Analytici: Dohoda o Řecku je posunem vpřed, definitivní řešení ale nepřináší

Jose Manuel Barroso, Jorgos Papandreu

Jose Manuel Barroso, Jorgos Papandreu

Čtvrteční dohodu eurozóny o novém záchranném programu pro Řecko považují analytici za důležitý posun vpřed při řešení evropské dluhové krize. Ekonomové oceňují zapojení soukromého sektoru do řešení problémů Řecka a rozšíření nástrojů záchranného fondu EU, které umožní lepší reakce. Dodávají ale, že problém definitivně vyřešen není.

Nová pomoc pro Řecko by měla mít objem 109 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu korun). Soukromý sektor, tedy banky a další finanční instituce, se do pomoci zapojí do roku 2014 zhruba 37 miliardami eur (905 miliard korun). Během příštích 30 let by pak měl poskytnout celkem 135 miliard eur.

To v podstatě znamená, že řecká vláda odloží splatnosti vlastních dluhopisů o 30 let a banky vymění dluhopisy v objemu 135 miliard eur za nové s delší splatností. Týká se to dluhopisů, které mají splatnost do roku 2019. Tento krok citelně prodlouží průměrnou splatnost řeckých dluhopisů ze současných 6,87 roku na 19,78 roku.

Mokráš: Zapojení soukromého sektoru tiší nevoli veřejnosti

„Summit přinesl důležitý posun v řešení evropské dluhové krize. Nově dohodnuté kroky poskytnou především významně větší prostor Řecku k řešení jeho problémů a poskytnou nástroje pro omezení spekulativních tlaků proti velkým státům eurozóny,“ uvedl analytik České spořitelny Ľuboš Mokráš. Z politického hlediska je podle něj důležité zapojení soukromého sektoru do řešení krize, protože poskytuje politikům argumenty, které pomoc poskytovanou státy činí přijatelnější pro veřejnost.

Marek: Vytvořil se prostor pro pomoc i dalším problémovým zemím

„Schválený plán pomoci Řecku představuje průlom v jednání evropských politiků. Po dlouhé době se konečně podařilo dohnat běh událostí a zareagovat dostatečně důrazně,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Důležitá není podle něj jen pomoc Řecku, ale také přijetí možnosti poskytnout preventivní úvěry dalším ohroženým zemím a jejich bankám. „Toto opatření zjevně směřuje především k Itálii a Španělsku a mělo by zastavit šíření nákazy dluhové krize,“ dodal.

Problémem podle Marka je mimo jiné kapacita záchranného fondu. „Pokud by bylo potřeba a musely by být splněna všechna slíbená opatření, musely by se výpůjční kapacita fondu zvýšit,“ upozornil.

Čtěte také:

Eurozóna schválila nový záchranný program pro Řecko

Francouzský tisk dohodu o Řecku slaví, německý neskrývá rozpaky

Brožka: Získal se čas na snižování rozpočtových schodků

Dohoda je podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky pozitivním překvapením. Trh totiž byl podle něj ohledně možnosti konstruktivní dohody značně skeptický. „Jedna z klíčových věcí je dohoda o zapojení soukromého sektoru, ale právě v tomto bodě chybí zatím podstatné detaily. Další klíčovou věcí je rozšíření pravomocí fondu, který bude moci kupovat dluhopisy na sekundárním trhu a poskytovat pomoc bankám,“ uvedl.

Evropě se prozatím podle Brožky podařilo problém opět odsunout a získat čas. „V tomto čase by se mělo usilovně pracovat na opatřeních ke snížení rozpočtových deficitů v řadě zemí eurozóny,“ dodal.

Jeho názor potvrzuje i Marek. „Neuspokojivé jsou dosavadní pokusy o posílení rozpočtové disciplíny. Přitom jde o naprosto nezbytný požadavek a předpoklad, že se nebudou opakovat podobné krize jako v Řecku, které ohrožují základy měnové unie,“ uvedl.

Šichtařová: Ratingové agentury mají dál zásadní slovo

Dohoda je ovšem podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové prakticky vyhlášením řízeného bankrotu Řecka. „Například splacení dluhopisů výměnou za povinný odkup dluhopisu s prodlouženou splatností není fakticky ničím jiným než restrukturalizací splatnosti a úrokové sazby, což zase znamená selhání dlužníka,“ upozornila.

Mezinárodní ratingová agentura Fitch dnes oznámila, že bude dočasně vést Řecko jako platebně neschopné. Řecko se tak stane první zemí eurozóny, které se ocitne v bankrotové situaci. „Evropa se nyní třese, aby bankrot nevyhlásily všechny tři velké ratingové agentury současně, protože v takové případě by podle evropské legislativy byly řecké banky odříznuté od likvidity od Evropské centrální banky,“ dodala Šichtařová.

Bureš: O definitivní řešení jde jen stěží

Řecký dluh bude podle analytika Poštovní spořitelny Jana Bureše pravděpodobně potřebovat osekat daleko více, než si v tuto chvíli evropští politici jsou schopni přiznat. „Současná opatření by měla z celkové dluhové zátěže v ideálním případě odmazat zhruba 26 miliard eur z celkového dluhu 350 miliard eur. Aby se Řecko stalo solventní, je třeba odmazat násobně více, zhruba 180 až 200 miliard korun,“ uvedl. Současná dohoda podle něj sice poskytuje periferiím eurozóny vítaný oddech, o definitivní řešení řeckého problému jde jen stěží.