Nedělní volby byly prvním svobodným hlasováním po desetiletích vlády vojenské junty. Armáda má ale předem zajištěnu čtvrtinu parlamentních křesel, a aby mohla NLD sestavit kabinet, musí získat v 664členném dvoukomorovém parlamentu aspoň 67 procent volených křesel.
Volební komise zatím oznámila pouze to, že Národní liga pro demokracii vyhrála v 15 ze 16 doposud sečtených volebních obvodů. Jde o obvody z největšího města země Rangúnu.
První výsledky volební komise potvrzují dřívější prohlášení mluvčího NLD, podle něhož v hustě obydlených centrálních oblastech země podpořilo hlavní opoziční stranu více než 90 procent voličů. Ve státech obývaných etnickými menšinami měla prý strana padesáti až sedmdesátiprocentní podporu.
Výzva k trpělivosti
Usmívající se 70letá vůdkyně opozice Su Ťij, která byla za vlády vojenské junty 15 let držena v domácím vězení, vystoupila s krátkým projevem z balkonu sídla NLD v Rangúnu. Stoupence strany vyzvala, aby byli trpěliví, počkali na oficiální výsledky a neprovokovali poražené soupeře.
„Prohráli jsme a musíme zjistit proč. Výsledek ale bez výhrad přijímáme, i když konečný výsledek ještě přesně neznáme,“ řekl Tchei U z doposud vládnoucí Strany svazové soudržnosti a rozvoje, kterou vytvořila bývalá junta a v jejímž čele stojí armádní představitelé ve výslužbě.
Hrozí období nejistoty
Přestože první výsledky nasvědčují tomu, že USDP utrpěla drtivou porážku, Barmě stále hrozí období nejistoty. Su Ťij se bude muset dělit o moc se stále dominantní armádou, která má zajištěny klíčové ministerské funkce, podle ústavy může za určitých okolností převzít moc a ovládá i významné hospodářské firmy.
Su Ťij se navíc se nemůže stát prezidentkou země. Barmská ústava totiž zakazuje kandidátům, jejichž rodinní příslušníci mají cizí občanství, ucházet se o prezidentskou funkci. Oba synové Su Ťij jsou britskými občany, stejně jako byl její zesnulý manžel. Hlavu státu bude volit nový parlament.
Trojici prezidentských kandidátů nominují po oznámení konečných oficiálních výsledků obě komory parlamentu a armáda, a jednoho z nich následně zvolí. Poražená dvojice se stane viceprezidenty.
Neuznané vítězství
Národní liga pro demokracii vyhrála volby již v roce 1990, junta ale její vítězství neuznala. Další hlasování v roce 2010 NLD bojkotovala, protože množství jejích nejvýznamnějších členů nesmělo kandidovat. V doplňovacích volbách do parlamentu, které se konaly v roce 2012, po ukončení vojenské vlády, ale již NLD získala 43 ze 45 mandátů, které byly ve hře. Jedno z míst v parlamentu obsadila také Su Ťij
| Barmská disidentka Su Ťij vyhrála v čele NLD již druhé volby |
|---|
| - Su Ťij se do širšího povědomí na Západě dostala počátkem 90. let, kdy získala dvě prestižní ocenění: Cenu Andreje Sacharova (1990) a Nobelovu cenu za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel. Tehdy také zesílil mezinárodní tlak na její propuštění z domácího vězení. |
| - Za ohrožování státu byla Su Ťij od července 1989 zadržována vojenskou juntou v domácím vězení, propuštěna byla o šest let později. Pod „domácím dohledem“ byla znovu od září 2000 do května 2002 a od května 2003 do listopadu 2010. V zajetí tak prožila více než 15 let z 22 let. Během té doby se objevovaly jen kusé zprávy či záznamy z jejího života. |
