Válka na Ukrajině ONLINE: Okamžitý mír nečekejte, řekl Trump po telefonátu s Putinem
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dnes déle než hodinu telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rozhovor poté na sociální síti označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Trump uvedl, že s ruským vůdcem mluvili mimo jiné o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla stojící ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa velmi silně zdůraznil, že Rusko bude muset reagovat.
Důležité události posledních dní:
- Zelenskyj vyzval Trumpa, aby uvalil sankce na Rusko. Moskvu obvinil, že usiluje pouze o krátkou přestávku v bojích, ne o komplexní příměří.
- V pondělí se konalo jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací v Istanbulu.
- Na základny ruského letectva v Irkutské a Murmanské oblasti v neděli útočily ukrajinské drony, vyplývá z informací zveřejněných různými telegramovými účty i ruskými úřady.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Polsko obvinilo ze špionáže muže, jehož propustilo v rámci výměny s Ruskem
Polská prokuratura obvinila ze špionáže rusko-španělského novináře Pabla Gonzáleze, kterého Polsko nedávno propustilo v rámci rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Napsala to dnes agentura AP, podle níž není zřejmé, proč polské úřady formálně obvinily muže až poté, co opustil zemi. Není také jasné, zda s ním bude v jeho nepřítomnosti soudní proces. González je nyní zřejmě v Rusku.
Polské bezpečnostní složky zatkly Gonzáleze, který vystupuje také pod svým ruským jménem Pavel Rubcov, 28. února 2022 v jihopolském městě Przemyśl, které se nachází nedaleko hranic s Ukrajinou. Učinily tak jen několik dní poté, co Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Polská policie ho zatkla na základě podezření ze špionáže pro Rusko.
Ruský dronový útok v Charkovské oblasti zabil dva zdravotníky, uvedl Kyjev
Ruský dronový útok zabil nedaleko ukrajinského frontového města Vovčansk dva dobrovolné zdravotníky. Uvedl to dnes náčelník vyšetřovacího oddělení policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov.
Útok se odehrál u vesnice Bilyj Koloďaz v Charkovské oblasti. Zasažené vozidlo patřilo ukrajinskému zdravotnickému praporu takzvaných Špitálníků, který poskytuje první pomoc a evakuuje raněné ukrajinské vojáky z frontových linií.
AP: Ukrajinský vpád do Kurské oblasti překvapil možná i některé spojence Kyjeva
Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti překvapil Rusko a možná i některé podporovatele Ukrajiny. Západní spojenci Kyjeva z větší části o ukrajinské ofenzívě mlčí. Napsala to dnes agentura AP, podle níž přeshraniční ofenzívou, která trvá už déle než týden, se Ukrajině povedlo převzít iniciativu na bojišti. V současné době není jasné, do jaké míry byli ukrajinští spojenci před zahájením ofenzívy informováni, pokud vůbec nějaké informace měli, uvádí AP.
Ukrajina plánuje humanitární koridory pro evakuaci civilistů z Kurské oblasti
Ukrajinská armáda plánuje v ruské Kurské oblasti otevřít humanitární koridory pro evakuaci civilistů, a to jak do Ruska, tak na Ukrajinu. Oznámila to dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s dalšími ukrajinskými činiteli jednal o humanitární pomoci a možném vytvoření vojenských správních úřadů v obsazených částech ruského regionu.
„Porada o situaci v Kurské oblasti. Projednali jsme klíčové otázky. Bezpečnost, humanitární pomoc, v případě nezbytnosti vytvoření (kanceláří) vojenských velitelství,“ napsal na platformě Telegram Zelenskyj, který zároveň ujišťoval, že ukrajinská armáda přísně dodržuje mezinárodní úmluvy a humanitární právo.
V Rusku policie našla 10 tisíc případů kvůli odporu proti válce, píše Mediazona
Ruští policisté už sepsali více než 10 tisíc protokolů kvůli vyjádřením a vystoupením proti válce, kterou Rusko v únoru 2022 rozpoutalo proti Ukrajině, uvedl dnes server Mediazona odvoláním na údaje, které shromáždil z okresních soudů v Rusku.
První protokoly začali policisté sepisovat v březnu, kdy ruští zákonodárci novými zákony zakázali protiválečné protesty. První tisícovka protokolů vznikla za méně než měsíc. Ke konci předloňského roku jich bylo už 5614, ke konci loňského roku 8590. A čísla 10 tisíc se podařilo strážcům zákona dosáhnout během prvního srpnového týdne.
