Donbas se přestěhoval na západ. Někdejší Podkarpatská Rus zažívá za války novou éru rozvoje
Zakarpatská oblast, která kdysi byla jako Podkarpatská Rus součástí Československa, donedávna rozhodně nepatřila mezi hlavní průmyslové regiony Ukrajiny. Už téměř čtyři roky trvající válka ale tuto horami do značné míry izolovanou část Ukrajiny výrazně proměnila. Z frontových podmínek na východě a jihu se na relativně bezpečné teritorium přestěhovaly stovky podniků, a to včetně významných průmyslových firem.
Zakarpatská oblast se dlouhodobě řadí mezi ukrajinské regiony, odkud lidé často vyráželi za pracovními příležitostmi do zemí Evropské unie. V Česku lze příchozí z této části země potkat patrně nejčastěji. Do jisté míry tak zůstaly zachované vazby z doby první republiky, která je spojována s rozvojem tohoto horského kraje. Nyní vše nasvědčuje tomu, že Zakarpatí zažívá další historický milník.
Víra v další poválečný rozvoj
Odstěhovaly se tam čtyři z deseti společností, které válka vyhnala z původních působišť. Místo je láká odlehlostí od Ruska, díky které ho vyhledávají i potenciální zaměstnanci z frontových měst a vesnic. K tomu jsou zde bývalé průmyslové zóny, které je možné rekonstruovat. Různé zdroje uvádějí, že se do oblasti od února 2022 přesunulo 330 až 350 podniků a s nimi i desítky tisíc lidí.
Počet obyvatel centra oblasti Užhorodu vzrostl o více než třetinu na 160 tisíc. A příchozí si na západ země přinášejí také některé součásti svých původních životů, mimo jiné školy, a dokonce i svátky. V sedmitisícovém městečku Perečyn se tak letos otevřelo Kramarotské lyceum s učiteli z Donbasu.
„Relokace bude pokračovat, dokud budou pokračovat boje. Navíc se domnívám, že bude pokračovat i po skončení války. Protože se svět změnil,“ řekl agentuře Ukrinform šéf správy oblasti Myroslav Bileckyj. Ukrajinský nepřítel (Rusko) je podle něj nyní na východě a na severu, proto dává smysl umístit byznys trvale na západ země, a ukončit tak definitivně relikt sovětských časů, kdy tomu bylo opačně.
I podnikatelé věří, že region má velký potenciál a současná situace není jen dočasnou a vynucenou změnou, ale začátkem dlouhodobého rozvoje. Nejspíš i proto, že přesuny výroby trvaly dlouhé měsíce, někdy až rok a půl, a kamiony kvůli nim musely absolvovat tisíce jízd. Byznysmeni navíc tvrdí, že se ještě nikdy nesetkali s tak vstřícným přístupem úřadů k podnikání jako v Zakarpatí. V některých případech se tak místním podařilo zastavit firmy na útěku z Donbasu do Evropské unie.
Výroba a export mohou pokračovat
„Rusové začali ostřelovat Nikopol 12. července 2022. Od té doby to létá na město každý den, zejména do našeho závodu,“ vylíčil ekonomické odnoži Ukrajinské Pravdy pohnutky k částečné relokaci z jihu na západ Andrij Krasjuk ze společnosti Centravis. „Italové a Němci měli malou důvěru ve schopnost plnit smlouvy, protože jsme se nacházeli pět kilometrů od děl. Přesun nám umožnil pokračovat v práci a přijímat nové exportní objednávky,“ vysvětlil.
Centravis patří mezi největší světové producenty bezešvých trubek z nerezové oceli, které mají široké průmyslové uplatnění. Trubky ukrajinského původu používají například přední automobilové značky. V podobné situaci se ocitl i významný výrobce expanzních turbín z Charkova Turbogaz, jemuž Rusové v březnu 2022 zničili hlavní dílnu ve městě Balaklija. Společnost ale výrobu obnovila, jednu pobočku otevřela v Poltavské oblasti a druhou právě v Zakarpatí.
Může tak pokračovat ve vývozu produkce do Uzbekistánu, Kazachstánu, Turkmenistánu a Ázerbájdžánu. Firma si pochvaluje, že díky přemístění do Zakarpatí je blíže terminálu v Budapešti a snáze plní závazky vůči zákazníkům. Bezpečné zázemí pro část svých aktivit tam našla také jedna z největších kovoobráběcích skupin na Ukrajině, Variant Group z Charkova, která své zboží dodává do více než šesti desítek zemí světa a její regálové systémy používají řetězce Lidl, Spar či Billa.
„Hledali jsme prostory ve Lvově, Vinnycji a Ivano-Frankivsku. Většina podniků ze sovětské éry byla přeměněna na sklady a ztratila svou výrobní funkci. V důsledku toho jsme si pronajali prostory v Berehově a později v Užhorodu,“ řekl zmíněnému webu představitel Variantu Denys Razuvajev.
