Zástupci některých bank se podle zdrojů setkali Paříži již dnes, aby jednali o plánu pomoci předloženém Francií. Francouzské banky jsou největším držitelem řeckých vládních obligací a navrhují prodloužení jejich splatnosti.
IIF již v pátek uvedl, že banky podporují návrh soukromé pomoci Řecku a zvažují několik možností. Bankéři se nyní snaží vypracovat detaily pomoci.
Francouzské banky předložily plán, který navrhuje dobrovolné prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů, avšak za rozdílných podmínek. To by ale mohlo znamenat, že by se země ocitla v platební neschopnosti. Podle zdroje tak musí firmy nejdříve ujasnit způsob účetního zpracování tohoto plánu.
Politici i bankéři minulý týden vyjádřili důvěru, že plán Francie nebude znamenat platební neschopnost. Ratingová agentura Standard & Poor's však v pondělí varovala, že tento krok bude znamenat ztráty pro majitele dluhopisů, a bude tento krok považovat za selektivní platební neschopnost. Zhoršila by tak Řecku rating.
Plán Francie navrhuje, aby majitelé dluhopisů s dobou splatnosti od nynějška do konce roku 2014 reinvestovali nejméně 70 procent z jejich výnosů do nového dluhu pro Řecko se splatností 30 let. IIF je lobbistickou skupinou zahrnující banky, pojišťovny a další finanční instituce, včetně bank BNP Paribas, Deutsche Bank, HSBC a Société Générale. Institut se neformálně snaží koordinovat jednání bank o zapojení soukromého sektoru do pomoci zadluženému Řecku.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a MMF tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Země úvěr čerpá po tranších, zatím dostala asi 53 miliard eur. Nyní země eurozóny jednají o dalším záchranném úvěru pro Řecko.
Soud řeší stížnost akademiků, kteří odmítají německou pomoc Řecku
Německý Ústavní soud dnes zahájil slyšení v případě stížnosti pětice akademiků, kteří se ohradili proti účasti Německa při záchraně slabších členů eurozóny. Pomoc je podle odpůrců v rozporu s německým i evropským právem a Lisabonskou smlouvou. Před soudem dnes vystoupil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který bránil rozhodnutí vlády. Soud by mohl vydat své rozhodnutí na podzim. Stěžovatelé se loni v květnu obrátili na ústavní soud s žádostí, aby zablokoval finanční pomoc Německa určenou na záchranu silně zadluženého Řecka. Podle právních expertů je velmi nepravděpodobné, že by soud zablokoval účast Berlína na pomoci, zřejmě však stanoví podmínky pro schválení pomoci zemím eurozóny.
Vklady u řeckých bank byly v květnu nejníže od prosince 2007
Vklady podniků a domácností u řeckých bank v květnu již pátý měsíc za sebou klesly a ocitly se nejníže od prosince 2007. Řecká centrální banka dnes uvedla, že proti dubnu se vklady snížily o 2,5 procenta na 191,9 miliardy eur (4,7 bilionu korun). Odliv vkladů zvyšuje tlak na řecké banky, které jsou již nyní závislé na financích od Evropské centrální banky. Kvůli obavám ze státního bankrotu mají banky téměř uzavřený přístup na finanční trhy, protože investoři požadují vysoké záruky.