Ukrajinci v Kurské oblasti postoupili a zajali ruské vojáky, řekl Syrskyj
Ukrajinské jednotky v ruské Kurské oblasti dál postupují, od začátku dnešního dne o kilometr až dva v různých směrech, dnes také zajaly stovku ruských vojáků, sdělil velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který na sociální síti zveřejnil video z porady s generálem. Ten rovněž uvedl, že ukrajinské síly plně ovládly okresní město Sudža.
Ukrajinský generální štáb ohlásil, že v noci ukrajinské jednotky v Kurské oblasti sestřelily protiletadlovou raketou ruský bombardér Su-34.
Zelenskyj současně naléhal na posílení jednotek, které brání města Pokrovsk a Toreck v Doněcké oblasti na východě země. Na ně je zaměřen hlavní nápor útoků ruských vojsk, které postupují na východě Ukrajiny.
Ruská Belgorodská oblast vyhlásila nouzovou situaci
Západoruská Belgorodská oblast vyhlásila nouzovou situaci na regionální úrovni. Dnes ráno to podle agentury TASS oznámil oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Podobné opatření minulý týden vyhlásila i sousední Kurská oblast, která čelí rozsáhlému vpádu ukrajinských jednotek.
„Situace v naší Belgorodské oblasti je nadále mimořádně obtížná a napjatá kvůli ostřelování ukrajinskými ozbrojenými silami,“ uvedl Gladkov. Opatření podle něj pomůže ochránit obyvatelstvo i oběti ukrajinských útoků.
Ruské úřady v pondělí uznaly ztrátu 28 obcí v pohraničí Kurské oblasti a uvedly, že Ukrajinci mají pod kontrolou zónu o šířce 40 kilometrů a hloubce 12 kilometrů. Podle propočtů agentury AFP, která se opírá o ruské zdroje zprostředkované Institutem pro studium války (ISW), získali Ukrajinci na 800 kilometrů čtverečních ruského území.
Pro srovnání - Rusko podle analýzy AFP od začátku letošního roku na Ukrajině postoupilo o 1360 kilometrů čtverečních.
Putin zřejmě pověřil poradce Ďumina, aby dohlédl na operaci v Kurské oblasti
Ruský prezident Vladimir Putin zřejmě pověřil svého poradce a bývalého osobního strážce Alexeje Ďumina, aby dohlédl na ruskou vojenskou reakci na ukrajinskou ofenzívu v Kurské oblasti. Napsal to dnes server The Moscow Times, podle něhož ruský poslanec Nikolaj Ivanov potvrdil dřívější zvěsti, které šířili vojenští blogeři.
„Alexej Ďumin byl včera (v pondělí) předvolán a pověřen dozorem nad protiteroristickou operací,“ uvedl v televizi člen Státní dumy Ivanov. Moskva v pátek zavedla režim protiteroristické operace ve třech regionech sousedících s Ukrajinou - v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti. Reagovala na překvapivý vpád ukrajinských jednotek do Kurské oblasti. Ruským silám se je dosud nepodařilo vytlačit.
Ďumin se podle The Moscow Times účastnil pondělního zasedání s Putinem, kde byli také mimo jiné gubernátoři pohraničních regionů. Šéf Kremlu na jednání za hlavní úkol označil vyhnání nepřítele z ruského území. Režim protiteroristické operace dává podle ruských zákonů úřadům možnost například dočasně přesunout obyvatelstvo, kontrolovat jeho telefonní hovory nebo omezit dopravu.
Kanál Rybar, jenž má vazby na ruskou armádu, interpretoval údajné Ďuminovo jmenování jako známku Putinovy nespokojenosti s vedením vojenských a bezpečnostních složek. „Jmenování Alexeje Ďumina vysoce postaveným činitelem s celou řadou pravomocí k likvidaci operační krize v Kurské oblasti je známkou toho, že silové struktury samy o sobě a bez zásahů Moskvy nebyly schopny vyřešit problémy s koordinací,“ napsal Rybar. Jmenování Ďumina podle něj znamená, že kontrolu nad situací přebírá Putinův tým.
Požár v Záporožské Jaderné elektárně nezačal u základny chladící věže, uvedla po inspekci MAAE
Zatím není jasné, co způsobilo požár, který v neděli propukl v areálu Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině. Oheň ale nezačal ve spodní části chladící věže a uvnitř stavby nebyly nalezeny žádné stopy po dalších předmětech. Vyplývá to z důkazů, které prověřila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), uvedl v prohlášení její šéf Rafael Grossi.
Týmy mise MAAE na místě podle Grossiho prohlédly poškození chladící věže, které odpovídalo rozsáhlému požáru. "Shromážděné důkazy posilují náš závěr, že hlavní požár zřejmě nevznikl u paty chladicí věže," uvedl šéf agentury. MAAE podle něj uvnitř věže nezaznamenala žádné cizí předměty nebo materiály, které by požár mohly podpořit.
