Americké bondy nesou třikrát víc než německé, rozdíl je nejvyšší za 15 let

euro, ECB

euro, ECB Zdroj: ECB

Příslib čerstvých peněz pro eurozónu z tiskáren Evropské centrální banky (ECB) prohloubil rozdíl mezi náklady financování zemí na obou březích Atlantiku. Zatímco vláda v Berlíně získá na dluhopisových trzích desetiletou půjčku za necelé procento, Washington musí investorům nabídnout bezmála třikrát tolik. Tak markantní rozdíl mezi oběma zeměmi zažil svět naposledy v roce 1999. Politiky centrálních bank eurozóny a Spojených států se totiž ostře rozcházejí.

O poznání levněji než Spojené státy získá peníze po čtvrtečním uvolnění politiky ECB i Španělsko a Itálie, jejichž ekonomiky se přitom zdaleka nevymanily z těžkostí. „Výnosy státních dluhopisů v eurozóně klesly hluboko pod úroveň amerických bondů. Důvodem je odlišná fáze ekonomického cyklu a tím i rozdílné směřování měnových politik obou regionů. Zatímco ekonomika eurozóny v lepším případě stagnuje a ECB se snaží zaplavit trh novými eury, Amerika naopak nabírá na síle a podporu odbourává,“ uvádí Tomáš Holinka z Moody’s Analytics.

Co nemusí vonět vládám, může být lákadlem pro investory. Bezmála 2,5 procenta ročního výnosu je mezi vyspělými ekonomikami nabídkou, které může konkurovat jenom Londýn. „Když vezmeme v potaz globální výnosy, hledají se argumenty proti nákupu amerických bondů těžko,“ uvádí Kevin Giddis z Raymond James. Pro Washington hraje i skromná globální výnosová mapa. „Asi 45 procent světových vládních bondů bez rozdílu splatnosti vynáší méně než procento,“ uvádí Michael Hartnett z Bank of America Merrill Lynch.

Sázka na americký dluh prý může evropským hráčům vydělat i dvakrát. „Další zdroj zisků neamerickým investorům skýtá očekávané oslabení eura vůči dolaru,“ uvádí Guy Hasselmann z newyorské pobočky Bank of Nova Scotia. Od počátku roku ztratilo euro vůči dolaru kolem šesti procent. ECB snížila ve čtvrtek klíčovou úrokovou sazbu a oznámila záměr nakupovat cenné papíry od bank s cílem odvrátit deflaci, potažmo recesi v eurozóně.