Nedostatek kvalifikovaných lidí brání rychlejšímu zavádění AI víc než chybějící peníze

Kateřina Havrlant

Kateřina Havrlant Zdroj: SAP

Kateřina Havrlant
Partner obsahu

V zavádění umělé inteligence zaostává Evropa za USA o celé desítky procent. V České republice mu pak brání hlavně nedostatek kvalifikované pracovní síly. Stále ale pro nás i celou Evropu zůstává tato příležitost široce otevřená.

Generativní umělá inteligence přinesla v posledních letech revoluci do všech průmyslových odvětví. Její integrace do prostředí podniků a jejich procesů se vyvinula z teoretického konceptu ve strategický imperativ, a to pro všechny firmy po celém světě.

Postupně ji přijímají také české podniky, i když v porovnání se svými protějšky v bohatších zemích EU a USA pomaleji. Značná část zdejších firem je stále ve fázi průzkumu a zaměřuje se spíše na pilotní projekty a malé implementace než na rozsáhlé investice. Hlavní motivace těchto iniciativ se často točí kolem zlepšení kvality produktů a služeb, zvýšení provozní efektivity nebo expanze na zahraniční trhy.

Nekompatibilita systémů i regulace

Podle výzkumu Eurostatu využilo v roce 2024 v zemích Evropské unie technologie umělé inteligence 13,48 procenta podniků s 10 a více zaměstnanci a 41,17 procenta velkých firem. Nejvyšší podíl těchto společností byl v Dánsku (27,6 procenta), Švédsku (25,1 procenta) a Belgii (24,7 procenta). V České republice šlo o 11,3 procenta.

Jejímu rychlejšímu zavádění v České republice brání nedostatek kvalifikované pracovní síly, což je podle Eurostatu pro EU jako celek nejvýznamnější překážka. Druhým faktorem je pak omezený přístup k financování. Další bariéry jsou spojeny s nekompatibilitou systémů, dostupností dat, vysokými náklady a regulačními aspekty. Stávající politické a regulační nastavení hraje významnou roli při ovlivňování, jak firmy AI vnímají. I když vládní iniciativy a fondy EU tyto problémy pomalu řeší, celkové investice v Evropě zůstávají ve srovnání s Amerikou nižší.

Mezera mezi Evropou a USA dosahuje až 70 procent

Globální průzkum společnosti McKinsey ukazuje, že evropské organizace zaostávají za svými americkými protějšky v oblasti zavádění AI o 45 až 70 procent. Evropští pracovníci mají obecně nižší povědomí o generativní umělé inteligenci i jejím používání. Podle výzkumu je pravděpodobnost pravidelného používání AI u zaměstnanců v Severní Americe o 15 procent vyšší než u jejich evropských protějšků.

Přesto právě zde leží většina ekonomického potenciálu generativní umělé inteligence. Vzhledem k tomu, že tato technologie je stále ještě v rané fázi vývoje a většina jejích přínosů v oblasti produktivity a pozitivního dopadu teprve čeká na své vyčíslení, zůstává pro Evropu tato příležitost široce otevřená.

Že Spojené státy stojí v čele AI závodu, je dáno konkurenčním prostředím země a silným inovačním ekosystémem. Americké podniky motivuje především snaha o vedoucí postavení na trhu. Dostupnost rizikového kapitálu spolu se silným důrazem na výzkum a vývoj pohání podniky k rychlému zavádění novinek. Organizace využívají technologii nejen k optimalizaci svých procesů, ale také ke zlepšení nabídky produktů a zákaznické zkušenosti. Kultura experimentování a ochota přijímat převratné, takzvaně disruptivní technologie podporuje rychlé tempo integrace AI ve firmách.

Rekvalifikace dvanácti milionů pracovníků

K nárůstu využití generické umělé inteligence ve firmách v ČR, ale i Evropě, je podle McKinsey zapotřebí zvýšit kvalifikaci a technologické dovednosti zaměstnanců. To by mohlo vyžadovat rekvalifikaci 12 milionů pracovníků, což je zhruba 6,5 procenta současného počtu pracujících v Evropě. Do roku 2030 se očekává, že poptávka po technologických dovednostech vzroste ve srovnání s rokem 2022 o 25 procent.

Dalším důležitým krokem je přilákat a udržet si talenty v oblasti umělé inteligence a značně posílit oblast výzkumu. Je zapotřebí zvýšit investice do AI a pomoci firmám orientovat se v regulacích Evropské unie. Osm z deseti evropských podniků v daném výzkumu uvádí, že plně nerozumí povinnostem, které vyplývají ze zákona EU o umělé inteligenci, a 70 procent z nich je považuje za složité.

Mnoho společností při transformaci a využití generické umělé inteligence selhává tím, že buď začíná v příliš malém měřítku, nebo své zdroje rozprostře na několik málo případů použití. Obě taktiky přinášejí minimální hodnotu. Naopak úspěšné společnosti se soustředí na plnou transformaci několika kritických podnikových oblastí od začátku až do konce.

Účast Evropy a Česka na současném boomu umělé inteligence je důležitá nejen z důvodu pozitivního ekonomického dopadu a konkurenceschopnosti, ale také pro zajištění naší pozice v budoucím technologickém pokroku.

Autorka je podnikatelkou a investorkou do globálních technologických firem a startupů. Její komentář je součástí zprávy SAP „Budoucnost českého byznysu v éře AI“. V jejím rámci významné osobnosti z oblasti byznysu a technologií hodnotí výsledky průzkumu mezi 206 vrcholovými manažery českých firem. Celou zprávu si můžete přečíst zde.