Ruská strana už dříve uvedla, že oheň způsobil útok ukrajinského dronu. Při požárů podle ní zcela vyhořela chladicí věž. Kyjev naopak z plamenů v jednom z největších jaderných zařízení v Evropě viní ruskou armádu, která elektrárnu obsadila krátce po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Okupovaná elektrárna se nyní nachází v podstatě na frontové linii. Rusko a Ukrajina se v minulosti navzájem opakovaně obviňovaly z jejího ostřelování, což vzbudilo obavy o bezpečnost v areálu. Přestože je šest reaktorů odstavených, zařízení stále potřebuje energii a kvalifikovaný personál pro provoz klíčových systémů, které například zajišťují chlazení reaktorů.
Současné vedení zařízení MAAE při úterní inspekci řeklo, že je třeba plně posoudit stav věže. Existuje ale možnost, že ji bude potřeba rozebrat, píše se v prohlášení.
Lotyšsko má pro Ukrajinu 500 dronů různých typů
Lotyšsko pro Ukrajinu opatřilo skoro 500 dronů různých typů a s různým výkonem, uvedlo ministerstvo obrany v Rize. Lotyšská vláda se zároveň rozhodla předat ukrajinským bezpečnostním složkám třicet použitých policejních aut. Agentura DPA píše, že Lotyšsko v červenci oznámilo, že chce Ukrajině postupně dodat více než 2500 dronů v hodnotě čtyř milionů eur (100,8 milionu korun). Vyrobí je sedm lotyšských firem.
Ukrajina postoupila v Kurské oblasti o jeden až tři kilometry, uvedl Syrskyj
Ukrajinská armáda kontroluje 74 obcí v ruské Kurské oblasti a za den postoupila o jeden až tři kilometry, přičemž obsadila další území o rozloze 40 kilometrů čtverečních, prohlásil v úterý velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj v hlášení prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Ruské ministerstvo obrany přitom o něco dříve tvrdilo, že ruské jednotky zabránily ukrajinské armádě proniknout hlouběji do Kurské oblasti.
Ruský pravoslavný duchovní Liščenjuk musí opustit Česko
Ruský pravoslavný duchovní Nikolaj Liščenjuk musí během měsíce opustit Českou republiku, která ho začátkem srpna prohlásila za nežádoucí osobu. Informovala o tom polská Katolická informační agentura. Ministerstvo vnitra ČR v úterý sdělilo, že Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců rozhodla o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu zmíněného cizince. Rozhodnutí nabylo právní moci loni v srpnu, letos v červnu Ústavní soud odmítl Liščenjukovu ústavní stížnost proti rozhodnutí. Polský server uvedl, že Česko začátkem srpna prohlásilo Liščenjuka za nežádoucí osobu a že má republiku opustit během měsíce. Důvodem je podle agentury to, že duchovní „s podporou ruských úřadů vytvořil vlivovou strukturu s cílem podpory separatistických tendencí v zemích Evropské unie“. Proto podle Prahy existovaly opodstatněné domněnky o tom, že je ohrožením pro bezpečnost země.
Rusko plánovalo, jak udeřit na Evropu střelami schopnými nést jaderné zbraně
Rusko plánovalo, jak v případě potenciálního konfliktu s NATO udeřit na místa v Evropě střelami schopnými nést jaderné zbraně. Napsal to britský list Financial Times, jenž se odkazuje na tajné ruské spisy, které mu poskytly západní zdroje. Dokumenty z let 2008 až 2014 podle něj obsahují seznam cílů pro střely, které mohou nést konvenční nebo taktické jaderné zbraně. Ruští důstojníci ve spisech zdůrazňují výhody úderů s jadernými zbraněmi v rané fázi konfliktu.
Ambasáda v Kyjevě by mohla sídlit na novém místě, vláda záměr schválila
České velvyslanectví v Kyjevě by mohlo sídlit na nové adrese. Vláda koncem července schválila záměr koupit a následně rekonstruovat novou budovu. Nové sídlo by mohlo být stejně jako dosud v kyjevské ulici Jaroslaviv Val, pouze v podstatě naproti současnému sídlu. V letech 2025 až 2027 se v souvislosti s nákupem a renovací počítá s náklady až 483 milionů korun.
Obchodníci kvůli sankcím překládají ruskou naftu v Egejském moři
Obchodníci teď častěji překládají ruskou naftu z lodě na loď v severní části Egejského moře. S odvoláním na zdroje z odvětví a záznamy o pohybu lodí to uvedla agentura Reuters. Evropská unie totiž postupně zpřísňuje sankce proti Rusku za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu a západní sankce už se vztahují i na lodě, které převážejí paliva naložená v ruských přístavech.