné síly, s ruskou zkratkou VKS, vznikly v roce 2015 rozhodnutím prezidenta Vladimira Putina sloučit vojenské letectvo a protileteckou a protiraketovou obranu.

Více se dočtete zde >>>

Šéf odboru: Ukrajina je prioritou v humanitární pomoci, nelze ale opomíjet další

Válka na Ukrajině je absolutní prioritou z pohledu humanitárních zásahů. Pomoc ale nemůže být na úkor ostatních krizových oblastí, jako je Sýrie, Jemen či Afrika. V rozhovoru při příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na dnešek, to ČTK řekl Petr Gandalovič, ředitel odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na ministerstvu zahraničí.

Po ruské invazi v únoru 2022 začalo Česko prakticky ihned posílat humanitární pomoc. "Rok 2022 byl trošku ad hoc, kdy jsme i od vlády museli žádat peníze navíc v našem rozpočtu," řekl Gandalovič. Od roku 2023 už Česko poskytuje pomoc v rámci tříletého programu, který má humanitární, stabilizační, rozvojovou i ekonomickou část. Ročně je na něj vyčleněno 500 milionů korun.

ČR loni poskytla rozvojovou pomoc cca. 15 miliard korun, v roce 2022 to bylo 20,86 miliardy

Česko loni poskytlo oficiální rozvojovou pomoc ve výši zhruba 15 miliard korun. V roce 2022 to bylo 20,86 miliardy korun, nicméně do ruské invaze na Ukrajinu v únoru předloňského roku oficiální rozvojová pomoc činila zhruba 8,5 miliardy korun. V rozhovoru při příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na dnešek, řekl Petr Gandalovič, ředitel odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na ministerstvu zahraničí. Nárůst v posledních dvou letech byl způsoben příspěvkem na pomoc Ukrajině, zejména ukrajinským uprchlíkům v České republice.

Ukrajina hlásí, že její síly zničily další důležitý most v ruské Kurské oblasti

Ukrajinské síly operující v ruské Kurské oblasti zničily druhý důležitý most. Na platformě Telegram to napsal velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Zveřejnil také video, které podle něj ukazuje přesný vzdušný úder na most.

Rusko popřelo tvrzení amerického listu o jednání s Ukrajinou

Rusko v neděli popřelo tvrzení amerického tisku, že ukrajinská ofenziva v západoruské Kurské oblasti překazila nepřímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou v Kataru o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová před novináři prohlásila, že žádné rozhovory s Ukrajinou - ani přímé, ani nepřímé a ani o útocích na kritickou infrastrukturu - se nevedly a nevedou.

Ukrajinci popřeli tvrzení Lukašenka o vyslání vojáků k hranici

Ukrajinská pohraniční stráž tvrdí, že žádné změny na hranici s Běloruskem nezaznamenala, a že dnešní prohlášení běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka o vyslání vojáků na hranice neodpovídají skutečnosti.

Moskva hlásí, že ovládla Svyrydonivku, další vesnici v Doněcké oblasti

Ruské síly převzaly kontrolu nad vesnicí Svyrydonivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle agentury TASS to uvedlo ruské ministerstvo obrany. Tvrzení zatím nebylo možné nezávisle ověřit, upozorňuje agentura Reuters.

Bělorusko vyslalo k celé hranici s Ukrajinou vojenské formace, oznámil Lukašenko

Ukrajina rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120 tisíc vojáků a Bělorusko v reakci na to vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou vojenské formace. Oznámil to běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Lukašenko je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a mimo jiné Rusku poskytl běloruské území pro invazi na Ukrajinu. Lukašenko v neděli uvedl, že bělorusko-ukrajinská hranice je zaminovaná „jako nikdy předtím“ a že ukrajinské jednotky utrpí obrovské ztráty, pokud se ji pokusí překročit.

KLDR odsoudila vpád ukrajinských sil na ruské území jako terorismus

Severní Korea odsuzuje ukrajinskou ofenzivu na ruském území jako teroristický čin a invazi podporovanou Spojenými státy a Západem. Uvedla to oficiální severokorejská agentura KCNA. Protiruská politika USA podle ní přivádí svět na pokraj třetí světové války. Severní Korea zdůraznila, že Pchjongjang bude vždy stát na straně Moskvy, protože chce chránit suverenitu Ruska a podporovat mezinárodní spravedlnost. Zpráva severokorejské agentury také uvádí, že Spojené státy předaly ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému „astronomické množství smrtících zbraní“. Severokorejský diktátor Kim Čong-un se v červnu setkal v Pchjongjangu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a podepsal s ním smlouvu o „komplexním strategickém partnerství“ obou zemí.