Členové Rady bezpečnosti OSN by se na schůzce mohli podle diplomatických zdrojů dohodnout na nových požadavcích vůči syrské vládě, které budou zahrnovat odstoupení Asada. „Pokud bychom se sjednotili na základech tohoto plánu, bylo by to velmi smysluplné setkání,“ prohlásila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Rusko by výměnou za souhlas s plánem předání moci, který vytvořil vyslanec OSN pro Sýrii Kofi Annan, mohlo pro Asada získat beztrestnost. Obdrží prý také záruky, že jeho zájmy v regionu zůstanou nepoškozeny.
Moskva dosud odmítala jakoukoli jednostrannou akci vůči Sýrii a na půdě OSN svým vetem blokovala uvalení mezinárodních sankcí. Sýrie je totiž posledním blízkým spojencem Ruska na Blízkém východě. V přístavu Tatus má Rusko sou jedinou středomořskou námořní základnu a Sýrie navíc dováží především ruské zbraně.
Pokud Rusko svůj odklon od Asada v Sobotu potvrdí, ztratí syrský diktátor jediného zahraničního spojence s výjimkou Íránu. Zatímco západ v reakci na sestřelení turecké stíhačky syrskou armádou vyjadřoval znepokojení, Írán vyzval obě strany ke zdrženlivosti.
Podle FTD je ústupkem Moskvě forma jednání, které bude probíhat jen mezi stálými členy Rady bezpečnosti, což odpovídá ruským představám o světové dělbě moci. Na jednání ovšem dorazí i zástupci členských zemí Ligy arabských států, aby se podíleli na jednání o provedení dohodnutých opatření.
Assadův plán počítá s příměřím a následným jednáním mezi vládou a povstalci. Předpokladem je ale také Asadova rezignace. Takzvané jemenské řešení, inspirované odchodem tamního prezidenta Alího Abdulláha Salíha a následným uspořádáním svobodných voleb, nyní podle všeho podpoří i Rusko.
Pro dohled nad vyjednáváním by měla vzniknout kontaktní skupina, v níž kromě pěti mocností s právem veta zasednou zástupci Evropské unie, Ligy arabských států a sousedů Sýrie. Není ale jisté, zda ve skupině zasedne Írán. Jeho účast totiž odmítají Spojené státy a Velká Británie.
