„To, co činíme, není práce pro Evropu, ale i pro naše vlastní dobro,“ podotkla přitom. Reagovala tak na výzvu ministrů financí eurozóny, kteří Lublaň neoficiálně vyzvali k účinnějším krokům k řešení krize v bankovním sektoru.
Slovinská vláda ve snaze vyhnout se záchrannému balíku koncem minulého týdne přišla s plánem na privatizaci patnácti společností, včetně druhé největší banky Nova KBM, státních aerolinií Adria Airways a největšího domácího telekomunikačního operátora Telekom.
Kabinet rovněž oznámil, že chce do státní konsolidační banky převést 3,3 miliardy eur v rizikových úvěrech, které drží tři největší domácí finanční ústavy ovládané státem. Součástí reforem je i zvýšení daně z přidané hodnoty z dvaceti na 22 procent.
K navrženým opatřením se v pondělí večer nepříliš povzbudivě vyjádřili ministři financí zemí platících eurem. „Stále to není důsledný a rozhodný program,“ citovala agentura Reuters představitele, který si přál zůstat v anonymitě.
Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn ale podotkl, že na podobná hodnocení je ještě příliš brzy. Bratušeková označila úvahy o neúčinnosti opatření za spekulace.
Odborníci většinou zdůrazňují, že reformní plán je příliš vágní a vázne hlavně v oblasti výdajových škrtů. Zástupci slovinského kabinetu ale včera oznámili, že se s odbory předběžně dohodli na poklesu mezd státních zaměstnanců. „Platy ve veřejném sektoru budou sníženy o dvě až tři procenta,“ informovala média mluvčí ministerstva vnitra. Prvotní návrhy však počítaly s výraznějšími úsporami.
Vládní program sklízí kritiku také kvůli velkému důrazu na zvyšování daní, což bude podle expertů zřejmě mít negativní dopad na hospodářský růst. Otázkou navíc je, zda se podaří státní firmy udat. Opatrný zájem o ně bez bližšího upřesnění zatím projevili Rusové.
„Oznámení o privatizaci jsou pozitivním překvapením, ale kvůli předchozím zkušenostem jsme skeptičtí k tomu, že Slovinsko tyto firmy skutečně prodá,“ podotkl Sašo Stanovnik z investiční společnosti Alta Invest. Šéf slovinské obchodní komory Matej Potokar v této souvislosti poznamenal, že na prodej není nejvhodnější čas, ale jinou možnost země nemá. Podle něj není nutné prodat vše. Míní, že stát by si mohl podržet podíly v infrastrukturních firmách.
Důležitým termínem pro Lublaň teď každopádně bude 29. květen, kdy Evropská komise ve svém stanovisku definitivně uvede, zda by měla pro zlepšení situace učinit ještě víc.
Problémový deficit
Slovinská vláda počátkem května uvedla, že rozpočtový deficit letos dosáhne téměř pěti procent hrubého domácího produktu. Předchozí kabinet Janeze Janši přitom hovořil o 2,8 procenta. Aktuální reformy a záchranné operace v bankovním sektoru by ho ale nakonec mohly poslat dokonce do výše 7,8 procenta. V dalších letech by však měl podstatně klesat.
