Prezident by měl Hagelovu demisi oficiálně oznámit dnes na brífinku v 11:10 (17:10 SEČ) v Bílém domě. Hagel zůstane ve funkci do jmenování nástupce, informovala Reuters s odvoláním na zdroj z ministerstva obrany.
Jde o první odchod ministra poté, co Obamovi demokraté v nedávných volbách přišli o většinu v Senátu.
Mezi potenciální Hagelovy nástupce patří jeho bývalí náměstci Michèle Flournoyová a Ashton Carter. Jediného republikán by tak vystřídal demokratický politik. Pokud by křeslo získala Flournoyová, stala by se první ženou v této funkci.
Bílý dům reaguje na kritiku
Obamovo rozhodnutí podle amerického listu lidé z americké administrativy vnímají jako přiznání, že hrozba ze strany Islámského státu vyžaduje jiný přístup, než ten, který uplatňoval Hagel.
Hagelův odchod tak může být projevem úsilí Bílého domu ukázat, že vnímá kritiky, kteří poukazují na zpočátku těžkopádnou reakci americké vlády na některé výzvy týkající se národní bezpečnosti, včetně epidemie eboly a hrozby ze strany Islámského státu.
List také poukazuje na to, že Hagel obtížně pronikal do uzavřeného týmu nejbližších Obamových spolupracovníků a poradců. Lidé znalí prostředí tvrdí, že na schůzkách se příliš neprojevoval. Obhájci ministra však tvrdí, že čekal, až bude s Obamou o samotě, čímž se chtěl vyhnout případným únikům.
Hagel se prý sám chopil iniciativy
Podle dalšího ze zdrojů Hagel nebyl vyhozen, ale naopak sám před dvěma týdny inicioval jednání o své budoucnosti. Oba muži se pak prý shodli, že je čas na Hagelův odchod. Jde o první odchod ministra poté, co Obamovi demokraté v nedávných volbách přišli o většinu v Senátu.
Někdejší kritik války v Iráku ve funkci končí po téměř dvou letech. Republikán se zkušenostmi v armádě byl ministrem v době stahování amerických bojových jednotek z Afghánistánu a škrtů v rozpočtu Pentagonu.
| Chuck Hagel |
|---|
| Ve funkci byl od 27. února 2013; jeho jmenování předcházely dlouhé spory v Senátu. Ministrem byl schválen až po přehlasování obstrukce a díky podpoře demokratů i části republikánských senátorů. |
| Americký prezident Barack Obama si jej prý vybral i kvůli jeho kritickým názorům na některé předchozí americké války. Hagel byl nyní jediným republikánským členem americké vlády. S Obamou se sblížil v době, kdy šéf Bílého domu působil v Senátu. |
| Republikáni Hagela dříve kritizovali za jeho přístup k Íránu a Izraeli. Část z nich si však získal na svou stranu slibem, že bude usilovat o to, aby Írán nezískal jadernou zbraň a aby si Izrael zachoval vojenský náskok v regionu. Terčem kritiky byl Hagel také kvůli tomu, že mluvil o vlivu takzvané židovské lobby na americkou politiku. |
| Hagel se potýkal s občasnou kritikou, že není dostatečně razantní. Iniciativu údajně přebíral spíše předseda sboru náčelníků štábů Martin Dempsey, který si získal Obamovu důvěru svými doporučeními pro boj s Islámským státem. Po nedávných kongresových volbách začala média spekulovat, že Hagel by mohl být vyměněn. |
| Jako ministr přikročil ke škrtům v rozpočtu Pentagonu, jeho plán počítal s největším zeštíhlením armády USA za dlouhá desetiletí. V souvislosti s ukrajinskou krizí vyzval spojence v NATO k navýšení jejich obranných rozpočtů, Washington také letos ohlásil plán dočasně posílit svou vojenskou přítomnost v Evropě. |
| Hagel je veteránem vietnamské války a bývalým republikánským senátorem (1997 až 2009). Když v roce 2009 Senát opouštěl, netajil se kritikou republikánů za jejich údajně přílišný odklon doprava. V minulosti také několikrát hlasoval pro zákony navržené demokraty či byl proti republikánským návrhům. |
| Zpočátku podporoval vojenskou operaci USA v Iráku, později ale politiku exprezidenta George Bushe v této zemi odsuzoval. Společně s demokraty hlasoval pro nezávaznou rezoluci, podle níž někdejší Bushův plán na zvýšení počtu amerických vojáků v Iráku není v zájmu USA. Hagel tehdy Bushovu strategii dokonce nazval „nejhorším omylem“ od války ve Vietnamu. |
