ON-LINE: Budu prezidentem všech Američanů, hlásí Biden. K vítězství mu gratulovali Gates či Merkelová
Ve Spojených státech končí sčítání hlasů. Za vítěze voleb a příštího prezidenta USA, takzvaného President Elect, byl po extrémně vyrovnané bitvě vyhlášen kandidát Demokratické strany Joe Biden. Zároveň stále platí, že situaci může ještě ovlivnit avizované napadení voleb od týmu současného prezidenta Donalda Trumpa. Ten požaduje přepočet hlasů a hodlá se také obrátit na Nejvyšší soud. Aktuální informace z USA hledejte v našem on-line přenosu uvnitř článku.
Biden podle projekcí agentur AP, Bloomberg, stanice CNN nebo britského deníku The Guardian získal potřebných 270 volitelů. Trumpovi jich připadá zatím výrazně méně. Sám Biden uvedl, že počítá s počtem 300 volitelů.
Zásadní průlom průběhu sčítání přišel v Pensylvánii. Klíčový stát, který se barvil ve prospěch Trumpa, se v pátek překlopil ve výhru Bidena. Americká média už to vnímala jako signál k tomu, že by sám Biden na základě tohoto zlomu mohl oznámit vítězství ve volbách.
V očekávaném projevu, s nímž Biden předstoupil před televizní kamery v sobotu krátce před pátou hodinou ranní středoevropského času, ale vítězství ještě neoznámil. „Musíme nechat volební proces pracovat a řádně proběhnout,“ uvedl. Následně ale hovořil i o tématech, která chce v úřadu prezidenta USA zastávat a řešit, především boj s koronavirovou pandemií. Další své vystoupení avizoval na sobotu večer amerického času, neděli ráno evropského času. Je pravděpodobné, že ale vystoupí dřív. Mezitím po ohlášení jeho vítězství klíčovými médii umístil na twitter děkovný vzkaz. "Chci být prezidentem všech Američanů," napsal.
Bidenovi již pogratulovala k vítězství řada světových politiků a veřejně známých osobností. Je mezi nimi například německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Boris Johnson, šéf společnosti Microsoft Bill Gates a celá řada dalších. Prezident České republiky Miloš Zeman zaslal Bidenovi blahopřejný dopis.
Hotovo oficiálně ale ještě není. Počítání hlasů prodlužuje mimo jiné i vysoká volební účast. Podle deníku New York Times mohla dosáhnout 67 procent, čímž by se stala nejvyšší za posledních více než 100 let. Biden dokonce podle propočtu agentury AP dosáhl absolutního historického rekordu v počtu hlasů v prezidentských volbách. Hlasovalo pro něj už téměř 75 milionů lidí.
Hlavní komplikací závěru sčítání jsou ale korespondenční hlasy. Právě nakládání s nimi zpochybňuje Trump. Konkrétní důkazy pro svá tvrzení směrem k manipulaci s hlasy ale zatím nepředložil. Několikrát už avizoval, že se o výsledek bude soudit.
Vítězové v jednotlivých již sečtených státech:
Prezidentské volby on-line:
Vážení čtenáři, děkujeme za váš zájem o volební on-line přenos. K jeho spuštění dojde v pondělí 2. listopadu, den před oficiálním termínem hlasování v USA.
Volby USA 2020 a peníze
Na letošních volbách je mimořádné i to, kolik všechny zainteresované strany utratily za volební kampaně. Podle organizace Center for Responsive Politics to bude téměř 14 miliard dolarů (328 miliard korun), což je jednoznačně nejvíce v dějinách.
Částky vynaložené na předvolební kampaně v USA se pravidelně zvyšují, letošní skokový nárůst je však podle CNN nevídaný. Zatímco v roce 2012 se na politickou reklamu vynaložilo něco přes šest miliard dolarů, o čtyři roky později to bylo 6,6 miliardy dolarů (154,7 miliardy korun). Letos se oproti volbám v roce 2016 v USA utratí více než dvojnásobek.
Joe Biden v roli favorita, Donald Trump se nevzdává
Za rekordním nárůstem na volební kampaně stojí hlavně demokraté. Biden na svou kampaň vybral do poloviny října 938 milionů dolarů (22 miliard korun).
Celková konečná částka u něj jako u prvního prezidentského kandidáta v americké historii zřejmě přesáhne miliardu dolarů. Trump vybral 600 milionů dolarů (14 miliard korun).
Předvolební průzkumy předpovídaly vítězství demokratického kandidáta, respektive kandidátky v podobě Hillary Clintonové, i před čtyřmi roky. Radoval se ale nakonec Donald Trump. Ten se i tentokrát snažil mobilizovat na poslední chvíli hlavně ty voliče, kteří se jinak voleb příliš neúčastní.
Výsledky voleb jako rozbuška násilností?
Objevují se ale i hlasy varující před tím, že bez ohledu na výsledek voleb budou mít „rozdělené státy americké“ po ukončení hlasování problém. Příznivci obou kandidátů jsou natolik polarizovaní, že například šéf Facebooku Mark Zuckerberg varoval ve vysílání CNBC před občanskými nepokoji.
V této souvislosti maloobchodní řetězec Walmart oznámil, že přestává ve svých prodejnách nabízet zbraně a střelivo, jak informuje agentura Bloomberg. Následně však firma své rozhodnutí vzala zpět. Argumentuje tím že nejde o celoamerickou hrozbu.
Uchazeče o Bílý dům každopádně velmi rozděluje přístup k řadě zásadních problémů dnešní doby. Ať už jde o postoj k řešení pandemie koronaviru, vypjatých vztahů s Čínou, přechodu na „zelenou energetiku“, daňovou agendu nebo postoj k iniciativě Black Lives Matters, která protestuje proti policejní brutalitě a rasové diskriminaci. Jde o témata, s jejichž pomocí se Joe Biden a Donald Trump vůči sobě vymezují.
Přílišných praktických změn by však v případě Bidenova zvolení nejspíš nedoznaly vztahy Spojených států amerických s Ruskem.
Ačkoliv Trump budoval za své působení relativně vřelé vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jeho administrativa uvalila na Moskvu sankce a držela vůči ní poměrně tvrdý postoj. Biden by v tomto kurzu pravděpodobně pokračoval, nicméně bez pochvalných slov pro šéfa Kremlu.
Bidenovým cílem je rovněž posílit vztahy s tradičními partnery, zejména v rámci Severoatlantické aliance, na níž Trump opakovaně útočil a označil ji za zastaralou. Demokratický kandidát také slibuje návrat USA do Světové zdravotnické organizace (WHO), ze které Trump zemi vyvedl uprostřed koronavirové pandemie s tím, že při boji s covidem podle něj pochybila.