Produkce větrných turbín a jejich využití na jednom místě
Do kraje kousek za slovenskou hranicí se z Kramatorsku v Doněcké oblasti přesunul například i výrobce větrných turbín Friendly Wind Technology. Letos na jaře kapacita produkce v Perečynu dosáhla třiceti kusů ročně, v továrně pracuje patnáct set lidí. Firma by ráda výrobu do budoucna rozšířila až na stovku turbín ročně. Společnost, která v předešlých letech postavila osm větrných parků na Ukrajině a jeden v Kazachstánu, se k tomu pustila do výstavby první větrné farmy v Zakarpatí.
„Vzhledem k tomu, že více než osmdesát procent ukrajinských tepelných a vodních elektráren bylo zničeno, jsou rychlá rozhodnutí o obnově energetického systému klíčová. Výstavba zařízení napájených z místních obnovitelných zdrojů může zachránit obyvatelstvo i podniky před energetickou krizí a zajistit přechod na decentralizovanou a odolnou výrobu,“ pochvaloval si loni zástupce Ukrajinské asociace větrné energie Andrij Konečenkov.
Společnost navíc v létě oznámila velký bytový projekt v Perečynu, který by měl poskytnout bydlení několika tisícovkám lidí. Někteří Ukrajinci se totiž z města nedaleko frontové linie přestěhovali společně se svým chlebodárcem. „Byty budou postaveny pro ty, kteří v důsledku ruské agrese přišli o své domovy. A pro všechny, kteří mají zájem žít, pracovat a budovat budoucnost v Perečynské komunitě,“ poznamenala společnost.
Zakarpatí nebylo připraveno na těžký průmysl
Rozpočet městečka se tak od příchodu větrných magnátů více než ztrojnásobil. Nejde však jen o toto místo. Daňová správa celého regionu nyní vybírá šestkrát více daní než v roce 2021. Zatímco před válkou byl rozpočet Zakarpatí „dotován“ ze dvou třetin ze státní pokladny, letos se tento podíl smrskl na třetinu. Celkové investice do realizovaných projektů v oblasti od počátku války se odhadují na 1,5 miliardy dolarů, až 900 milionů přitom bylo již využito.
Relokaci ale provázejí i potíže. Především region nebyl připravený na těžký průmysl, postrádá v tomto směru kvalifikovaný personál a pro firmy je tak těžké zabezpečit všechna pracovní místa. Podle některých názorů může být rozvoj průmyslu pobídkou pro návrat lidí ze zahraničí, tedy i z České republiky. „Pro migrující pracovníky je důležitým faktorem pro návrat dobrý plat a možnost žít doma,“ domnívá se poslanec Dmytro Kysylevskij, který se zabývá hospodářským rozvojem země.
Problémy činí i v současnosti malá kapacita hraničních přechodů, kraj však už pracuje na zlepšení dopravy a logistiky. Pomoci by mohla například snaha železnice osvobodit se od sovětského širokého rozchodu. V září Ukrajina otevřela nový úsek železnice o standardním evropském rozchodu 1435 mm, a to mezi Čopem a Užhorodem. Vlaky ze Slovenska a Maďarska tak mohou zajíždět až do centra Zakarpatí. V plánu jsou i další úseky, které spojí ukrajinská města se státy EU.
Protesty proti větrníkům v Karpatech
Místní obyvatelé také ne všechny změny přijímají s nadšením. Někteří jsou nervózní z toho, že například v Perečynu bude možná brzy původní obyvatelstvo v menšině. Další mají obavy o životní prostředí. „Co se týče průmyslu v Perečynu, u nás se hlavně řeší, jak by mohl ovlivnit ovzduší,“ uvedla s prosbou o zachování anonymity Ukrajinka, která už před válkou žila v Česku, ale část její rodiny bydlí na Zakarpatí.
Obrovskou nevoli nejen ekologů pak vyvolala zmíněná výstavba větrných turbín v Karpatech. Sepisují se proti ní petice, pořádají se protesty a podávají žaloby kvůli ohrožení unikátních ekosystémů a malebné scenérie známého parku Poloniny. Environmentální expertka Kateryna Poljanska zdůrazňuje, že Karpaty zabírají pouze čtyři procenta území Ukrajiny, z čehož vysokohorské ekosystémy tvoří tři až deset procent.
„Bohužel náš byznys nenašel lepší místo než tyto zranitelné ekosystémy. Říkají, že je tam nejlepší větrný potenciál, proto se tam staví. Ale jak může být zelená energie zelená, když je v rozporu s environmentální legislativou,“ zdůraznila v září Poljanska podle agentury Ukrinform. Větrníky by tak teoreticky mohly ohrozit i rozkvět turistiky, řada cestovatelů míří do Karpat právě za nedotčenou přírodou.
Pro místní je problematický i rychlý růst cen nemovitostí v poměrně bezpečných městech. Zakarpatí, podobně jako Lvovská oblast, sice zažívá developerský boom a ve velkém se tam staví moderní obytné komplexy, tempo ale zjevně nestačí pokrýt poptávku. Ceny bydlení na západě Ukrajiny se tak blíží těm v Kyjevě.