| - Su Ťij je předsedkyní hlavní opoziční strany, Národní ligy pro demokracii (NLD), kterou v roce 1988 sama založila. V doplňovacích volbách do parlamentu v dubnu 2012 obdržela NLD 43 ze 45 mandátů a Su Ťij získala vůbec poprvé poslanecké křeslo. V červnu 2013 oznámila, že letos hodlá kandidovat na prezidentku země. Současná ústava, která byla vytvořena za dob vlády vojenské junty, ji však kandidaturu neumožňuje proto, že její dva synové jsou britskými občany, stejně jako její zesnulý manžel. |
| - V letošních parlamentních volbách byla NLD favoritem. Přestože měly volby být po desetiletích vlády vojenské junty prvním svobodným hlasováním, provázela je značná omezení a představitelé armády si v zákonodárném sboru předem zajistili čtvrtinu křesel. Podle předběžných výsledků NLD ve volbách zvítězila, když jen v hustě obydlených oblastech získala 80 procent hlasů. Vládnoucí USDP už uznala porážku. |
| - Kvůli internaci věhlasné bojovnice se Barma, v níž ještě před nedávnem vládl tvrdou rukou vojenský režim, dostala do velké izolace. Drobná tmavovláska, které jsou blízké ideály nenásilí, v minulosti například opakovaně vyzývala k mezinárodním sankcím a bojkotu turistiky do Barmy. Známá je také její výzva k obyvatelům demokratických zemí: „Použijte vaši svobodu k podpoře naší“. |
| - Po propuštění z domácí internace v listopadu 2010 zdůraznila, že chce dál usilovat o navázání dialogu s vojenským režimem a dosáhnout „národního usmíření“. Přiklonila se též k pozastavení většiny sankcí, které západní vlády v minulosti uvrhly na barmský režim, mimo jiné kvůli útlaku opozice a svobodného tisku. |
| - Zatímco byla vězněna, NLD přesvědčivě zvítězila v parlamentních volbách v roce 1990 (získala 80 procent mandátů), junta však výsledky voleb neuznala a odmítla předat moc. V roce 2010 si vládnoucí generálové v nedemokratických volbách pojistili hladký přechod k civilní vládě a teprve poté disidentku propustili z domácího vězení. |
| - Ačkoliv za poslední dvě dekády mohla Su Ťij Barmu několikrát opustit, nikdy tak neučinila, protože junta by jí tehdy návrat takřka s jistotou neumožnila. Z rodné země nevycestovala ani tehdy, když Rangún odmítl udělit víza jejímu britskému manželovi Michaelu Arisovi, který bojoval s rakovinou. Aris zemřel v roce 1999, naposledy se oba viděli v roce 1995. |
| - V červnu 2012 po dlouhých 24 letech zavítala do Evropy, kde navštívila Švýcarsko Británii, Irsko, Francii a Norsko, kde formálně převzala Nobelovu cenu za mír. V září téhož roku navštívila po 20 letech USA, kde se setkala s americkým prezidentem Barackem Obamou a ve Washingtonu převzala Zlatou medaili, která je nejvyšším oceněním amerického Kongresu. |
| - V říjnu 2012 se spolu s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou stala členem mezinárodního poradního výboru havlovské Nadace Forum 2000. V roce 2013 navštívila ČR jako host konference Forum 2000. Na tuto konferenci byla zvána již v minulosti, ale nemohla přijet kvůli svému věznění. |
| - Do Aun Schan Su Ťij (v překladu Su Ťij, dcera Aun Schana) se narodila 19. června 1945 v Rangúnu. Její otec, významný bojovník za nezávislost Barmy, byl v roce 1947 zavražděn. Její matka, Do Kchin Ťij, byla první barmskou velvyslankyní. V roce 1960 s ní Su Ťij odcestovala do Indie. Později vystudovala filozofii a ekonomii na Oxfordské univerzitě a pracovala pro OSN v New Yorku a Bhútánu. V Británii se v roce 1972 provdala za tibetologa Michaela Arise, s nímž má dva syny Alexandra (1973) a Kima (1978). Je autorkou řady esejů a držitelkou mnoha prestižních cen. |
