Bagdádem otřásla vlna atentátů, irácká vláda je v krizi

Útoky zabily nejméně 57 lidí

Útoky zabily nejméně 57 lidí Zdroj: ctk/ap

Série bombových útoků dnes ráno zasáhla šíitské čtvrti iráckého Bagdádu. Výbuchy si vyžádaly nejméně 63 obětí na životech, ministerstvo zdravotnictví hlásí také 194 zraněných. Jedná se o první velký útok od vypuknutí krize mezi převážně šíitským jádrem vlády a sunnity. Spory se objevily krátce poté, co se ze země stáhly poslední americké jednotky.

Jeden z největších útoku zabil 18 lidí, když sebevražedný atentátník odpálil vozidlo záchranné služby naložené výbušninami před jedním z vládních úřadů ve čtvti Karaddá. Trosky automobilu zasáhly i nedalekou školku, uvedla policie.

Výbuchy a útoky několika sebevražedných atentátníku podle agentur reagují na krok šíitského premiéra Núrího Málikího. Ten na začátku tohoto týdne nechal uvěznit sunnitského viceprezidenta Tárika Hášimího kvůli podezření, že organizoval některé předchozí teroristické útoky. Následně požádal parlament, aby odvolal vicepremiérova zástupce Salíha Mutlaka. Mutlak nedávno Málikího přirovnal k Saddámovi Husajnovi.

Útoky zabily nejméně 57 lidíÚtoky zabily nejméně 57 lidí | ctk/ap Útoky zabily nejméně 57 lidí

Sunnité se po odvolání svých čelných představitelů obávají, že Málikí se pokouší upevnit šíitskou kontrolu nad vládou na úkor sunnitské a kurdské menšiny. Premiér se domnívá, že za výbuchy stojí jeho političtí oponenti. „Načasování těchto zločinů i místa, kde se odehrály, ukazují… na politické pozadí těchto útoků,“ řekl Málikí.

Dnešní série výbuchů je prvním větším útokem v Bagdádu od listopadu. Americké jednotky ale v sobotu z iráckého hlavního města „vyprovodil“ jiný útok, při němž zemřelo 13 lidí.

Za vlády Saddáma Husajna měli sunnité kontrolu nad šíitskou většinou obyvatel. S pádem diktátora v roce 2003 se ale situace částečně obrátila. Washington prosadil dohodu o sdílení moci, která zaručila podíl na vládě všem hlavním náboženským a etnickým skupinám.