40 let od vojenského puče ve Španělsku. V parlamentu se střílelo, demokracie přesto přežila

Velitel španělských pučistů z roku 1981 Antonio Tejero Molina byl odsouzen ke 30 letům vězení

Velitel španělských pučistů z roku 1981 Antonio Tejero Molina byl odsouzen ke 30 letům vězení Zdroj: ČTK

mec

Třiadvacátého února 1981 v 18:23 vtrhly dvě jednotky četníků do budovy španělského parlamentu a všechny přítomné poslance vzaly jako rukojmí. Donutily je ulehnout na zem, svá slova podepřely několika salvami do vzduchu. Vojenský puč se však nezdařil, naopak pomohl mladou španělskou demokracii upevnit.

Po smrti generála Franka se Španělsko vydalo pod patronací nového krále Juana Carlose pomalou cestou k demokratizaci. V roce 1977 se dočkalo prvního demokraticky zvoleného premiéra a v roce 1978 nové demokratické ústavy. Zároveň se však potýkalo s mnoha teroristickými útoky a s vážnou hospodářskou krizí. Nezaměstnanost dosahovala 20 procent, inflace jen o malinko méně.

Ani společnost nebyla v otázce budoucí podoby země jednotná. Když premiér Adolfo Suárez zároveň legitimizoval komunistickou stranu, převrat se zdál nevyhnutelný. Nicméně Suárez coby politický matador situaci nakonec ustál. Na převrat tak došlo až onoho 23. února 1981. V parlamentu se právě hlasovalo o novém premiérovi.

Četníci v parlamentu kromě poslanců zajali i stávající členy vlády. Jejich velitel Antonio Tejero si s pistolí v ruce stoupl za řečnický pult. V prohlášení stálo, že do parlamentu se dostaví vojenská autorita, která sdělí další postup. Zároveň jiné jednotky obsadily vysílání španělské televize a nakonec velitel valencijského vojenského okruhu vyhlásil ve svém území výjimečný stav a ulicemi Valencie začaly křižovat tanky. Všichni vzbouřenci se zaštiťovali vůlí krále a velení armády. V rozhodujícím okamžiku však zůstali sami.

Když se král ujistil o loajalitě armády, vystoupil po půlnoci v již osvobozené televizi s projevem odsuzujícím pučisty. Parlament byl obklíčen a následujícího dne se vzbouřenci vzdali. Ač byl velitel Tejero odsouzen ke 30 letům vězení, skutečný plán či jeho osnovatelé zůstali v utajení. A právě mladý král Juan Carlos dosud považovaný za Frankovu loutku se stal zárukou mladé španělské demokracie.