| Klíčová data v historii Barmy |
|---|
| 4. ledna 1948 - Vyhlášena nezávislá federativní republika Barmský svaz. |
| 1962 - Vojenský převrat v Barmě. Veškerou moc převzala Revoluční rada v čele s generálem Nei Winem (tato vojenská vláda trvala do 1974). Byl rozpuštěn parlament a zrušena ústava. |
| 1988 - Při rozsáhlých studentských demonstracích v Rangúnu zahynulo kolem 3000 osob; Aun Ďi, Tin U a Do Aun Schan Su Ťij založili Národní ligu pro demokracii (NLD); opoziční síly vytvořily Demokratickou alianci Barmy. - Veškerou moc v zemi převzala Rada pro obnovu zákonnosti a pořádku ve státě (SLORC), která v září rozpustila parlament. |
| 1989 - Režim vyhlásil stanné právo a poslal do vězení tisíce osob; Su Ťij a Tin U drženi vojenskou juntou v domácím vězení. |
| 27. května 1990 - Ve volbách do Lidového shromáždění s 80 procenty mandátů zvítězila NLD, ale vojenská junta výsledky voleb neuznala. |
| 14. října 1991 - Za snahu dosáhnout v Barmě demokracie a dodržování lidských práv bez použití násilí byla Su Ťij na návrh tehdejšího československého prezidenta Václava Havla udělena Nobelova cena za mír. |
| 23. března 1992 - Novým šéfem junty byl jmenován generál Than Šwei; následovalo propuštění asi 500 politických vězňů a posléze mírná liberalizace, která měla přilákat zahraniční pomoc a investice. |
| 7. listopadu 2005 - Vojenská vláda v Barmě potvrdila přemístění svého sídla z nynější pobřežní metropole Rangúnu do nového administrativního hlavního města. Stěhování úřadů začalo 6. listopadu 2005. |
| Březen 2006 - Nové hlavní město oficiálně pojmenováno Neipyijto (v překladu „Sídlo králů“ nebo „Vznešené místo“). |
| Květen 2008 - Barmou se přehnal cyklon Nargis, který si vyžádal až 138 tisíc obětí. |
| 7. listopadu 2010 - V Barmě se poprvé po 20 letech konaly parlamentní volby. Vítězem se prohlásila Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), založená vládnoucím vojenským režimem. Volby odsoudili OSN i americký prezident Barack Obama, který prohlásil, že nebyly svobodné ani regulérní. Su Ťij byla krátce po volbách propuštěna na svobodu, poté, co strávila patnáct let z posledních dvaceti let v domácím vězení. |
| 4. února 2011 - Parlament zvolil prezidentem dosavadního premiéra Thein Seina. Do čela země byl prezident zvolen poprvé po 22 letech, dosud tu vládla vojenská junta, která byla rozpuštěna. |
| Duben 2012 - V doplňovacích volbách do parlamentu získala Su Ťij za stranu NLD vůbec poprvé poslanecké křeslo. - Evropská unie se rozhodla pozastavit většinu sankcí, které v minulosti mimo jiné kvůli útlaku opozice a svobodného tisku uvalila na barmský režim. V platnosti nadále zůstalo zbrojní embargo. |
| Červen 2012 - Su Ťij po 24 letech zavítala do Evropy. |
| 19. listopadu 2012 - Americký prezident Barack Obama přiletěl na návštěvu Barmy coby první americký prezident v historii. |
| 25. června 2015 - Barmský parlament zamítl změnu zákona, která by umožnila Su Ťij kandidovat na prezidentku. |
| 8. listopadu 2015 - Parlamentní volby, které navzdory konci ryze vojenského režimu nebyly ještě zcela demokratické. Volby provázela značná omezení a představitelé armády mají v zákonodárném sboru stále předem zajištěnu čtvrtinu křesel. NLD zvítězila se ziskem až 80 procent hlasů. Vládnoucí USDP už uznala porážku. |
