Proudění relativně teplé vody a shoda zeměpisných okolností odstartovaly v Amundsenově moři na západním pobřeží Antarktidy „řetězovou reakci“, kvůli níž se tamní ledovce rozpouštějí podstatně rychlejším tempem, než se dosud mělo za to. Změny jsou ve stadiu, jež glaciolog Eric Rignot z amerického úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA popsal jako „za bodem, z něhož není návratu“.
Rignot je jedním z autorů studie, již společně podnikly NASA a University of California. „Zdá se, že ústup ledovců je nezastavitelný,“ citovala jej světová média včetně agentury Reuters a televize CNN.
Amundsenovo moře je obklopeno šesti ledovci, které jsou zranitelnější než ostatní: směrem od nich do vnitrozemí totiž nejsou kopce či hory, nýbrž naopak svah směřující dolů. Zatímco kopce ústup zpomalují, tyto ledovce naopak mizí rychleji. NASA odhaduje, že ledovce v okolí Amundsenova moře drží tolik vody, že by při kompletním roztání zvedly hladinu oceánů o 1,2 metru. Ledový masiv pokrývající celé západní pobřeží nejjižnějšího světadílu by pak mohl tentýž efekt ještě zečtyřnásobit.
Na vině je globální oteplování
Podle Rignota za současný stav a zrychlené tání antarktických ledovců může globální oteplování, jež ohřívá hladinu oceánů na vyšší teploty než v minulosti, v kombinaci s ozónovou dírou. Jejím působením se podle Rignota mění směr a intenzitu větrů, které ohřátou vodu z oceánu ženou na jih směrem k Amundsenovu moři.
Zdá se, že ústup ledovců je nezastavitelný
Pokud se však po přečtení předcházejících řádek hodláte okamžitě přestěhovat na Šumavu, ještě zadržte. Pokud se ledovce v okolí Amundsenova moře skutečně zřítí do vody, bude trvat zhruba čtyři sta let, než roztají. Už na konci 21. století by však hladina moří mohla stoupnout o 30 centimetrů.
Podle Rignota není studie o zrychleném tání antarktického ledu v rozporu se skutečností, že na nejižnějším kontinentu je v současnosti více ledu než kdykoli předtím v historii. Zdánlivý protimluv je způsoben tím, že ledovce reagují na dlouhodobé vlivy a jejich tání je relatovně pomalé, zatímco ledový přírůstek několika posledních let se rekrutuje z mořského ledu, jenž vzniká i zaniká podstatně rychleji.
